Poklad Inkov

Aj, caramba, nostalgie jak sfiňa na mě už zas padla! Stařičký dobrodružný film, který jsem viděla jako sedmiletá na pionýrském táboře - moje první letní kino! Stále pamatuju několik napínavějších scén a taky to, jak jsem byla zabouchnutá do hlavního kladného hrdiny:-). Ale hodnotit ze vzpomínek čtvrt století starých si netroufám - nejspíš šlo o naivitku na úrovni Vinnetou či slabší, možná si to zaslouží 3-4 hvězdičky a možná bych dnes umřela trapností, kdybych na "Poklad Inků" měla koukat, kdo ví... (04.05.2010)

Aj na Slovensku si to pamätáme. A so slovenským kinodabingom. Navzdory tunajšej prevahe českých komentárov. Na mäsožravé mravce sa predsa nezabúda. (7.6.2009) Človeku, ktorý zachránil slovenský kinodabing pre ďalšie generácie a poskytol ho nezištne laickej verejnosti, by som rád vyslovil OBROVSKÚ vďaku. (6.1.2010) (07.06.2009)

Ne každá zfilmovaná Mayovka stojí za to, a ani dokonalý starý dabing na tom nic nezmění. Základní osa příběhu je v pořádku, ale je tu dvakrát tolik postav než by bylo přehledné a některé i hlavní jsou vyloženě na obtíž, hlavně Antonio Perillo. Moc záporáků, moc motivů, přebytek omáčky a mraky naivních záběrů a dialogů. A k tomu dabingu - Vladimír Ráž rozhodně nemůže v Mayovce dabovat záporáka! (22.12.2013)

Je zvláštní jak nostalgicky lpím na starších filmech i když ty současné jsou po všech stránkách mnohem dokonalejší. Tato Mayovka mě vrací někam do mládí, kdy jsem v našem malém letním kině v klášterní zahradě pod kaštany na obrovském plátně, kde jsem musela otáčet hlavou, aby mi nic neuniklo, se zatajeným dechem sledovala dobrodružné indiánky. Tato by svou kvalitou mohla těm čtyřem základním Haralda Reinla s Vinnetouem směle konkurovat, ať už exotickým prostředím peruánských And a legendárního Machu Picchu, fešnou postavou posledního Inky Haukarapory, hrdinským Pánem jaguárů, vtipnou trojicí popletů v čele s profesorem Morgensternem a donem Parmesanem, či skupinou padouchů pod vedením lotra Gambusina. Přidáme-li ke krásným přírodním lokacím, výbornou výpravu, početný kompars a skvělý hudební doprovod, tak se můžeme s potěšením spolu s hrdiny směle vydat do divočiny vyrovnávat staré účty. (06.02.2012)

Poklad Inků nenašel v mém nitru takovou velikou odezvu jako Poklad na Stříbrném jezeře. Nyní něco málo o zfilmovaných knihách Karla Maye. Domnívám se, že jeho natočená díla přesto, že se zapsala do srdcí několika generací, tváří tvář v porovnání s dnešním filmem to budou mít čím dál tím těžší zejména u dětského diváka. Představovat Karla Maye není myslím moc třeba. Možná by bylo načase, kdyby se znovu ujal jeho románových předloh nějaký renomovaný či schopný režisér a natočil filmy v modernějším pojetí a dovedně v nich uplatnil to krásné vyznění jeho knih a velkolepých příběhů. Tím by je více přiblížil dnešnímu divákovi. Myšlenky střetnutí dobra a zla, pravdy a lži, odvahy a statečnosti, kterým jeho romány jen hýřily. Ale zpět k filmu Poklad Inků. Občas se mi pojí s leckterým filmem vzpomínka, která zůstane napořád a zde to byl určitě zábavný humor s Donem Parmesanem, když na všechno odpovídal sí, sí… A podobně jak už to tak v mayovkách bývá, dalo by se říci, že i krásná orchestrální hudba příjemně podbarvuje naivně miloučký dobrodružný zážitek. Při hodnocení filmu nelze opominout ani Rafa Baldassare (Geronimo) v menší roli, kterou zaujme. Navíc krásné záběry Machu Picchu, kam se jen tak hned každý nedostane, jsou podmanivě působivé. Oceňuji snahu režiséra Georg Marischky, že měl vůbec odvahu Poklad Inků natočit s méně známými herci a tak konkurovat již proslulejšímu režiséru Harald Reinl. (26.04.2011)