Reklama

Reklama

VOD (1)

Cyril Juan Borguette alias agent W4C (Jan Kačer) je nejlepší AGENT světa, který je posílán všude tam, kde jde o krk. Jeho nová mise ho zavedla do Prahy. Má za úkol zmocnit se hotelové slánky, ve které se skrývají plány na vojenské využití Venuše. Je to „Velký Svůdce, Velký Sympaťák a Velký Hrdina“. A přece na jeho likvidaci stačí obyčejný, ale velmi zmatený účetní Foustka (Jiří Sovák), který je i se svým psem zapleten do střetnutí a účtování mezinárodních špionážních organizací. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (214)

Bajda 

všetky recenzie používateľa

Neuvěřitelné zklamání. Dva hlavní hrdinové, z nichž ani jeden nemá žádnou hloubku a ani jeden není zajímavý; nudný scénář plný naprosto očividných logických děr (a teď nemluvím o těch, které jsou tam záměrně) a jeden roztomilý pes...ten může za místní vysoké hodnocení? Nechápu... Nápad parodovat bondovky je samozřejmě skvělý, ale provedení pokulhává. Když odfiltrujete nostalgii a pokusíte se na tenhle film podívat střízlivě....5/10. ()

troufalka 

všetky recenzie používateľa

"Vypadá neobyčejně bestiálně." "Neobyčejně pěkně bestiálně! "                                                                                                 V jednom blíže nejmenovaném evropském městě agentura nejmenované podmocnosti a zdánlivě obyčejný předmět denní potřeby s neobyčejně pěkně bestiální agentkou a jedním policejním ratlíkem. :o)                             (5.6.2014)                                                                                                                                                                                                                        Nový dodatek:                                                                                                                                                                                       Podívat se kdykoliv na agenta W4C je takovým malým pohlazením a rozvibrováním bránice. Dobré na tom je, že se člověk řehce, ať už bondovky nakoukané má nebo nikdy žádnou neviděl. To je i můj případ, když sjem viděla Foustku v akci poprvé, neměla jsme ani zdání o hereckcýh výkonec Seana Coneryho ani o tajných zbraních agenta 007. A v tom spočívá právě krása této parodie - je pěkná sama o sobě. Ale musím přiznat, že nedávné shlédnutí takřka všech bondovek tento zážitek jen a jen umocní. Ta krása spočívá právě v jemné ironii a zároveň eleganci, kdy tvůrci zapojí do akce hned všechny světové agenty a proti nim postaví prostého účetního, kterému vetknou do ruky příručku Agentem snadno a rychle. K tomu se přidají nezničitelné boty a všestranný budík, který upoutá svým robusním designem. Vorlíčkův humor je prováděný přesně bez hnutí tváře, je postavený nejen na absudních situacích a přesným hereckých provedením, ale i v drobných detailech. Nebojí se nadsázky a nadsazuje opravdu hodně, stejně jako kontrastů, které ovšem mnohem víc ocení informování diváci, kteří znají agentské filmy. Vyladění atmosféry je dokonalé, i k nenápadným vedlejším rolím si vybírá skvělé interperty, což se potvrzuje u barové zpěvačky v podání nedoceněné Judity Čeřovské. Divák se tak může kochat několikanásobně, jak absurdním příběhem, tak i jeho provedením s dobovými skvosty.                                                                                                                                                                                               (7.2.2019) ()

Reklama

igi B. 

všetky recenzie používateľa

Lehce žertovná satira z dob, kdy v nejmenované zemi uměli točit lehce vypointované komedie. Velké trio a spousta malých figur, tak jako třeba ti Hlinomazníkovi kágébáci... :-) No, psal se rok 67. Dohnat a předehnat... Ano, není důvod dávat filmu jako takovému více než tři hvězdičky, snad jen kvůli TÉ psovi pana Foustky půlku navíc. Zaokrouhleno tedy naKonec nahoru za 4! Ale jinak je to jen takový ten náš roztomilý malý český film. . . . A co říct těm dnešním velkým komediotvorcům? Sežerte červenou kouli, břídilové... ()

