Kouř

Dám vám hádanku. Co vznikne, když smícháte totálně ujeté songy a spoustu vypálených cigaret s totálně nelogickými dialogy a hnusnou komunistickou továrnou? ... Vážně nevíte? No přece film Kouř !!! Nejdřív jsem si říkal, že tento film NELZE ohodnotit, ale nakonec jsem se rozhodl dát 3 hvězdičky. A to především za to, že jsem po celou dobu zíral s otevřenou pusou a nevěřil vlastním očím. (15.12.2009)

Pro mě jeden z nejlepších českých filmů. Nesmírně osobitý, se skvělým humorem a chytlavými písničkami (navzdory všeobecnému pobláznění božím Arnoštkem a jeho "Je to fajn" se mi pod kůži nejvíc dostalo "Hele kotě"). Ovšem je zarážející, jak moc je Arnoštkova písnička výstižná... "Máme se dneska fajn, je nám hej, přijel k nám pan diskžokej"... Lidem stačilo málo... (13.12.2007)

Pak že se u nás netočí osobité a originální filmy.... Kouř je svéraznou karikaturou (nejen) dob minulých vyvedenou v zajímavém vizuálu a ozvláštněnou takřka muzikálovými výstupy. Ač si Tomáš Orel hodně hraje s kamerou, v jeho režii jsou stopy divadla více než patrné, stejně jako v projevu herců (škoda nešikovně našroubovaných postsynchronů, které občas činí herecké výkony dosti topornými) a tak Kouř chvílemi využívá potenciálu filmového média méně, než by bylo záhodno. I tak mé palce ukazují jasně vzhůru - vícero českých filmů se rozhodlo kráčet vlastní cestu, avšak ne každý to zvládnul bez větších klopýtnutí - 'rytmikál totalitního věku' ano. (24.01.2008)

"No, zbývaj akorát tři věci. Křížek, vězení, kotelna." Ať žije stylizace. Ať žije stylizace! Vymyťme realismus! Pryč s plačícími herečkami prociťujícími roli srdičkem! Eva Holubová prezidentem! Dosaďme říznou ironii! Poddejme se chlípnému sarkasmu! Necouvněmě před ničím, co vzbuzuje odpor v očích mladých panenek nenavyklých rozmlouvat s uměním! Co s uměním, i se zdí polepenou plakáty se dá rozmlouvat, a jak! Víc zdí, víc kouře! (11.11.2009)

Nejlepší muzikál všech dob a kontinentů. Jasně čitelné motivy z Radfordova 1984: Celkový vizuální dojem (mikrosvět, umělý uzavřený oprýskaný špinavý prostor). Venkovní „prolétské“ prostory. Prolétská hospoda. Ubytovna. Ústření milenecká dvojice nahá či polonahá za oknem, v němž se odráží podobně laděný modrý výhled. On se dostává k zásadnímu démonizovanému podvratnému spisu, ona dělá nástěnku. V tělesné charakteristice obou lze spatřovat výrazné znaky podobnosti. Cigarety. Chleba a gin. Zdravíme. Komise (doslovně a v témže kontextu). Závodní jídelna, oni dva v jídelně. Lze rozlišit vnější a vnitřní Stranu (v titulkách výslovně „zaměstnanci“, „šéfové“), venku se pohybují proléti. Jedním z oficiálních produktů pro proléty je pornografie – Arnoštkova diskotéka. Naopak výrazně rozdílně se předvádí požadavek totální konformity: Mám něco dělat? - Neprudit. (02.06.2011)