Horoucí srdce

O rok dříve, než se výrazněji prosadili představitelé nové vlny (Forman a Chytilová) a než scénáristicky debutoval Jaroslav Dietl širokoúhlým snímkem CESTA HLUBOKÝM LESEM, natočil pedagog novovlné generace svůj první film o Boženě Němcové - a na širokoúhlý formát! Asketicky laděné dílo, které nedává na odiv emoce, je pozoruhodné svým stylem, kdy je kompozice záběrů výtečně uzpůsobena možnostem širokoúhlého formátu, a tak je valná většina scén snímána ve velkém celku a pracuje se s více (někdy až třemi) plány najednou. Vše je podřízeno okázalému stylu (rozmístění herců v mizanscéně, které odpovídá obrazům v galerii, jíž procházejí Karel Havlíček Borovský spolu s Boženou Němcovou, po velkolepou výpravu, akčnost převážně statických záběrů, ve kterých se neustále něco nebo někdo hýbe, a kostýmní přešlechtěnost). Pokud se chcete kochat stylem a dokážete prominout, že zábavnost Vávrových filmů je přímo úměrná míře fabulace historického námětu, jděte do této mramorizace spisovatelky Boženy Němcové... ale jen na velkém platně! (01.12.2009)

Vávrova Němcová je neskutečně silná a hrdá ženská, kterou bychom v dnešní době potřebovali jako sůl. Nějak jsme si zvykli, že nepotřebujeme národní hrdiny, natož národní hrdost. Hrdiny zastoupí idolečky na jednu kratinkatou sezónu a hrdost si projevíme skandováním jmen sportovců, kteří právě vyhráli nějakou medaili. Vávra silně zidealizoval pročeské okolí Němcové, ale to vůbec nevadí, ani nevadí vynechání roztržek mezi manželi Němcovými. Švorcová ztvárnila živoucí Němcovou, zřejmě jednu z nejlepších, které se kdy dostaly na filmové plátno. (20.02.2012)

Jiřina Švorcová se mi v roli Boženy Němcové velmi zamlouvala a po pravdě řečeno celý herecký ansámbl se mi moc líbil (Radovan Lukavský, Zdeněk Štěpánek, Vladimír Ráž). Připomínky si nechám od cesty, neb jsou nepodstatné, navíc jedné je z toho tak nějak smutno a to je nepochybně silnější emoce... Přála si narodit se znova, o dvě stě let později, co by asi řekla? Dostala by se do konfliktu se šosáckou společností, úřady či Evropskou unií? Divila by se, že ani dnes se nenosí být vlastenkou, být Češkou, mít vlastní názor? (10.12.2019)

Tenhle film se ani tak nesoustředí na Boženu samotnou, jako na její okolí. Vávra se nám snaží naznačit, že byla vlastně v jistém smyslu černou ovcí kolektivu salonních intelektuálů. Byla to žena zmítaná emocemi, nedokázala racionálně zmapovat své možnosti v kontextu doby, byla impulzivní, "horoucí". Ostatní "hrdinní" obrozenci se jí báli, cože zase ta Božena provede, všichni zalezlí za kamny klepoucí se strachy z tajné policie za Bachova režimu. Byla to těžká doba a Božena se do ní nehodila. Její úděl byl smutný, ale zřejmě právě té depresi vděčíme za autorčiny nejlepší věci, jak už to tak u umělců bývá. Jiřina Švorcová je do role obsazena dobře, vůbec mi nevadí. Film je možná trochu bez energie, ale to je spíš obdobím českých dějin, které popisuje. Hodnotím určitě výš než většina zdejších uživatelů. 75% (25.01.2016)

Existenciálně interpretovaná Němcová jak scénářem F. Pavlíčka (velkého milovníka osobnosti a díla Němcové), tak konečnou realizací (Vávra, Tusar) s kongeniální Srnkovou hudbou, ladící impresionisticky poklidnému tempu filmu. Herecké výkony dobově špičkové (hlavně Ráž a Bohdanová, i Lukavský není neuvěřitelný), takhle to už v 70. letech moc nešlo, neřku-li dnes. Pouze závěr s Havlíčkovým pohřbem mi přijde moc rychlý a k civilistnímu předešlému pojetí tolik neladící. (14.09.2013)