Dannyho dvanástka

Pokračování volně navazuje na první díl a měl jsem co dělat, abych se do děje alespoň trochu dostal. Po celou dobu sledování filmu ve mně totiž vyzníval fakt, že v tom mám guláš jako maďarští vojáci na obědě po nedělní tůře po jejich kopcích a dolinách. U filmu samotného jsem se vcelku slušně nudil, ale chvílemi to zachraňovala zajímavá muzika, i když soundtrack bych si nepořídil. Velkých hereckých ikon je ve filmu celá řada, ale kdo dokázal překvapit na celé čáře tak rozhodně Vincent Cassel, charismatický to záporák, ještě k tomu objevující se v opravdu skvostné napětím a parádní muzikou nabité scéně a nezbývá mi než potvrdit, že ačkoliv je dvojka mišmaš nepředstavitelný chvílemi jsem se solidně bavil i když už to je film naprosto zbytečný...ale co pak bude trojka? --- Vypadám na padesát? - Jo, no...jen od krku nahoru. (21.02.2007)

Po (takmer) dokonalej pohodovej jednotke nám Soderbergh naservíroval upachtené prekombinované dobodružstvo z noblesných miest Európy a hlavne sa neopakovať. Vyšlo to, film sa neopakoval, bol omnoho menej zábavný. Pri dvoch hodinách stopáže som sa nedočkal žiadnej poriadnej lúpeže, iba akéhosi divného podvodu, ktorý sa so svižným vylúpením kasína v jednotke nedá porovnať. Niet sa čo čudovať, že sa v trojke vrátil spať do Las Vegas. (07.07.2007)

Tak jsou tady zase. Každý dluží 17,34 mil. dolarů, pokuď tedy dostanou menší úrokovou sazbu od Terryho Benedicta..... . Zřejmě pokus o něco ,,nového" ve světě filmu dal možnost vzniku této nudné podívané s hvězdným obsazením, ale s nezáživnými hereckými výkony. Snad jen krása C.Z.Jones a charisma G.Clooeyho vyčnívají. Vše korunuje trapnej závěr. Ostatně trapných věcí je zde k vidění víc. Třeba setkání Willis - Robertsová. (19.09.2006)

Nějakým podivným nedopatřením se stalo, že musím nesouhlasit s tím, že Dannyho parťáci 2 jsou mnohem horší než první díl. Pro mě má i dvojka ono zvláštní kouzlo, kterým mě přitáhl díl první. Je to samozřejmě Soderberghův styl vyprávění, jeho režiserské postupy ... A nejen jím ... časové hříčky, přeházená posloupnost děje a vlastně i maskování hlavního děje. Pravdou je, že ve výsledku se divák může cítit "přechcán" jak je zde zmiňováno, ale myslím, že o tom to není. A pokud tedy je divák zaskočen závěrem, tak ho maximálně přechcala výtečná filmová forma, která dokázala zakrýt určité nedostatky ve scénáři. Protože co si budeme nalhávat, scénarista přece jen není Elmore Leonard. Vlastně Danyho parťáci jsou mnohem blíž Soderbergově starší tvorbě než se na první pohled může zdát. Už třeba jen hračičky s časovou chronologií mě asociují na Zakázané ovovce (a není to jen tváří George Clooneyho). (22.08.2005)

Černý Petr v sérii připomínající Revolver v Ritchieho filmografii - tzn. překombinované a příliš vztahové. Tentokrát se o ruku ženy rve Brad Pitt a není to příliš zajímavé. Několikrát se dostáváme do flashbacků a do deadlinů, je tu více hráčů ve hře a řeší se tu staré rány z jedničky a tohle všechno má za následek, že ta elegantní svěžest, timing scén, precizní rozvrženost a údernost z jedničky citelně mizí. Na druhou stranu na povrch vyvstává Soderberghův um, když si hraje se zvukem (fucking scéna), s kamerou, se střihem a vůbec s filmovým stylem jako takovým. Navíc pravděpodobně i nejvtipnější díl sklouzávající až k sebeparodii (Julia Roberts hrající Julii Roberts, cameo Bruce Willise, citace různých filmů, Clooney řešící svůj věk atd.) Takže nakonec no hurt feelings, přesto nejhorší díl. [Přesná stopáž: 125 min] (24.05.2005)