Srpnová neděle

Jestlipak víte, kde se natáčela Srpnová neděle? V Chlumu u Třeboně, mojem městě rodném. Jestli si všimnete v orchestru toho chlápka, co hraje na klarinet, tak to je můj děda. Tak nevím... nebyla by vlastizrada dát míň hvězdiček? --- "Kdo to kdy viděl: tady má každej hned hodinky a motorku. A to se rozumí hned ženskou." - "A řezat!" (21.05.2003)

Srpnová neděle se stala manifestem nového neplakátového divadla v Krejčově programu činohry Národního divadla. Prošla přitom dlouhým vývojem od symbolistické pohádkové hry s vodníkem a rusalkami k prchavému zachycení jediného dne, kdy se na břehu jihočeského rybníka scházejí »lufťáci« z Prahy s místními a baví se na taneční zábavě. Jiný »děj« hra nemá, každá postava však za sebou vláčí příběhy svých zpravidla traumatizujících osudů, ke kterým se v hovoru stále vrací – jenže nikdo nikoho neposlouchá, monology se míjejí. V lyrizujícím oparu scény Josefa Svobody, hudby Václava Trojana, režie Otomara Krejči a v provedení populárních herců se Srpnová neděle stala jednou z nejúspěšnějších inscenací činohry Národního divadla (163 repríz v letech 1958 až 1961). Film, bezprostředně následující jevištní provedení, sice mnohé z Hrubínova sžíravého obrazu české společnosti neakceptoval, nicméně v rovině estetické snímek dosahuje maximálního účinku. Vávrova ryze filmařská praxe vynikajícím způsobem zhmotňuje to, co jevištní nastudování může spíše jen naznačit a exteriérové sekvence v okolí jihočeských rybníků nabízejí ještě konkrétnější model hrubínovské rozervanosti. A zatímco z kdysi slavné divadelní inscenace dnes zbylo jen několik zažloutlých novinových kritik a hrst vzpomínek, filmový pás navždy uchoval mimořádné herecké kreace legend české Thálie, počínaje Fabianovou, Šejbalovou, Záhorským, Högerem, Nedbalem a konče Munzarem, Třískou i Miriam Hynkovou, nastupující generace, silně ovlivňovanou už jakoby novým pojetím divadelního herectví tak, jak jej interpretoval nejvýrazněji právě Krejča. Pokud se Hrubín vskutku hodlal vyzpovídat, a já jsem o tom přesvědčen, nikdo mu nenaslouchal. Cejch přitakávače režimu mu zůstal zčásti jistě právem, vždyť dobývání člověka ze sebe má v Srpnové neděli přídech socrealistického inženýrství lidských duší. Kdo jsi bez viny, hoď kamenem. // Pochvalu si ovšem zaslouží kolega Blofeld a jeho zevrubný příspěvek. (13.05.2011)

Já jsem Srpnovou neděli nikdy na divadle neviděla, takže nevím jestli původní Hrubínova hra byla lepší, ale film se mi svou ohraničeností místa a času, postavou stárnoucí bývalé krasavice Vlasty Fabianové a svými ve vodě se odrážejícími lampiony, které měly lidem ozářit krásu, aby ji pak už pořád viděli, nějak trefil do nálady. (27.10.2015)

Scénář: Otomar Krejča a Otakar Vávra. V kostce, jde o jeden vskutku nevšední a zcela obyčejný prázdninový příběh, kde se během dvou posledních srpnových dní, setkávají u jihočeského rybníka v Třeboni, různí lidé, ruzných profesí a povah, v podstatě tři věkových generací. Řeší se tu jednotlivé vztahy i přes velké generační rozdíly. Známkuji jen dvojici bezdětných maloměšťáckých manželů Šejbalová+Záhorský, která byla výborná a tak trochu film oživila a přiblížila se původní předloze a dále místo kde se filmovalo, tam je z vlastních vzpomínek opravdu krásně. Jinak ale nuda (banální konflikty, uvažování, rozmluvy), hodící se spíš na divadelní jeviště, ostatně tam se dostalo inscenaci pod Krejčovou režií oproti filmu daleko většího uznání....ps: Igi B. : Taky jsem si všiml, ale to bude nejspíš tím, že šlo o divadelní inscenaci, nězatíženou nějak politicky:-) Zajímavé komentáře: Radek99, Sportovec, igi B., Lish84. (12.05.2006)

Tento film je typickým důkazem toho, že kvalitní předloha a scénarista, kvalitní režisér a elitní herecké obsazení nemusí vždycky znamenat pět hvězdiček. František Hrubín jako scenárista se moc nedržel vlastní předlohy a to rozhodně filmu uškodilo. V tom mi dá určitě za pravdu ten, kdo předlohu četl. Vznikly tak jakési střípky původního literárního díla, které se nepovedlo slepit dohromady. Vávra propásl šanci pro kvalitní zfilmování díla, protože dnešní generaci už by se nepovedlo věrně zachytit poetiku Hrubínova díla na filmové plátno. (04.03.2006)