Obsahy(2)
Režisér Tomáš Vorel vytvořil svůj celovečerní experimentální debut Pražská pětka se členy věhlasných pražských netradičních autorských divadel. Soubory ve filmu prezentovaly vlastní poetiku a styl prostřednictvím pěti povídek různých typů, propojených satirickým komentářem odborníka dr. Milana Šteindlera, CSc. (Bontonfilm)
Recenzie (218)
70%. Ve zkratce: Karlštejn mě moc nepotěšil, ještě teď rozdýchávám Skřítka. Navíc zdejší skřítek (hraný samotným režisérem) má pravděpodobně poněkud pedofilní sklony. Hodnocení: *** --------- Druhý film mě naprosto otrávil. Hodnocení: ** -------- Veršovaná balada o reálném socialismu? Naštěstí jsem nepoznal na vlastní kůži, nicméně **** -------- Barvy. Mňam, mňam, chuťovka. Jasných pět ***** --------- Scénka divadla Sklep.... Kromě toho, že mi to strašně připomnělo Pád Berlína, jen jsem se mnohem víc smál. **** ()
Když slunce zapadá, tak moje nálada klesá. Strom kýve větvemi, přítelem on je mi, plesá. Já však mám v duši žal, čert ví, kde se tam vzal: Tebe, tebe, tebe, tebe. ---- / ---- Kongo, kanady a khaki kabát, dobytčák, trambus a už chci padat, za zády chci nechat město svý. No to se ví! - Jenom chleba kus a huspeninu, jako Robinson na pevninu, Tak já pospíchám hledat dětství svý. No to se ví! - Vždyť já jsem volnej jako pták, Jezdím jen tak pod širák, s kompasem a s buzolou, hvězdy nad hlavou mi žhnou. ()
Kult? Možná jo, ale pro jinou generaci. Doporučuji na koukání jen kovaným Jiskřičkam a pionýrum. Podle mě příliš nesourodé a přeplácané. Co taky čekat když se navzájem trumfuje hned pětice divadel, že? Jo a jestli chcete vědet kde a kdy začalo Vorlova obscese skřítky - tak mrkněte právě na Pražskou pětku. ()
Průměrný povídkový film o 5 částech, který díky dvojici povídek Cesta na Karlštejn a Na brigádě navždy zůstane v mém srdci. Ostatní už si pamatuji spíše mlhavě, ale úvodní "ryze českou" grotesku a závěrečnou parodii na budovatelské snímky nezapomenu snad nikdy. I ty průměrné povídky zachraňují excelujicí Sklepáci a co předvádí někteří jedinci není prostě normální. V šedi tehdejší tvorby naprostý zlom a neopakovatelný zjev. ()
1. povídka = 60% (průměrná groteska, trochu humoru bylo, ale nic převratnýho), 2. povídka = 10% (hrozné výtvarné cosi ke všemu s otravnou hudbou), 3. povídka = 50% (humorně antisocialistická recitační povídka), 4. povídka = 90% (na svou dobu nesmírně odvážný a zajímavý baletně-hudební kousek), 5. povídka = 100% (nejlepší povídka, paráda, kvůli tomuhle se vyplatí na to kouknout). Celkový průměr = 60%. Takže dám 3 hvězdičky a hotovo :-) ()
Galéria (6)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Alena Červená
Zaujímavosti (13)
- Vesnice, ve které se odehrává poslední povídka „Na brigádě“, se ve filmu nazývá Sklepice, což je odkaz na domovskou scénu tvůrců filmu – Divadlo Sklep. (sator)
- Předsedu Karla v povídce „Na brigádě“ si zahrál režisérův tatínek, neherec Jiří Vorel. (sator)
- Na filme spolupracovali pražské súbory divadelnej zostavy Sklep, baletná jednotka Křeč, výtvarné divadlo Kolotoč, recitačná skupina Vpřed a pantomimická skupina Mimóza. (Raccoon.city)
Reklama