Reklama

Reklama

Cesta z města

  • angličtina Out of the City
TV spot

Obsahy(1)

Programátor Honza trávi väčšinu svojho času vo virtuálnom svete a aj keď ide so svojim synom na výlet do prírody, nezabudne si pribaliť notebook a mobil. Víkendový pobyt v malej podhorskej dedinke sa premení na niekoľko týždňov, počas ktorých sa Honza zoznámi s miestnymi obyvateľmi a spoznáva čaro života na vidieku. Keď je nútený vrátiť sa do civilizácie, zisťuje, že to, čo našiel na dedine, mu mesto nikdy nedokáže dať... (RTVS)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (399)

Djoker 

všetky recenzie používateľa

Vorlovo vykoupení z věznice depresí a hlavně návrat mezi českou režisérskou elitu. Film, který potřebovali vidět tisíce lidí a kasovní úspěch to jen potvrzuje. Až jednou Vorel natočí snímek s podobně silnou myšlenkou a zároveň se vykašle na postsynchrony přímo od Trošky, půjde konečně o naprostou dokonalost. ()

petaspur 

všetky recenzie používateľa

aneb jak si koupit lístek z šílenství civilizace do poklidného lůna přírody a zpět. Programátor Honza poznává, jak je příjemné dráždit prstíky klávesnici notebooku mezi rozkvetlou flórou, vypouštět z úst přehnané anglikanismy, zamilovat se i s nadhledem poslouchat moudrosti místních buranů. Štěstí však v Česku nikdy netrvá příliš dlouho. ()

Reklama

viperblade 

všetky recenzie používateľa

Taková fajn agitka o tom, že by bylo super, kdyby se každý přestěhoval z toho fuj fuj města do té krásňoučké a super vesničky. Tak tohle by mi normálně vadilo, ale Vorel to jednak uměl podat, takže to není až tak černobílé (později se ve filmu přeci jen ukáže, že ani na té vesnici není vše tak idylické, jak se na první pohled může zdát) a hlavně film měl parádní živel jménem Barbora Nimcová-Schlesinger, u které je mi fakt líto, že nic jiného (krom pokračování tohoto filmu) nenatočila. Některé vtípky se povedly více, některé méně. Možná bych šel o něco níže, ale jak říkám, ta Bára, to byl tak krásný živel, že prostě musím trošku přisadit. 70 %. ()

