Le Calendrier

„Už jsou tu zas, po roce, démonické Vánoce!“ Kdepak čertem, Mikulášem a Knihou hříchů. Dnes se zlobivé děti a hodné vozíčkářky straší hororovým adventním kalendářem, zlověstně šprechtícím německy. „Scheiße, ruhe! Öffne das Fenster!“ OK, otvírám OKÉNKA KALENDÁŘE: [][] Mňam, výborné čokoládičky s LSD krémem. A zajímavé bonusy. 1) Čertovo kopýtko homemade psychoanalýzy. 2) Rohatý osud vozíčkářky. 3) Démonická možnost vyřídit si účty se všemi svými viníky. [][] Tu 1) radši neprovozovat, 2) je lépe nepoznat a 3) nevyužít. A nad haprujícím scénářem se nerozčilovat. Příklad. Po první mňamce už nesmíš přestat otvírat. A všechno musíš sníst SAMA! Jinak tě klein kalender Teufel zabije! Byla opakovaně (!) poučena Eva i diváci. Tak hlavně, že sušenku a bílou figurku sežral někdo jinej, ale Evě se nestalo nic. Ach jo. Ale nabízená možnost smyčky, ta byla zajímavá. Na Hromnice o vražedný advent více. (20.07.2023)

No jo, no, tak začnu zápory, ať je mám z krku. 1) Příběh je notně neoriginální, protože jde o několikerou variaci na snímky, které jsem už viděl. 2) Nemám Francouze v oblibě. 3) V noci půjdu na záchod, aniž bych se ozbrojil a rozsvítil ve všech místnostech. 4) Nemám psa a má kočka by mě sejmula během okamžiku, a ještě by to narafičila jako nehodu při hře. No, to by bylo asi tak všechno, pokud nepočítám fakt, že nešlo o žádný velký nápor na mozkovnu. Přes všechny výše zmíněné zápory mě ale film překvapivě bavil a francouzští tvůrci mě mile překvapili absencí všech feministických, BLMáckých a celoabecedně kapitálkovních úliteb dnešnímu celosvětovému, politicko- korektnímu kurzu. A tak se místo různých přistěhovalců a muchlujících se spermoňů konečně dostalo i na nás. Na kriply. Pravda, hlavní hrdinka to jen hrála, ale hrála to přesvědčivě, navíc to i přes přibývající kruhy pod očima nebyla žádná ohyzda, takže jsem jí mohl po celou dobu fandit a po delším čase jsem zase rád viděl někoho z cenobitů. Byla to taková připomínka celé řady hororů na dané téma lehce líznutá Hellraiserem a Sofiinou volbou, která na mě fungovala tak, že jsem se sice necítil být patřičně vybubán, ale za celou dobu jsem ani na moment nepolevil v pozornosti, a to už je co říct. / Poučení: To by jeden neřekl, co všechno se dá rozchodit. (28.10.2023)

Bolestne rodinne zanrove cviceni nadprirozene psychodrama s vozickarskou predstavitelkou v hlavni roli. Ma dilema mezi zazrakem a svatosti. Ma vsechny oskliva poteseni cihajici za dvermi. Dela vse, co bychom delali na jejim miste, coz jeji ciny omlouva. Jsou zde netradicni mrtvi. Film ma hypnotickou naladu, ale pribeh je prilis povedomy, aby sokoval  , a neni ani krasny, aby si vas ziskal. Ale je tu dost prekvapeni. Pobavil me chlapek balici v parku hlavni protagonistku "Ja jsem zdravotni bratr a vy paraplegicka. Mohu umyt vase intimni partie". (19.08.2022)

Adventní kalendář byl jeden z posledních letošních hororů, který měl šanci prorazit, ale bohužel i ten se zařadí jen k těm průměrnějším kouskům. V zahraničí je film však docela chválený, ale hádám spíš proto, že se jedná především o drama s lehkými hororovými prvky a to mají lidé většinou rádi. Příběh o atraktivní dívce na vozíčku, která od kamarádky dostane antický adventní kalendář, kde každý den musí jíst čokoládku a překvapení, které se zjeví bude pár lidí stát život. Námět je fajn a kdyby byli tvůrci hravější, odvážnější a odvázanější, tak z toho mohl být bratříček Nezvratného osudu, ale ani jedna vražda mě zde nezaujala, atmosféra ani napětí se zde téměř nevyskytuje a jediné, co z hororové stránky může potěšit je slušná maska démona, který se však moc často nezjevuje. Ten zbytek totiž za moc nestál. Škoda, tady se Francie držela hodně při zemi, chvílemi se film i docela táhne, ale díky originálnímu námětu a pár zajímavým scénám to k zahození vyloženě není. Příběh 3/5, Akce 1/5, Humor 0/5, Násilí 2/5, Zábavnost 3/5 Hudba 2/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 2/5, Napětí 2/5, Emoce 1/5, Herci 3/5. 5/10. (23.12.2021)

Invalidka dostane od kamošky posadnutý adventný kalendár, takže každý deň musí povinne žrať bonbóny, občas sa jej zjavuje démon (jeho vizáž je asi to najväčšie plus) a zopár ľudí v jej okolí otrčí kopytá. Za mňa čistý priemer – nebolo to zlé, ale žiadne krvavé orgie a ani veľké napätie sa nedostavilo. Od belgicko-francúzskej spolupráce som čakal omnoho viac. (02.12.2021)