Poklad Inkov

Mayovky majú v mojom filmovom rebríčku čestné miesto. Už dávno mi učarovali svojou výnimočnosťou, krásou príbehu, nevšedným dobrodružstvom, statočnosťou a odvahou jej hrdinov, pohľadom na inú kultúru, krásou prírody .... Vo svojej dobe to boli jedinečné filmy. Je nesporné, že mnohé z nich mali veľmi pozitívny vplyv na formovanie morálnych hodnôt celej generácie filmových divákov, a ani čas im neubral z tejto ich vzácnej kvality. Poklad Inkov som nepoznala a v duchu sa čudujem - prečo? Je to mayovka „de luxe“. (03.10.2010)

K tvorbe karola Septembra  .. Decembra .. pardon, Karla Maya mam terat  rozporuplny vztah. Dnes ako starnem tak je to uz podpriemerna literatura - ked sa na to pozera tak 40 rocny, 50 rocny clovek. Ovsem, ako literatura pre deti, dobrodruzna literatura to stale moze byt, a ma to hodne do seba.  Tuto knihu som nikdy necital, a film som videl az 2021. Plochy dej, jednoduche jedbnorozmerne postavy a trochu akcie - to je tak vsetko, nic vynimocne  : 50 % (11.05.2021)

Poklad Inků je překvapivě hodně přehlížená mayovka, i když vznikla v době jejich pásové výroby, který odstartoval úspěch Stříbrného jezera. V roli záporáka tedy nemůže chybět Battaglia. Snímek se kvalitou a hlavně naivitou nijak nevymyká z ostatních kousků, ovšem nabízí úchvatnou krajinu peruánských And. (27.07.2019)

Aj, caramba, nostalgie jak sfiňa na mě už zas padla! Stařičký dobrodružný film, který jsem viděla jako sedmiletá na pionýrském táboře - moje první letní kino! Stále pamatuju několik napínavějších scén a taky to, jak jsem byla zabouchnutá do hlavního kladného hrdiny:-). Ale hodnotit ze vzpomínek čtvrt století starých si netroufám - nejspíš šlo o naivitku na úrovni Vinnetou či slabší, možná si to zaslouží 3-4 hvězdičky a možná bych dnes umřela trapností, kdybych na "Poklad Inků" měla koukat, kdo ví... (04.05.2010)

Ráda jsem se znovu podívala. Ten film jsem dlouho hledala. Moje zrádná selektivní paměť totiž nepodržela informaci, že jde o mayovku, takže jsem hledala dobrodružný film, kde hlavní hrdinka Graciela nosí světlé šaty s krátkým rukávem a velkým výstřihem v kombinaci s černými punčocháči (ten outfit mě zaujal i nyní, navíc mě zarazila sukně v délce ke kolenům - móda tehdejší Limy?). A divím se, že jsem zapomněla, že je to mayovka, ten film má přece všechny atributy mayovky. Sice tu nejsou ti dva, ale hlavní indiánský hrdina vypadá jako mladý Vinnetou, místo Oldy všeho druhu je tu Jaguár, ale zato v téměř shodném třásňovém kabátku, inčtina zní jako apačtina, padouši jsou jaksepatří a don Parmazán by se klidně mohl zařadit do suity Sama Hawkense (někde jsem četla, že prý se pro tuto roli uvažovalo i s Busterem Keatonem, to by mohlo být zajímavé). Inkové a seňoři se samozřejmě neprohánějí po dalmatských pouštích a prériích, ale rozpočet umožnil výlet do Peru a skály kolem Belogradčiku jsou i mimo hlavní trasy turistických zájezdů fascinující krajinou. (27.08.2015)