Cry-Baby

Dost jsem přemýšlela o hodnocení a rozhodla jsem se, že si Cry-baby odnese tři hvězdy. Dost to taky ovlivňoval jedinečný Johnny, protože nebýt jeho hlavní role, asi bych musela ještě snižovat. Film sám o sobě je nic moc. Děj dost všední..navíc hodně předvídatelný, už hruba po 2 minutách je každému jasné jak všechno dopadne..velká škoda. Hlavní dívčí role v podání Amy Locane mi opravdu neseděla, zdála sem mi nepřirozená. Ale i přes to všechno měl film jakýsi náboj..a dalším plusem je celkem dobrá hudba, která nabývá na ceně svou naprostou chytlavostí :) . No.. a teď se dostáváme k tomu proč se mé hodnocení najednou pohybuje tak, jak ho vydíte. Faktem je, že jsem si to další den musela pustit znovu....už to něčemu napovídá.. Následně prošel Cry-baby přehodnocením. Chyby zůstávají stále stejné, ale byly převálcovány..na kolena je srazila ta energie, blázinec, hudba a scéna ve vězení při znění "Please Mr. Jailer" ..No jo, prostě se mi to líbilo :) tečka (27.02.2011)

Watersov štýl a postavy sú nezameniteľné (blonďatá príšera Kim McGuire napr. :))), hoci sa vôbec nejedná o hardcore úchylnosť ako napr. Pink Flamingos. Kvázi muzikál Cry-Baby obsahuje pár dobrých songov, pár zaujímavých charakterov, mladík Johnny je štandartne skvelý..ale inak to nie je žiadna sláva a Waters by mal ostať pri tom, čo mu ide najlepšie a nepúšťať sa do muzikálových experimentov a paródií:) (16.04.2007)

Ak mate radi muzikaly a ktomu aj Johnyho Deppa, mate azda jedinu sancu uzit si obidve veci naraz.A to naviac vo velmi zabavnej forme. Laska medzi frajerskym rebelom a kraskou so slusnej rodiny so zlym zaciatkom a stasnym koncom. Johnymu to ako frajerovi v kozenej bunde samozrejme slusi a takisto jeho spevacky talent ma milo prekvapil. Suma sumarum blaznive, mile, vtipne a zabavne. 8/10 (29.10.2006)

Zhodnotit jako celek je docela obtížné. Hudba byla super, jak adaptace, tak pro tento film napsané písně. RnR je prostě moje krevní skupina. S hereckými výkony to už bylo horší, Johny to sice dost vynahrazoval jeho skvělou "slzou," ale zbytek obsazení je nejspíš lepšími hráči pokeru než herci. Děj měl chvílemi citelné díry, ale jinak na muzikál...to docela šlo. Nejrozporuplnější byl asi humor. Chvílemi jsem měl co dělat, abych neskončil smíchy na zemi ale bohužel o něco častěji jsem se ptal sám sebe, co jsem komu udělal, že se dívám na takovou peachovinu. A málem bych zapomněl na to nejlepší, 50. léta, nádherná auta, světlé barvy, jak obleků, kalhot či košilí, prostě bomba. Celkově asi tak na 3,5, na 4 to nevidím, ale jenom 3, to je zas málo. (31.05.2015)

Ono je to pomerne jednoduché, John Waters ukazuje život, hoci sú jeho filmy zároveň uletene bláznivé. Ale šak v skutočnosti je súbor každodenných činností a kontaktov groteskne zábavný, tragikomický a absurdný. Užívateľ dezorz kdesi skonštatoval, že stačí vidieť jedného Watersa a videl si všetkých. V podstate má pravdu, no zopakovanie si toho, čo tvorí podstatu našich často pokrivených životov je potrebné a výživné. Navyše muzikálové stvárnenie citov a pocitov teenagerskej generácie je napriek zámerne vyhrotenému prehrávaniu - tradičnému to znaku režisérových filmov - presné. No a poznámka na záver: Waters vo všeobecnosti ukazuje spoločnosť zmätenú pochybnou slávou umelo vynesených modiel od televíznej kultúry, politiky až po vedu. Následky tejto zmätenosti je badať od 50. rokov 20. storočia podnes. Zároveň vždy ukáže policajtov, reprezentujúcich smiešnu snahu štátnej moci všetko riešiť násilným dohľadom a bezmyšlienkovým šikanovaním tých, čo akýmkoľvek spôsobom prekračujú naordinovanú líniu robota, tešiaceho sa z pracovných úspechov, kariérneho rastu, pop kultúry. A rozkresľovania sna o budúcnosti plánovaním stále odvážnejších nákupov. Od tovaru bežnej spotreby po adrenalínové dovolenkové destinácie. Od prostitútky luxusného strihu po účasť na premyslenej lúpeži. Americký psychológ Timothy Leary kedysi na začiatku 80. rokov vyhlásil o ´švajčiarskom výtvarníkovi HansRuedi Gigerovi : "Giger, Ty vidíš viac ako my, domestikovaní primáti." Ja si to isté myslím o Johnovi Watersovi. (28.05.2013)