Cesta z města

Na Filme Cesta z mesta mi vadila prilis do oci bijuca snaha natocit za kazdu cenu perfektny film. Scenar je detinsky, sexisticky s plny cudzich vyrazov, u ktorych som si nie isty, ci im reziser a herecke osadenstvo vobec rozumie. Ucast Tomasa Hanaka /Bony a Klid, Kopytem sem, Kopytem tam/ mam na haku, lebo tohoto herca povazujem za trageda. Hereckeho trageda. Leos Sucharipa /Prodavac Humoru/ sa objavil len na chvilu. Film nezachranil ani Bolek Polivka /Dedictvi aneb Kurvahosigutntag, Sasek a Kralovna, Pelisky/, lebo dostal len minimum priestoru a aj to az tusim v druhej polke filmu. 69 % (31.01.2013)

"No, ale nemám auto !!" - "Ty nemáš nohy ??" - "No, ale bez auta nic neudělám, nic nestihnu !!" - "Co chceš stihnout ?? Svou smrt ??" ;) Jeden by čekal od režiséra jménem Vorel nějakou ptákovinu, no jo, ale když on ten Tomáš senior točí spíš sračky než ptákoviny, i když odvahu a koule to von zase má, jenže to prostě nestačí !! Mně to nestačí, byť jsem se snažil, jak jsem jen mohl, prostě mu ne a ne přijít na chuť, stejně jako odpudivě přehrávajícím, ať už úmyslně či neúmyslně, pořád mě to sere, navíc tato stylizace nemůže fungovat dík skutečně hrajícím Polívkovi s Ljubou Skořepovou, Sklepákům v čele s neuvěřitelně tragickým Tomášem Hanákem a Milanem Šteindlerem, tomu bych ty myslivecký vousy s chutí hned zapálil !! Chápu, co chtěl pan Vorel tímhle snímkem sdělit, svým způsobem se jedná o myšlenku tuze chvályhodnou, nicméně podávat ji prostřednictvím nesmírně agresivního a totálně vyprázdněného takřka černobílého příběhu, rozuměj slepence hodně nepovedených gagů, s poselstvími tak křečovitě militantně proticivilizačními, že se to bude zdát stravitelné a nesebeparodující opravdu jen přežraným (malo)měšťákům s naivní představou venkova, které prostě sere vstávat každý ráno v šest a kodrcat se přecpaným metrem do kanclíku 2x1 metr.. Většina špatně napsaných postav, ostatně Petra Jarchovského tady necítím ani náhodou, se chová naprosto šíleně, jako totální buranská hovada s takovou samozřejmostí, jistě, tady ještě Vorlovy záměry chápu, že to až hezké není, a tak mě zkrátka nebaví ani ten Bolek Polívka, a to už je opravdu na pováženou, když navíc jako nejsnesitelnější charakter vyznívá nakonec Vlastička Evy Holubové, zde až neskutečně umírněné, kterou běžně nemůžu ani cítit !! S dialogy si Vorel nikdy nerozuměl, obecně lze říci, že čím méně se v jeho snímcích mluví, tím jsou kvalitnější, no asi prostě jen lepší, což výborně dokumentuje Skřítek, který mě naopak znechutil z docela jiných důvodů, to, co však musí jeden poslouchat v Cestě z města, už opravdu ani hezké není, především ta czenglish Hanákova ajťáka už hraničila s naprosto extrémním nevkusem, stejně jako většina samoúčelně vulgárních a sexistických vtípků, které dokonce v kontrastu s těmi rádoby filozofickými žvásty ženských postav činí ze snímku naprosto nekonzistentní patvar, který značí jediné, totiž že se Vorlovi jeho plytká taškařice, která tak moc chtěla hrozit prstem, až si ho strčila do nosu, rozpadla pod rukama.. Stejný kontrast nabízí i naprosto odpudivá uječená amatérská hudební složka Michala Vícha v porovnání s často až geniální kamerou, ano, pokud jste tady někde mohli najít trochu té poetiky, pak jen díky ní, nedoceněného Marka Jíchy !! Mimochodem ty postsynchrony se zde rovněž zrovna dvakrát nepovedly, jejich smysl ani dost dobře nechápu, a upřímně mě ani vzhledem k ubohosti snímku nezajímá.. (11.04.2014)

Mám tenhle fim shlédnutí od shlédnutí raději a raději. Proč? Protože jediný Tomáš Vorel dokáže sklepáckou poetiku přenést na plátno tak, aby nepůsobila trapně a přitom neztrácela svoje infantilní kouzlo. Cesta z města je film s krásně naivním (a troufám si říci, že úmyslně naivním) příběhem útěku před civilizací, s krásně naivní a hravou hudbou, překrásnou hlavní představitelkou, nádhernou barevnou stylizací (ty podzimní barvy miluju!) a humorem, který mě osobně konvenuje. Herecké výkony herců i neherců jsou obdivuhodně sladěny do typicky sklepáckého přehrávání, některé repliky jsou ve své přímočarosti velmi působivé a když nastoupí na plac pan farář Hnilička, dostávám se do extáze takřka religiózní. Je to taková hezká hříčka, která mě umí dojmout... (17.03.2004)

Téma podobné filmu Víta Olmera Co je Vám doktore?. Atmosféra doby je v obou snímcích podchycena skvěle. Každodenní otrocká nutnost přežití v přetechnizovaném světě nutí k útěku, znám(e) to. Chceme někam, kde se neměří čas, kde je jednoduše přes den světlo a v noci tma. Hodinky odložíme do hnoje, mobil do rybníka, a začínáme žít, ne jen přežít další den. Osobně bych uvítal, kdyby se film zaměřil ještě více, ne-li jen a pouze, na Markétu, úžasná divoženka, žena, po kterém toužím a také její přírodní filosofii i celkovou atmosféru bylinkové chaloupky. Naneštěstí do toho režisér Vorel zasazuje své klasické nešvary. Obsazení svého potomstva, sebe samého či starých kamarádů ze své prvotiny, čímž vytváří spoustu zbytečných a atmosféru narušujících postav. Nedokonalý umělý dabing, chvílemi přetažený humor a vcelku jednoduchý scénář. Zápory jsou ovšem vyváženy perfektními plusy. Houbový výlet u ohně, groteskní písně, anglo-česká mluva, a hlavně překrásná melodie, doprovázející celý film. Melodie, ve které je ona atmosféra venkovského poklidu cítit dokonale. Je to rozhodně moje hvězdička navíc, stejně tak si jí zaslouží i ústřední milenecká dvojice. (29.09.2012)

Tenhle film neskutečně zestárl. Po dvaceti letech z něj v podstatě zbyl jen ten šílený, ale z celého filmu nejlepší rozjezd z města na venkov a první minuty tam, pak už snímek jen více a více zabředává do frází a klišé, aby nás pak unudil moudry typu "kompyjůtr nepodojíš" a zkratkovitým koncem, který nedává smysl. Zajímavej vizuál, pár klasických herců (uřvanej Polívka, Šteindler s psychedelickými fousy), ale tím to spíš končí. Na film jsem se začal dívat s tím, že se mi kdysi líbil a dám si i další pokračování, o čemž teď hluboce pochybuji. 50%. (13.09.2021)