The Naked Dawn

Hustonův "Poklad na Sierra Madre" není umění, jen zábava - ale jaká! "Nahé jitro" mu sahá asi tak po pás. Hollywoodská béčka čtyřicátých a padesátých let - stejně jako pozdější italské žluťásky a obdobné zboží mající účinně zahnat divákovu nudu a zároveň šanovat kapsu výrobců - se léta po svém vzniku začala těšit přízni odborných kruhů. Je ovšem na každém, zda bude po jejich vzoru obdivovat tvůrce za to, že odvedli slušnou práci na nedůstojné zakázce (spolehlivý Ulmer prý natočil svůj film za deset dní) nebo projevili ochotu/odvahu v jednotlivostech opustit koleje kategorie A - kupříkladu tím, že porušili nějaké to klišé nebo tabu, k černé a bílé přimíchali nějaký ten odstín šedi, překvapili diváka nečekaným zvratem, pohráli si s barvičkami...) V ostatních ohledech jde zhusta o láci na hranici šmejdu, ničím nepřesahující áčkové blížence. Truffaut se vyjádřil, že "Nahé jitro" ovlivnilo jeho "Julesa a Jima". Může být ; v čem, netuším.  P. S. 2023: Po letech mám chuť se Ulmerovi symbolicky omluvit a dát jeho westernu bez bílého hrdiny čtyři hvězdičky, zvlášť pro jeho neúctu k (některým) žánrovým předpisům a zvláštní propojení civilního realismu s moralitou až naivistického půvabu. Když ale pomyslím na zmíněný Hustonův snímek, zůstanu přece jen u tří. (24.10.2016)