Sacco a Vanzetti

Vynikající filmové dílo důkladnou rekonstrukcí pozadí jednoho z nejskandálnějších procesů americké historie, které se staly historickými předchůdci neblaze proslulého maccarthysmu, přibližuje vzrušenou atmosféru historických nenapodobitelných dynamických šedesátých let (jen mimochodem se ve filmu mihne jméno socialistického amerického prezidentského kandidáta Eugena Debbse odsouzeného ve stejné době pro své antimilitaristické postoje k deseti letům vězení). Bylo by potřeba zpracovat historický doslov, který by na základě rozboru dochovaných pramenů přesně doložil anatomii hrůznosti této skandální justiční dvojvraždy. Působivé střídání černobílých a barevných scén s dobovými dokumentárními filmovými reportážemi dále zesiluje přesvědčivost i věrohodnost filmu; hlas Joan Baezové, této zpívající osobnosti-symbolu americké demokratické levice, je dalším důkazem nápaditého uměleckého potenciálu tvůrců filmu. Italoameričtí dělníci se obludnou zvůlí americké justice stali nadčasovým symbolem právě tak jako o čtyři desetiletí později jejich vzdálený jazykový příbuzný Ernesto Che Guevara. Vedle skvělých hereckých výkonů Cyrila Kusacka (prokurátor Katzmann), Ricarda Cucciolly (Nicola Sacco) zaujme Gian Maria Volonté jako Vanzetti skvělým závěrečným vystoupením u soudu. To, že sympatie tvůrců jsou nepokrytě na straně nevinných socialistů, je pochopitelné; čtvrtým rokem probíhala krvavá nesmyslná americko-vietnamská válka, stále přetrvávala vzrušená atmosféra osmašedesátého roku a přežíval dobový sen o spravedlivější společnosti mj. romantické opozice také květinových lidí. Fakta, uvedená ve filmu, jsou stejně nedvojsmyslná jako fakt rehabilitace obou nadčasových hrdinů k padesátiletí jejich zavraždění americkou justicí; jeho hlavním aktérem se stal tehdejší guvernér státu Massachuchetts Řekoameričan Michael Dukakis, poražený o jedenáct let později jako kandidát Demokratické strany v prezidentských volbách otcem končícího současného amerického prezidenta George Bushe juniora. Objektivnost filmu tak byla potvrzena i oficiálním aktem místa, které v r. 1927 v rozhodujícím okamžiku naopak právně i mravně selhalo. (27.09.2008)

Bylo by to úplně dokonalé soudní drama, kdyby se autoři dokázali povznést nad politiku a nepojali to do značné míry jako levicovou agitku. Asi jsem právě na tento téměř komunistický politický podtext příliš háklivý, ale jakmile se začne plédovat zubožených amerických vykořisťovaných masám, nějak mi to celé trochu zasmrádne. Ovšem samotný mechanizmu, kterým lze docílit u poroty odsouzení nevinného, je zde podán skvěle - v náležitém tempu a permanentním napětí. (08.02.2015)

Spravodlivosť po americky. Výborný film zo súdnej siene o dvoch krivo obvinených mužoch, ktorí sú odsúdený na trest smrti pre niečo, čo nespáchali len preto, lebo sú prívržencami iného politického smeru. Samotný snímok som trošku podcenil, no musím priznať, že podaktoré výmeny názorov či monológy na súde, sú naozaj výborné! Pointa tohto príbehu podľa skutočnosti však spočíva v odkaze na 20 roky v USA, kedy robotníci znamenali “NIČ”, pričom tí, čo riadili spoločnosť, sa majetkovo čoraz viac vzďaľovali strednej vrstve. Veľmi spokojný. (07.08.2020)

Tento film o známém soudním případu bohužel neshledávám příliš zajímavě zpracovaným. Snaží se být dokumentaristicky objektivní a akurátní, avšak výsledkem je dojem ilustrace učebnice dějepisu, v níž nefigurují lidé z masa a krve, ale neživotné historické figury a suchá fakta. I režie je "neutrální", a snad se ani nesnaží uplatit výraznější nápady (nicméně střih je poměrně svižný, převládají krátké záběry ruční kamery s důrazem na detaily, využívá se hojně nájezdů kamery). Nevím, za co R. Cucciolla, který hraje jednoho z hrdinů, obdržel cenu za herecký výkon v Cannes, protože se nijak výrazně neprojevuje (což ovšem v zásadě není jeho vina, má tak napsanou postavu). Významné téma justiční vraždy na politickou objednávku lze vidět v nesčetných jiných filmech lépe zpracované (třeba "Ve jménu otce", "Muž pro každé počasí", "Stezky slávy"...). (31.03.2008)

Velmi sugestivní film postavený na skutečném případu obviněných anarchistů ve dvacátých letech v USA z loupežného přepadení a dvojnásobné vraždy. Záhy však proces přeroste v ideologický spor a veškerá věcnost i chabé nepřímé důkazy jsou nedůležité. Přes prokazatelnou nevinu Sacca a Vanzettiho, zjevnou manipulaci se svědky a intervence až v kanceláři guvernéra, jsou zamítnuty veškeré možnosti pro obnovu procesu a výsledkem je pak justiční vražda. Přesože jsou z filmu cítit jasné sympatie s levičáckým dělnickým hnutím, má divák stále dost prostoru, aby na situaci mohl nahléhnout trochu shora a motivovalo jej to, aby si našel další materiály ke skutečnému případu. Pokud se trochu zajímáte o historii, můžete najít paralelu s tzv. Dreyfusovou aférou ve Francii. G.M. Volonté podal perfektní výkon, snímek byl navíc podpořen perfektní hudbou Ennia Moricconeho a strhujícím vokálem Joan Baezové, ze kterého Vám bude běhat mráz po zádech. (30.12.2011)