higuain 

všetky recenzie používateľa

V předvečer návštěvy pražského Cinema City kvůli projekci nové Bondovky s názvem Spectre jsem uvažoval, čím se na tento mnou dlouho očekávaný film naladit. Jelikož jsem už viděl nejen všechny předešlé oficiální Bondovky, ale i tu jednu neoficiální s Connerym a na film s Petrem Sellersem jsem zapomněl, přišla řada na tuto českou parodii z dílny Václava Vorlíčka. Očekávání jsem měl docela vysoká a Vorlíček je ze začátku také plnil. První třetina filmu je prošpikovaná hláškami a trefným parodováním. Jenže agentovi W4C postupně dojde šťáva a vecpání účetního Foustky (a jeho psa) do hlavní role tomu také moc nepomůže. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Milujem ceskoslovensku kinematografiu hlavne kvoli 60. rokom, kedy vznikali kultove filmy /Obchod na Korze, Kladivo na Carodejnice, Spalovac Mrtvol, Svetaci/, ktore uz asi sa nikdy neprekonaju. Reziser Vaclav Vorlicek natocil genialnu parodiu na bondovky /vtedy tusim sli Thunderball a You Only Live Twice/ s kopu znamych domacich hercov : Sovak, Hlinomaz Libicek, Fialova. Tie dialogy, to sa neda zabudnut, a dejova linia je na urovni. Ceskoslovenska kinematografia 60. rokov v plnej nadhere a /ako pise pan kolega mchnk/ : "Tohle musis znat, jestli se povazujes za znalca ceskoslovenske kinematografie". 95 % ()

Galéria (9)

Zaujímavosti (24)

  • Pes, ktorého mal pan Foustka (Jiří Sovák), bol vybraný náhodne. Pôvodne zvolený pes, ktorého majiteľ tri mesiace trénoval pri prvom filmovaní, ušiel z nakrúcania, našťastie v ateliéri sa náhodou objavil iný psík - volali ho Pajda - ktorého filmári odkúpili za 100 Kčs a ktorý zvládol všetky scény bez problémov. (dyfur)
  • Pana Foustku (Jiří Sovák) můžeme ve filmu vidět na malém motocyklu Jawa 50 Pionýr typ 555. Ten se poprvé dostal do prodeje v roce 1958, jako nástupce typu 550, známého též jako „Pařez“. Poslední kusy typu 555 byly vyrobeny na začátku r. 1962. Jeho nástupcem se stal typ 05. (J.F.B.)
  • Jiří Sovák (pan Foustka) vzpomínal, že pes se "podle scénáře jmenoval Pepa. Produkce nemohla dlouho psa sehnat, nakonec ho přivedli z psího cirkusu. Že je prý cvičený, a že tu roli tedy bude hrát. Mé pozornosti ale neušlo, že pořád kouká vytřeštěně po svém pánovi. Povídám: 'K čemu je mi cirkusový pes? Copak bude dělat kotrmelce nebo chodit po zadních? Pro film potřebuju, aby byl u mě, aby zůstal, když je klapka, aby poslouchal mě.' Majitel psa, cirkusák, se bránil, tušil nepříjemnosti. Do kapes mi trvale cpal syrová játra určená psovi, kterému jsem se tím měl zalíbit. Byl jsem krvavěj, smrděl jsem... Záhy jsem zjistil, proč z produkce naléhají: za toho psa už zaplatili nemalou částku. A celý psí cirkus kvůli téhle roli stál. A pak - prý už je podepsaná smlouva. Překvapeně povídám: 'Kdo ji podepsal? Ten pes? Majitel mě nezajímá, dělám film se psem!' Měl jsem pravdu. Po dnu a půl přišla stopka. Dál to prostě nešlo. Pes nebyl - vyjma kotrmelců - ničeho schopen. Vygumovaná osobnost. Konstruktivně jsem navrhl: 'Podívejte, takhle vybírat psa je blbost. Udělejte psí sympozium, přiveďte na něj nějaký adepty a ať si pejsci vyberou mě. Vždyť i psi mají určitý vkus - a tady jde o hodně, měli bychom proto přistupovat k problému vážně. Pes s osobností přece také inklinuje jen k někomu, ať má tedy možnost výběru.' Udělali, jak jsem řekl, a mezi uchazeči se objevila i malá fenka. Jmenovala se Pajda. Drobná, rozverná, s černým monoklem u oka. (...) Během deseti minut z nás byli kamarádi. Pajda uměla moc věcí. Hned v prvních minutách mi její majitel (byl do ní zamilovaný, koupil ji od jednoho člověka, který ji šel právě utratit, za deset korun) povídá: 'Zašeptejte: Čepička.' Zašeptal jsem: 'Čepička.' V tu ránu Pajda přiběhla, bafla, ňafla a už držela klobouk v zubech. Povídám: 'Zůstaň!' Zůstala. Vybrala si mě sama. Točil jsem s ní a štáb nevěřil svým očím, jak nám to krásně vychází. (...) Nechal jsem Pajdinku hrát, přizpůsoboval jsem se. Nejen v akci, také ve slovech. Text jsem si brumlal jen tak pod vousy, vlastně pod krásný velký knír, který tahle postava měla předepsaný. Domluvil jsem vše zřetelně až při postsynchronech, při natáčení jsem vypadal spíš jako břichomluvec. Pajda poslouchala, a tak vznikl dojem, že jsme ohromně secvičení, zatímco to byla čistá improvizace." (NIRO)

Reklama

Reklama