Obsahy(1)
Antická hrdinka jako symbol morálního odporu proti zlovůli státu se v pojetí slovinského filozofa Slavoje Žižeka zásadně proměňuje. Žižekův polemický výklad slavného mýtu se prolíná s hranými pasážemi z inscenace jeho divadelní hry „Trojí život Antigony“, umístěné do kulis ljublaňského sídliště. Kontrapunktem k nim jsou televizní záznamy politických kataklyzmat. Od rozdělení Berlína ke vzniku Rote Armee Fraktion, od syrových obrazů uprchlické krize k jejich salónnímu přetřásání v evropském parlamentu. Na jejich pozadí klade režisér ústy Antigony, Kreonta a chóru zásadní otázky po podstatě práva a morálky ve světě podlomené demokracie. (MFDF Ji.hlava)
(viac)Videá (1)
Galéria (2)
Fotka © Taskovski Films