Rose Island

Viděl jsem několik letošních italských filmů (některé na online Filmovém festivalu italských filmů v Praze) a většina jich byla vynikající. Toto je taková chytře napsaná oddechovka s pomalým rozjezdem. Někdy se může rodina skládat s pyšného inženýra, alkoholika se záští ke kalabrijským mužům, těhotné barmanka a německého dezertéra. Kdybych žil v té době, požádal bych o občanství. Je to zatraceně vtipný příběh. Vznikl podle skutečných událostí z konce 60. let minulého století. Hrdina vlastně navázal utopii Thomase Morea. Hrdina působí dojmem verneovského snílka mimo realitu. Doporučuji si pustit o něco lepší podobný film z roku 2009 Piráti na vlnách. Hudební stránka filmu sestává z působivých hlavně italských písní z 60. let. Situace jsou buď komické, až groteskně výstřední nebo závažnější, patetické a sentimentální. Do toho hrdina řeší složité vztahy s otcem a bývalou láskou (Matilda De Angelisová známá z minisérie Mělas to vědět). Vedlejší postavy nejsou moc vykreslené. Diskotéka zůstává také jen povrchně vykreslena bez hlubších souvislostí tehdejší doby. (21.12.2020)

Neuvěřitelně příjemný film, ze které jsem cítil Itálii víc než kde jinde. Ač jsem většinu herců neznal byli mi ohromně sympatický a výkony perfektní. Celkově je film nabitý pozitivní energií a krásně ukazují že hranice fantazie a reality nejsou. Asi jedno z největších překvapení tohoto roku a to hlavně kvůli tomu že film byl italský. Je to možná dokonce první italský snímek, který jsem viděl a opravdu mě bavil. Ta rychlost děje a přitom vše podstatné bylo vysvětleno. (21.12.2020)

Není to špatné, v první půli je to to místy i mírně humorné. A samozřejmě "poutavost" podporuje i fakt skutečné události. V roce 1968 to určitě byla (ta událost) pecka. Dnešním pohledem v tom ale žádnou Svobodu nevidím. Jen magory, pro které je dnes jedním ze zařazení - aktivisté. Dalším by mohla být psychiatrie. Ale jako film to bylo lepší, než co jsem očekával. (15.02.2021)

Dabingforum: V českomoravském znění: Ondřej Brousek - Elio Germano (Giorgio Rosa), Jan Vlasák - Fabrizio Bentivoglio (Franco Restivo), Ondřej Kavan - Tom Wlaschiha (W.R. Neumann), Hana Kusnjerová - Matilda De Angelis (Gabriella), Libor Hruška - Luca Zingaretti (Giovanni Leone), Roman Štabrňák - Leonardo Lidi (Maurizio Orlandini), Jaromír Meduna - Andrea Pennacchi (Ulisse Rosa), Denisa Nesvačilová - Violetta Zironi (Franca), Viktor Dvořák - Fabrizio Rongione (Carlozzi), Petr Stach - Giovanni Ludeno (Tullio Di Marzio), Ernesto Čekan - Alberto Astorri (Pietro), Ladislav Frej - Giulio Farnese (Emanuele Nunziante), Ladislav Hampl - Max Malatesta (Giuseppe Annichiarico), Miroslav Hanuš - Marco Cavalcoli (Sanguinetti), Miroslav Hrabě - Gennaro Iaccarino (Duilio Carrisi), Jiří Knot - Marco Tornese (Oscar Luigi Scalfaro), Jiří Panzner - Gianluca Delfini (Podtajemník), Lukáš Pečenka - Bruno Gouery (Tajemník), Vlasta Peterková - Eliana Bosi (Giorgiova matka), Miroslav Táborský - Peppe Marzano (Alfonso Mandia), Miloš Vávra - Nicola Ciccariello (Luigi Gui), Petr Burian, Zdeněk Maryška, Jan Meduna, Jiří Ployhar, Václav Rašilov, Filip Tomsa, David Voráček Překlad: Petra Procházková Zvuk: Guillermo Teillier Asistent výroby: Jan Jabůrek Vedoucí výroby: Marek Hrazdil Dialogy a režie: Zdeněk Štěpán Vyrobilo: Studio Virtual pro Netflix 2020 (29.12.2020)

Pro mě jeden ze zajímavějších filmů z produkce Netflixu. Ty španělské mě obvykle neskutečně nudí a uspávají. Tenhle italský je jiný. Příjemný, svižný, zábavný, dobře natočený s fajn soundtrackem a dozvěděl jsem se i něco nového. Sealand z podobného období ale stále stojí. Tady se happyend nekoná. Aspoň že ústřední dvojici to vydrží. (12.01.2021)