RoboCop

Americký debut nizozemského filmaře Paula Verhoevena, který nejdřív scénář k Robopoldovi vyhodil do koše, aby ho následně manželka přesvědčila, že na tom přece jenom něco je a že má spoustu podvratných spodních tónů. Film, který prvně vznikal jako další z tuctových béček za pouhých 13 milionů dolarů (a vydělal na sebe čtyřnásobně!) u společnosti Orion, zodpovědné například za prvního Terminátora, obsahuje všechna typická verhoevenovská témata - nemyslím tím zrovna to neustále omílané násilí, ale především krizi identity. Ve středobodu každého Verhoevenova snímku stojí tělo, v připadě RoboCopa tělo lidské, společenské, sociální a politické. Bludný Holanďan jakožto pozorovatel cizí země reflektuje 80. léta jako ryze reaganovskou éru, v níž je společnost ovládána zkorumpovanými a zločinnými korporacemi, přichází komercionalizace a otupění příjemce (trefné televizní reklamy či pořady) a hlavně nefunkčnost mýtů jako takových. Není se ani čemu divit, že se zde staví na westernových a komiksových půdorysech. Novodobý příběh Ježíše (rozstřílení Murphyho připomínající ukřižování Krista, přihlížející parťačka Lewisová jako Marie, následné vzkříšení a závěrečná chůze ve vodě) přicházejícího spasit Ameriku se dočkal dvou slabších pokračování (druhý, nedoceněný díl režírovaný komiksovým autorem Frankem Millerem, přehodil výhybku z leva do prava, třetí trpí úlitbou na dětské diváky a Roba vyřadil na delší dobu z provozu) a velice slabého seriálu a na základě něj ještě horších televizních filmů. (04.08.2007)

Vyjímečná klasika 80. let, která byla míněna režisérem úplně jinak, než ji nakonec diváci pobrali a pochopili. Kritika společnosti, zákona, zákonodárců a výkonných složek, stejně jako vývoj rodiny byl diváky přijat jako brutální akční film a omylem se stal i jistým kultem (a dokonce konkurentem prvního Terminátora!!!). Robocop od Verhoevena je dodnes zejména velmi zajímavý film. Něco takového se v 80. letech hned tak nevidělo a myslím, že hodnota a význam filmu je patřičně doceněn až dnes postmoderní diváckou společností. I tak se z mého hlediska jednalo spíše o experiment, který si zaslouží jisté uznání, ale žádnou excelentní výjimkou z hlediska filmolvého umění (a to ani v oblasti akčních filmu) není... (07.12.2007)

Jmenoval se Murphy a při jedné akci mu nejprve ustřelili ruku a pak z něj vyrobili cedník. Teď mu říkají RoboCop, má tělo z titanu, ze zločinců dělá hromady rozmašírovaných mrtvol a jeho oblíbenou činností je ustřelování koulí potencionálním znásilňovačům... Kontroverzní Paul Verhoeven natočil dynamický a napínavý příběh o pomstě, plný krve, slušné atmosféry a s parádním sci-fi prvkem. Opancéřovaného kyborga, který se přemisťuje skvělými robopohyby a svůj polokulomet nosí skrytý v pravém stehně, jsem jednoduše žral. Dokonce jsem kdysi zkoušel si ze stavebnice Chevy zbudovat onu mechanickou rozevíratelnou nohu, do které by se vložila zbraň. Jeden pokus se skoro zdařil: asi tříkilový postroj složený snad z osmiset kostiček jsem si pracně navlekl na pravou nohu, v momentě, kdy jsem chtěl vnější stranu otevřít a vyjmout pistoli, mi však návlek z nohy sjel, spadnul na nárt, naštípnul druhou a třetí zánártní kůstku a bylo po robocopování. Když jsem nedávno viděl film znovu, vzpomínky se vrátily. Že bych ze sklepa vytáhnul stavebnici s Chevou?? 13 miliónů dolarů(rozpočet)/53,5 miliónů dolarů(výdělek v USA) (09.12.2007)

Živý alebo mŕtvy, pôjdeš so mnou! Ako malý chlapec som mal RoboCopa veľmi rád. Hrdina, ktorý sa s grázlami nemazná, trúsi jednu hlášku lepšiu ako druhú a má aj cool oblek. Verhoevenovi nechýbal pri tvorbe nadhľad a nebál sa ani pritvrdiť. Nápadité a humorné reklamné spoty a správy, famózny hlavný hudobný motív Basila Paledourisa, RoboCop ako ikona hrdinstva, skvelí záporáci a dobrá krvavá akcia. Čuduj sa svete, ono to na mňa platí ešte aj dnes. (26.10.2007)

Tak oficiální začátek mazání mého dluhu vůči Verhoevenovi. A první kostlivec ve skříni, Robocop, rozhodně nezklamal.. A kromě fajn akčního béčka přidal i věci, na které jsem znalci holandského zvrhlíka/řezníka byl tolikrát upozorňován. A to pořádnou, někdy dost nekorektní nadsázku, nekompromisnost co se brutality týče a taky upozornování na různé problémy společnosti ve formě parádních televizních zpráv a reklam - ta hra Nukem! asi vyjadřuje všechno :) Záporáci jsou schválně až absurdně nechutní, hlášky správně syrové a děj splnující základní požadavky tohoto druhu filmu. Herci by mohli sice být kvalitnější či aspon hlavní hrdina by mohl mít větší charisma (nemohl jsem v něm nevidět policajta z Dextera), ale když nasadí přilbu a vytáhne pořádného kvéra, je vše odpuštěno. Akční scéna v továrně a skoro taneční či kovbojské pohyby byly opravdu skvělé.. SUMA: brutalita, zábavnost, krev, brutalita, trefování se do konzumu, krev.. Jo, není to žádná dokonalost, chybí lepší děj a lepší herci, ale jako malá jednohubka, která může leckoho i překvapit, to funguje. (21.06.2012)