Imawa no kuni no Alice

Je to japonské a jako takové je potřeba si zvyknout na styl vyprávění. Nakonec to člověk překousne a baví se docela dobře, problém jsou ale naprosto nelogické poslední tři díly, které to srazí hrozně dolů. Každopádně nápad a nečekané momenty ze začátku série jsou rozhodně fajn. Co zde ovšem naprosto extrémně nefunguje jsou emocionální momenty. (Hodnocena první série) (28.01.2021)

Docela mi to připomnělo Hru na oliheň, ale je to starší. Odehrává se to v Japonsku a účastníky to nutí hrát různé hry. Ty často končí smrtí. Převážně se tu objevují mladí a ze začátku není zcela jisté, o co ve hře jde. Postupně poznáváme jednotlivé postavy, jejich minulost, motivaci. Nakonec se utvoří parta, která to táhne až do konce. Jednotlivé hry jsou dost zajímavé a originální. I postavy jsou celkem sympatické. Závěrečné vysvětlení mě sice trochu zklamalo, ale aspoň odpověděli na všechny otázky. "Kde máš oblečení?" (28.03.2023)

Až na to, že je to "mrtě adrenalinový" souhlasím s DaViDem. Osobně tam ten adrenalin postrádám, postrádám hlubší rozbor charakterů (což logicky na omezeném prostoru ve srovnání s mangou nejde), například taková Hikari Kuina by měla imho mít detailnější historii, než jí scénář poskytl, protože v současném světě milionu genderů je Hikari Kuina pořád vzácná kytka, ale v zásadě jsem Alici (Arisu) vydržel až do konce a druhé řadě s klidným svědomím taky nějaký čas obětuju. Byť samozřejmě jako čtenář předlohy asi nebudu moct být překvapen. (01.02.2021)

Ze začátku to mělo nějaký potenciál, třetí díl se dokonce povedl, ale jinak to je něco tak otřesného a stupidního, jako fakt máloco. Snaží se to být cool, ale je to jen neskutečně nudné, o ničem, s nesympatickými postavami a neexistující atmosférou a hromadou charakterů, které se skrze otravné flashbacky tváří promyšleně, ale ve skutečnosti jsou jen složené z těch největších klišé. Podrobněji u hodnocení jednotlivých dílů. 1* (12.04.2021)

Alice neoslní tím, že by byla bůh ví jak originální. Půjčuje si motivy z řady známých japonských, ale i západních příběhů. Můžete v ní vidět Saw, Mirai Nikki, Death Note nebo The Last of Us a hromady dalších. Nicméně vyniká v tom, jak tyto funkční prvky zvládá namíchat do skvěle vykalibrovaného koktejlu, který se během obou sérií téměř nedopustí žádného výraznějšího zaškobrtnutí. Zvládá postupně gradovat a motivy, které v první sérii pouze naznačí, se v té druhé, údernější a sebevědomější, naplno zúročí. Ať už jde o prokreslení postav včetně záporáků, kteří tu občas mají až Kodžimovský background, jemnou, avšak pro příběh čím dál důležitější romanci, či propracovanost samotných her. Vrcholem her o přežití jsou psychologicky laděné sekvence v druhé sérii, ve kterých je hlavní postavou Čišija. Příjemně tak doplňují ty akčnější s Arisuem a Usagi. Na Alici je vidět i vysoký rozpočet, který do ní Netflix nalil. I když občas kolísá CGI, jinak výbornou vizuální stránku dohání prací s kamerou a propracovaností jednotlivých arén. Alice in Borderland je zkrátka esencí japonských příběhů pro dospívající se správnou dávkou akce, zábavných her, romance, japonské ujetosti i filosofického dumání nad smyslem vlastní existence. Třešničkou na dortu pro některé může být i velmi povedený český dabing. Takže pokud máte předplacený Netflix a rádi sledujete japonskou tvorbu, myslím, že tuhle hru nemůžete prohrát. (15.01.2023)