National Theatre Live: Hamlet
Recenzie (32)
Sice mám raději trochu tišší blázny než nabízí Hamlet v pojetí Sherlocka, ale směrem ke konci to byl větší a větší nářez. Úplně mi nesedělo ani pojetí Ofélie, ale opět, jakmile dojde na lámání chleba, je vynikající a její odchod do kulis rve srdce. Nic se nedá vytknout ani Ciaránu Hindsovi, a v zásadě můžu svoje výhrady vůči této verzi shrnout příkladem loučení Polonia s Laertem - prostě byl tu nějaký režijní záměr, nějaké vlastní pojetí, a to mi nesedělo. Ale to k divadlu patří. Jenom zkrátka je to jedna z mých "osudových" scén, na které si nedám sáhnout:) Takže když Polonius nedeklamuje životní moudra, ale na hraně komedie odškrtává položky z notýsku, mám s tím problém. No jo, jenže pak se děj posune, a před vstupem do závěrečného dějství se na scéně začne dít něco, co se mi okamžitě spojilo s Twin Peaks a prvním objevením Boba. Zdrcující záležitost, která rozhodně stojí za vidění. 80% ()
Mé první setkání s Hamletem vůbec bylo až příliš velkým soustem pro můj prací unavený mozek. Tři hodiny náročné angličtiny, kdy člověk neví, jestli koukat na české nebo anglické titulky, udělají svoje. Každopádně nemohu tedy srovnávat s jinými interpretacemi, ale tato mě nijak zvlášť neoslovila. Neseděly mi modernistické prvky, kdy se Cumberbatch prochází po jevišti v mikině a teplákách, kdy se tam vyskytuje fotoaparát atd. Nemám to rád a kazilo mi to dojem. Ani většina vtípků mi nepřipadala úplně na místě. Herci dělali, co mohli a samozřejmě největší pozornost poutá Hamlet v podání Cumberbatche. Ale i v jeho performanci jsem našel určité věci, které mi vadily - občas mi přišlo, že zbytečně přehrává. Nicméně obzory jsem si rozšířil a o to šlo zejména. :-) (kino Světozor, orig.) ()
Můj život je vlastně strašně jednoduchej, protože jsem nikdy neviděla Hamleta v divadle, takže nemám s čím srovnávat a můžu to považovat za skvělou inscenaci. Mělo to krásnou scénu, kulisy, efekty, hudbu (!!) a božího Benedicta. Nechápu lidi, co tomu vyčítají modernost (od Shakespeara jsme se jako lidstvo trochu někam posunuli, tak proč to nereflektovat?!) a vtipy (na mě ty klasický tragédie stejně vždycky působily trochu komicky). Nesedly mi akorát dvě postavy - což je ale jistě jen můj problém. V prvním dějství mě iritovala Ofélie, asi si jí představuju jako víc křehkou mladou naivku. Ve druhé části ale hrála skvěle. Úplně mimo byl ještě hipsterský Horatio, ale jinak tři hodiny dokonalosti. ()
Myslím, že pro divadelní představení není nic horšího než když na něj zapomenete v tu chvíli, kdy opustíte kinosál (divadlo). Může to být skvělé, může to být špatné, ale vůbec nejhorší je, když je to nijaké. A Hamlet v režii Lyndsey Turner přesně takový je - nijaký. Dekadentní scéna, které dominuje škála barev od modré k zelené s kulisami a narážkami, které odrážejí tu válečnou epochu, tu současnost, tu alžbětinské období, jak se to zrovna hodí, víceméně beze smyslu (že je hamlet postava z každé doby a v každé době se hraje víme i bez toho). Dekadentní snaha šokovat (tričko s Davidem Bowiem, frak s nápisem king, paroží na jídelním stole), humorně se vloudit (aktovka na zádech, vysoké dveře, minihrad) vyznívají jako módní výstřelky, které nejsou ani na okamžik začleněni do celku jako kompaktního díla. Jsou tam jen pro efekt, pro danou situaci, vlastně narušují a nedávají důvod proč, narážky a absurdní humor tříští původní dialogy, aby se k nim nešetrně vzápětí vrátili a potřeli tak všechno. Celou hru, jak její předlohu, tak vizi režisérky. Skákat od jednoho k druhému, nedá vyniknout modernímu zpracování ani síle původního příběhu. Dochází tak k roztříštěnosti. Z mého pohledu byly také vynechány verše, které jsou podle mého pro Hamleta stěžejní, které dokazují, že to není jen ironický hejsek a žvanil, ale domnívám se, že to vynechání je cílené na to, aby zde byl Hamlet postavou ještě rozporuplnější a tudíž (z pohledu režisérky) modernější. Ze hry tak není vůbec patrný Hamletův vztah k Ofélii, takže když se v závěru trpí pro lásku, uniká vám proč (tedy neuniká, protože to notoricky znáte, ale z hlediska téhle adaptace ano). Když už by hra ke konci měla gradovat, tak jen přihlížíte něčemu, co po třech hodinách snad nemůže být ani finále. Ona vůbec druhá půle je nějaký odskok na procházku nebo co. Cumberbatch je skvělý divadelní herec, jak jsme mohli vidět třeba ve Frankensteinovi, a jeho Hamlet je určitě skvělý, jen to vlastně není moc vidět. Vinou režie, výrazných kulis a megalomanské scény s barevnou estetičností a taky toho, jak řekl můj parťák na NT Live - Cumberbatch hraje s každým, kdo šel zrovna kolem, to to vystihuje asi nejvíc - taková road movie, kde Cumberbatch oběhne všechny postavy, s každou poklábosí, aby pak na konci zemřel. Bez čehokoliv co by ty scény nějak pojilo, divadelně, příběhově (týká se výběru replik a návaznosti), emočně. 50% ()
To, že dávám jen 4* mi vlastně přijde dost drzé, přece jen je toto zpracování Hamleta na úplně jiné úrovni, než je jakékoli divadlo, které jsem kdy viděla naživo. Tu jednu hvězdičku ubírá zážitek z nepřekonatelného Frankensteina (ne, nevěřím, že někdy uvidím lepší hru, ať už živě, nebo přenos). Nutno vyzdvihnout scénu uzavírající první dějství - BOŽE, TY KONFETY - a nejlepší ztvárnění Ofélie, které jsem kdy viděla (tleskám). Hamlet je báječný a Benedict také (ačkoliv má láska k němu už pominula), ale 5* zkrátka dát nemohu. ()
Reklama