Natália

Film podle Dostojevského. Děj je přenesený kamsi do Itálie. Marcello Mastroianni chtěl uniknout zaškatulkování "římský taxikář" (6x) a přemluvil Franca Cristaldiho, ten Suso Cecchi d'Amicovou a ta zase Viscontiho (nebo tak nějak... každý z nich to vypráví jinak). Na festivalu v Benátkách uviděl Visconti Marii Schellovou a bylo rozhodnuto o Natálii. V té době neuměla italsky. V Paříži Viscontiho přemluvil Jean Marais. Možná by byl dostal i hlavní roli (tvrdí Suso), ale protože byl Mastroianni spoluproducentem, tak dostal jen roli Tenanta. V každém případě mimořádný film. Tak trochu ve stylu Věčného návratu ... (28.12.2006)

Poměrně věrná adaptace Dostojevského povídky. Pro Viscontiho filmy mám slabost, i tento je báječný, moc se mi líbí kulisy města, všechna ta mlha a světla, herecký trojlístek, hudba a dokonce i ten sníh zde působí romanticky. Jeden přední marxistický teoretik označil snímek za noční můru. Pro mě je to naopak nádherný sen. (09.04.2022)

Poněkud prvoplánový děj způsobuje, že film neurazí, ale ani nijak neoslní, a zůstává tedy v průměru. (15.03.2017)

Nádherný příběh a krásně natočený. Prožívala jsem úplně všechny emoce. Je to strašně moc ze života, strašně realistické, úplně jen člověk pokyvuje hlavou nad tím, jak je to přesné. Myslím si, že každý ve svém životě byl minimálně jednou buď na jeho místě nebo na jejím. Kdo ano, tak bude při sledování určitě prožívat ty stejné emoce jako já. (21.11.2021)