Temné slunce

Novější zpracování Čapkova díla Krakatit je velkolepější a dalo by se považovat za velkofilm. Kvalitou však pokulhává. Snaha předvést sílu války a její nesmyslnost se jeví dosti nevěrohodně. Čapek, když psal Krakatit, neznal atomovou pumu a její účinky. Tvůrci tohoto filmu již ano. Dobrodružnému thilleru s katastrofickými prvky dávám průměrnou známku. Je určitě na škodu, že se film již po více než osmnáct let nedostal na naše obrazovky (teď má výtka míří na hlavní tři provozovatele čtyř stanic). (06.03.2008)

Ačkoliv Vávra vykrádá sám sebe, a to dokonce v některých obrazech doslova, jeho pojetí "modernosti" a moderního věku je spíše jak ze 60. let a působí směšně. celé to táhe Radek Brzobohatý, Vášaryová jen přicmrndává a tu exotickou krásku jí snad nikdo nevěří. Přesto to má svým způsobem nějakou atmosféru. --- EDIT 20. 1. 2021: Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Pokud Vávra u Krakatitu dodržel jemné Čapkovy nuance, tady se utrhl z řetězu a je z toho modernistický mišmaš - samý špion, samý generál, zhulení hipísáci, únos letadla... A spousta nelogičností - inženýr Prokop nastoupí do auta k cizímu chlapovi a pak se diví, inženýr Prokop nějakým průzorem sleduje přísně tajnou poradu vojevůdců, inženýr Prokop nevezme z ruky zabitého teroristy krakatit, i když ví, že jej má, Tomeš tvrdí, že jeho vynález nepřinese ani radiaci, a ženě ve městě vypadávají vlasy - a takových wtf momentů (včetně všech hippie scén) je tam na mne až moc. Celé se to snaží být děsivě moderní, protiválečně angažované, ale nakonec je to jen směšné. Vášaryová tady neskutečně přehrává a podle mě to dostala ne proto, že vypadá nějak tajuplně či exoticky, ale protože nemá problém se svléknout. Chudák Lasica. Lenka Pichlíková, jak ji mám rád, žel nedokázala dát Hančí pel naivity a nevinnosti jako Nataša Tanská v původním Krakatitu, protože prostě už na to v té době nevypadala. K tomu divná postmoderní hudba, která někdy hraje, i když je to zbytečné, divné střihy, divné skoky v ději a herci obecně také nic moc... (31.03.2012)

Po pravdě nechápu, proč tento film zde má až tak špatné hodnocení.... Soundtrack od Pospíšila je parádní. Na tehdejší poměry jsou i vizuální efekty poměrně hodně dobře promakané. Možná že se to srovnává hodně s původním Krakatitem, který jsem ještě neviděl, ale samo o sobě mi to příjde docela dobré. Jen ty herecké výkony mi přišly mizerné a dost to srážely. Zároveň také nechápu, jak je možné že to tu hodnotilo tak málo lidí, protože mi přišlo, že ten film není až tak nízkorozpočtový. Je to celé velká záhada, ale nebýt těch špatných hereckých výkonů, dal bych asi o hvězdu víc.... Škoda. (09.02.2011)

Nelíbilo se mi to ani v době premiéry a nelíbí se mi to ani nyní. Hnusný vizuál a naprosto mizerná výprava mě nedokážou přesvědčit o nějakém souznění s hnutím hippies. Je naprosto neuvěřitelné, že na filmu se podíleli dva nejlepší čeští kameramani, takhle by to zřejmě nasnímal i Pepa Vocásek. Ve filmu je jedna jediná zdařilá scéna, a tou je přistávání letadla, která je nasnímána zajímavě. Velká jména však nestála zbytečně jen za kamerou, ale především před ní. Brzobohatý zde podal nejhorší výkon své kariéry, nevěřím mu ani ň. Vášáryová není o mnoho lepší. V jejich případě je výhodou, že mají co nabídnout alespoň fyzicky, je na ně příjemný pohled, což je však vzhledem k délce filmu absolutně nedostačující. Naprosto jsem nepochopila obsazení zahraničních herců, jejich čeští dabéři by se do rolí určitě hodili mnohem lépe. Vávra asi za něco potřeboval utratit zbytečné peníze, tak si další špatně hrající kumpány nechal vozit zpoza hranic. Jediný, kdo nezůstal nic dlužen své pověsti kvalitního herce, byl Rudolf Hrušínský. I Munzar zde jede tak na půl plynu. Vávrova režie je žalostná. Vyjma Hrušínského zde všichni odvedli nejhorší práci své kariéry. Tohle si Čapek skutečně nezasloužil. (04.02.2023)

Doteď bych nevěřil, že se dá nějaké převedení knihy do filmu zprznit tak nenápadným a přitom neskutečně odpuzujícím způsobem, Čapek rotuje na Vyšehradském hřbitově takovou rychlostí, že si z něj tamní inteligentní hmyz zbudoval malou elektrárnu. A navíc je s podivem, že za dílem stojí Otakar Vávra, obzvlášť při vědomí toho, že o nějaké to desetiletí předtím zvládl stejnou látku zpracovat o mnoho lépe, jenže tehdy bez nechutného politického zadání (ach, jak roztomile působí ti zlí, nevlídní a dekadentní imperialisté), bohužel je ale neskutečně špatné i řemeslo, hudba je jednoduše odporně dobově podbízivá a při akčních scénách nejspíš pustili za kameru nějaké jugoslávské výrostky, kteří byli v Československu na rekreaci se svými prominentními potentátními rodiči. A jako poslední hřebíček je převedení děje do současnosti (tedy začátku osmdesátých let), Čapek se nemůže podobně jako Jules Verne převádět do současnosti, výslednému dílu to prostě nesluší. (16.02.2014)