Médea

Jestli některý film popisuje šílenství ducha, tak tento. Život není jen nekonečné utrpení, pokud si ho z něj neuděláme sami. O to víc mi přijde obdivuhodné, pokud se takto někdo rozhodne a jde důsledně až na dřeň. Udělala to Medea a dělá to i Trier, proto není divu, že po jejich společném projektu by se jeden nejraději zabil skrze svou vlastní malost nebo vzal poustevnickou hůl a plášť a navždy se toulal končinami filmu. ♥♥♥ http://www.youtube.com/watch?v=BTSQYZ-96Kw (17.08.2008)

V první půlhodině jsem měla aspoň třikrát chuť ten film vypnout - děj o ničem, mě rozhodně neoslovující monology a k tomu všemu nesympatická až odpudivá hlavní představitelka. Ale nevypla jsem, protože Trierova kamera je skvělá - hra se světlem a stínem, odrazy slunce, průhledy vodou, triky s plátnem. Oproti tomu druhá polovina je naprosto fantastická! Děj nabere ďábelský spád - Trier divákovi servíruje dechberoucí obrazy (scénu s cválajícím a následně umírajícím koněm jsem si pouštěla několikrát), gradující Medeino šílenství a Jasonovo zoufalství člověku nedovolí spustit oči z obrazovky a pak přijde to finále. 3/5 (30.06.2009)

Lars von Trier je jedním z nejoriginálnějších žijích režisérů. Téměř každý film dokáže pojmout zcela odlišně a přesto zůstat svůj. Medea je, pro Triera netypicky, film výrazný zejména epickou kamerou a prací se zvukem. A s ohledem na to, že se jedná o klasický televizní formát, tedy obraz 4:3, je obdivuhodné co dokázal kameraman při těchto omezeních z obrazu vyždímat. Záběry pusté severské krajiny, či moře velice vkusně pomáhají dotvářet ponurou atmosféru filmu. Při scénách dialogů naopak Trier prokazuje smysl pro kompozici, tím jak rafinovaně a snímá obličeje herců připomíná i nejlepší díla mistra Ingmara Bergmana. Pozoruhodná je i práce se zvukem, kdy je momentální rozpoložení postav demonstrováno zvukem jejich dechu. Až by se dalo říci, že v Medee převládá forma nad obsahem, což je u Triera opravdu unikát. Bohužel se dá říci, že je tento film vysloveně o režisérovi, protože herci jsou zde téměř na úrovni statistů, jelikož jejich herectví zde se povětšinou „smrsklo“ na strnulé výrazy a chladné pronášení replik, což je trochu škoda. Každopádně fanoušci režiséra rozhodně zklamáni nebudou. (25.10.2011)

Stejně jako u Tarrovy adaptace Macbetha, která vznikla za stejně nízkorozpočtových podmínek, moc nechápu, proč takové zajímavé experimentování nemohli předvést v něčem svém, ale v nějaké adaptaci klasiky. Trierova Médea mě sice oslovila vizuálně víc, ale stejně nemůžu říct, že by mě úplně pohltila a částečně je to způsobené i právě tím. Ale jinak ano, musím uznat, že to mělo něco do sebe, že to experimentování tady mělo hlubší smysl a propracovanost v nejedné scéně, že ta stopáž je naprosto ideální a že je tu spousta scén skvěle natočených. Aby taky ne, když to Trier natočil v době, kdy mu ještě nehráblo z rozklepané kamery... Každopádně jsem si tu hlavně potvrdil, že Trierovo období od Médeii do Prolomit vlny bylo opravdu to nejlepší. To předtím bylo takové hledání vlastního stylu a vše poté je pokažené rozklepanou kamerou, přehnanou hrou na umění a náměty, které víc jak jednoduchou myšlenku ze sebe za celou svoji stopáž nevyplodí (čest aspoň částečným výjimkám). Slabé 4* (23.12.2022)

Lars von Trier sa odklonil od typických znakov a tém, ktoré ho definujú ako osobitého tvorcu a vytvoril Médeu ako poctu ďalšiemu filmovému velikánovi, dánskemu režisérovi Carlovi Theodorovi Dryereovi. Tí, ktorý mali možnosť vidieť nejaký Dryereov film vedia čím bol tento tvorca povestný a osobitý. Jeho záľuba v detailoch, úzkych priestoroch aby vynikla mimika hercov a využívanie prírody ako ďalšej postavy - čo je jeden z typických znakoch nemého obdobia v severských filmoch, preniesol aj do svojho nikdy nezrealizovateľného scenára, ktorý sa rozhodol Trier sfilmovať a vzdať tak osobitý hold tomuto velikánovi. Myslím si, že film nemohol dopadnúť lepšie. Krásne využitie detailov a prostredia, ktoré tranformuje jeden z najznámejších mýtov a prezentuje ho súčasnému divákovi ako severskú legendu. Vizuálne zobrazenie obrazov je efektné a ako sme u Triera zvyknutý pútavé a zaujímavé. Rozhodne stojí za pozretie. (14.09.2011)