tron 

všetky recenzie používateľa

„´Sem si všim´, že ho máš menšího, než táta Jarda.“ – „To závisí od situace.“ O CESTE Z MESTA sa ťažko píše, pretože jej najväčším kladom nie je ani tak herecké obsadenie (Barbora Nimcová, Hanák, Suchařípa, Ondríček, Šteindler, Polívka, malí Vorlovci, veľký Vorel), ale atmosféra. Tej výrazne pomáha inteligentný umelecký zámer zúčastnených: nerobia paródiu na „elektronickú“ dobu ale ani sa pateticky netopia v prekrásnych lesných exteriéroch. Ťažko sa opisujú spevácke scénky, homosexuálny pilčík, vtipné dialógy, skvelé postavy (a postavičky), smutné i veselé, moderné i staromódne atď. Toto treba vidieť a precítiť. Najlepšie so smaženou bedľou. ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Zdali ještě někdy uvidím Vorlův film kvalitou srovnatelný s Kouřem? Z následujících jeho děl obě viděné (toto a Kamenný most) naznačují, že se autor začal bát svého talentu, jenž, ač stále patrný, je drasticky potlačen. Věčná škoda. Přitom Cestě z města by možná stačilo nepřeslazovat (přeslazuje se ale strašně) a sevřít tvar (ovšem rapidně). Jinak pěkná barevná písnička prokládaná sklepáckou (místy až sebecitační) podvratností (i sebepodvratností – Markéta učí Hanáka kosí nářečí?), kterážto kombinace má nakročeno k čemusi velkolepému, jak naznačuje impozantní homobělouš v hospodě. Zajisté zde nevidíme „obraz venkova“, nýbrž více méně podařenou křupanskou typologii, v níž se mísí realističnost s krutou nadsázkou, sympatie s odporem – křupanovy tlachy (Polívka) je třeba vzít vážně, ale musíte je odpárat od jejich nositele – pak se vám zjeví jejich pravda; to vše zasazeno v kontrastu s tímž světem podle staré bylinkářky a její vnučky. Namnoze se spoléhá na obrazové estetično, přičemž je silně zdůrazňován ten druh estetična, který zosobňuje právě Markéta a její dědictví. Za úžasnou scénu v kostele, která ospravedlňuje vše, co Vorel v tomto filmu předkládá, přidávám hvězdičku. Zde také vrcholí písňová složka, pak už to jde s kopce. Tématicky tento film navazuje na filmy civilizačních krizí muže středního věku z 80. let (tematicky nejblíže mu je Olmerův Co je vám doktore, ale připomínám i dosti odlišný Kleinův Vážení přátelé ano); rozdíl je v tom, že zde je krize uvědoměna teprve v přímé konfrontaci s tím, co má přinést obrodu, resp. se ztraceným rájem; naopak shoda se všemi rozličnými předchůdci je ve výskytu krásné mladice, s níž jsou spojovány hrdinovy naděje (v tom se vymyká jen právě Kleinovo opus) a v tom, že obroda tkví v obratu k jisté protisystémové pravosti či přirozenosti, přičemž u obou jmenovaných filmů jde stejně jako zde o návrat k zanikající životní formě. Podobně jako u obou Olmerových filmů (narozdíl od obou Kachyňových a samozřejmě Kleinova) je obrat přímo těsně spjat s onou mladicí, kterýžto motiv Cesta z města završuje, vždyť Markéta (jako nositelka jisté pravosti a přirozenosti a jako dědička starých forem) tento obrat (vůbec uvědomění jeho potřeby) teprve přináší. (V Markétě se také spojuje andělskost Krajčovičové v Co je vám doktore s magickou suverénností a jistou sebestylizací téže v Jako jed). Podstatným rozdílem oproti všem předchůdcům je také to, že tento film se nepřetržitě takřka celý odehrává v onom nečekaném azylu, což je ovšem kompenzováno vymoženostmi v 80. letech ještě neexistujícími, jako je mobilní telefon, mobilní osobní počítač a nemožnost nebýt on-line. Všimni si, jak Hanák není schopen v objeveném venkovském prostředí ("to je krása!") existovat, aniž by si vše nenahrával na turistickou kamerku. Zajímavé je, že vězeňské pracovní vazby jsou v kapitalistické soukromé firmě pojímány coby samozřejmá morální povinnost docela jako v socialistickém státním podniku. Příklon k čemusi původnímu, moderní civilizací likvidovanému, je však podstatným prvkem a látkou také v Kamenném mostě, přičemž v obou případech ukazuje Vorel to „prapůvodní“ v jisté jeho velkolepé kulturní formě a magické zakotvenosti, nikoli jen jako nějakou nespoutanou přirozenost nebo všední pěknost. Obsazení některých rolí budí rozpaky: Především mít ve filmu Suchařípu a nevyužít ani zlomek jeho osobitého potenciálu je napováženou. To se ovšem dá přejít. Co se však nedá přejít (ani strávit) je beze zbytku využitý "osobitý potenciál" Luby Skořepové, který sráží celý film o úroveň níž. Což naštěstí vyvažuje Markéta - čarokrásná a typově dokonalá (hlavně její dikce je velmi výstižná – nikoli neuvědomělý „archetyp“ jako v obou Olmerových svěrákovkách, nýbrž slečna ten svůj archetyp uvědoměle volící a oblékající). Obzvláště přesvědčivě jsou provedeny postavy marginální, jednak bývalá manželka a mladistvý gambler, jednak bezejmení představitelé lidových vrstev. Značná škoda je do zbytečné roličky odklizeného Vávry. Pokud jde o zvěř, nejdříve kolize srny s autem, pak moucha rozmázlá na monitoru; pes, který na začátku stojí na stole u klávesnice, dopadne jak dopadne, takže nakonec vše řeší kotě – jeho nástupce. Skřítek přítomen i zde. Má ve Vorlových filmech nějaké zvláštní poslání? Snaží se Vorla, pardon Hanáka, vracet na cestu pravou, otevřít oči? Dává znamení? Střeží? Nebo naopak škodí, saje, poutá? Skrývá se, potvora. A Hanák furt hraje v těch reklamách. /// (Dodatek v září 2013: Když jsem loni psal tu větu o finální scéně (bruslení), byl jsem ještě mladej a blbej. Až s odstupem jsem pochopil, že to tak má být a tečka.) () (menej) (viac)

Galéria (35)

Zaujímavosti (18)

  • Film navštívilo 278 734 diváků a celkový výdělěk činil 20 544 914 Kč. Statistika vydaná 1.11.2008. (Valsadora)
  • V 20. minutě, kdy Honza (Tomáš Hanák) spadne z koně, si lze všimnout, že herci nepřirozeně narostou vousy, stejně jako v 16. minutě, kdy nese syna do sklepa. (ČSFD)
  • Natáčelo se v městečku Rabštejn nad Střelou v Plzeňském kraji, v Doubravici u Nečtin, v Třeboni a na Manětínsku. (Sinecod)

Reklama

Reklama