Horoucí srdce

O rok dříve, než se výrazněji prosadili představitelé nové vlny (Forman a Chytilová) a než scénáristicky debutoval Jaroslav Dietl širokoúhlým snímkem CESTA HLUBOKÝM LESEM, natočil pedagog novovlné generace svůj první film o Boženě Němcové - a na širokoúhlý formát! Asketicky laděné dílo, které nedává na odiv emoce, je pozoruhodné svým stylem, kdy je kompozice záběrů výtečně uzpůsobena možnostem širokoúhlého formátu, a tak je valná většina scén snímána ve velkém celku a pracuje se s více (někdy až třemi) plány najednou. Vše je podřízeno okázalému stylu (rozmístění herců v mizanscéně, které odpovídá obrazům v galerii, jíž procházejí Karel Havlíček Borovský spolu s Boženou Němcovou, po velkolepou výpravu, akčnost převážně statických záběrů, ve kterých se neustále něco nebo někdo hýbe, a kostýmní přešlechtěnost). Pokud se chcete kochat stylem a dokážete prominout, že zábavnost Vávrových filmů je přímo úměrná míře fabulace historického námětu, jděte do této mramorizace spisovatelky Boženy Němcové... ale jen na velkém platně! (01.12.2009)

Božena Němcová jako ikonická národní světice, heroina a mučedlnice, přímo Naše paní (Notre Dame) Božena, vlastenecký svatý obrázek. Z četby její korespondence si ale jeden udělá jiný, mnohem zajímavější obraz o její osobnosti. Být to film tak z let 1939-40, jak se jeví svým pojetím i charakterem herectví zde provozovaným, bylo by to za 5 hvězd. Ale na počátek 60. let je to dost antikvární. Jinak, krásný obraz, zvláště večerní a noční ulice (jak od Schikanedera) a uherské exteriéry, a paní Švorcové to opravdu šikne. (29.12.2013)

Tento až příliš deklamativní film v kontextu šedesátých let působil anachronicky. Přesto - nebo právě proto - stojí za zaznamenání sošné uchopení postavy Boženy Němcové Jiřinou Švorcovou, vyhovující jejímu hereckému pojetí. V rámci zmíněných limitů je svým způsobem totiž dokonalé. Opravdu svým způsobem. Skutečná Němcová žila přes veškerý svůj romantismus - bylo to již po předčasné smrti nejstaršího spisovatelčina dítěte syna Hynka a Němcově vynuceném penzionování - mnohem prozaičtěji a více na zemi, poznamenávána prvními projevy svého smrtelného onemocnění. (27.08.2007)

Tenhle film se ani tak nesoustředí na Boženu samotnou, jako na její okolí. Vávra se nám snaží naznačit, že byla vlastně v jistém smyslu černou ovcí kolektivu salonních intelektuálů. Byla to žena zmítaná emocemi, nedokázala racionálně zmapovat své možnosti v kontextu doby, byla impulzivní, "horoucí". Ostatní "hrdinní" obrozenci se jí báli, cože zase ta Božena provede, všichni zalezlí za kamny klepoucí se strachy z tajné policie za Bachova režimu. Byla to těžká doba a Božena se do ní nehodila. Její úděl byl smutný, ale zřejmě právě té depresi vděčíme za autorčiny nejlepší věci, jak už to tak u umělců bývá. Jiřina Švorcová je do role obsazena dobře, vůbec mi nevadí. Film je možná trochu bez energie, ale to je spíš obdobím českých dějin, které popisuje. Hodnotím určitě výš než většina zdejších uživatelů. 75% (25.01.2016)

Vávrova Němcová je neskutečně silná a hrdá ženská, kterou bychom v dnešní době potřebovali jako sůl. Nějak jsme si zvykli, že nepotřebujeme národní hrdiny, natož národní hrdost. Hrdiny zastoupí idolečky na jednu kratinkatou sezónu a hrdost si projevíme skandováním jmen sportovců, kteří právě vyhráli nějakou medaili. Vávra silně zidealizoval pročeské okolí Němcové, ale to vůbec nevadí, ani nevadí vynechání roztržek mezi manželi Němcovými. Švorcová ztvárnila živoucí Němcovou, zřejmě jednu z nejlepších, které se kdy dostaly na filmové plátno. (20.02.2012)