Malý pitaval z velkého města

"Když nejde o život(resp smrt)...jde o hovno." Pravidlo všeobecně lidské platí naprosto ukázkově i v oblasti kriminálních seriálů. A tady jde o smrt jen v každém řekněme čtvrtém-pátém díle. Sledovat totiž hodinu jak se celý policejní aparát pouští do nerovného boje s fantomem aranžérem výloh Ovoce-Zelenina, nebo zápolí s bestiálním zlodějem papagájů...chce vskutku pevné nervy. Scénář je dejme tomu průměrný, koukat se na to jistě dá, ale Dietl by určitě zvládl jít více do hloubky, pokud by mu to formát seriálu umožňoval. Vtipné je, že s výjimkou Freje vidíme v epizodních rolích věhlasnější a lepší herce(Hrušínský, Kemr, Preiss, Čepek, Sklenčka), než jsou ti, co vedou každodenní vyšetřování. Koumák Zedníček není vtipný, spíš obvykle to otravný. Silák Krampol je prostě mimický svéráz, ale jeho dramatické schopnosti jsou mizivé. Šmoulinka Pešek je výstavní opak mužnosti. Alespoň že Taťka šmoula Hašek si střihl asi svou nejlepší roli.60% (13.07.2016)

Tohle není zábavné retro, tohle je normalizační narůžovo natřený skanzen s výtěžkem části vstupného určeného na podporu dobové propagandy... (marně tu třeba v rámci objektivní vyváženosti hledám mezi soudruhy příslušníky jedinou alespoň trochu zápornou postavu či alespoň nalomený charakter případně díly, jak ,,hodní" příslušníci několikrát denně perlustrovali dlouhovlasé či jak je v noci zavezli z koncertu někam do polí za město a nechali je odtud jít několik hodin pěšky...jak jsem to sám zažil...o bití, rozhánění rockových a folkových koncertů jakož i protirežimních demonstrací nemluvě...) Absolutní stagnace, umělecká i společenská... (05.09.2007)

Jaroslav Dietl je rozporuplná osobnost české televizní tvorby. Jedněmi je bez ironie nazýván "Dumasem českého seriálu", druhými je mu naopak přisuzována mefistofelská role stranického slouhy, který prostřednictvím svých televizních hrdinů intoxikoval národ zhoubnou, rafinovaně zpracovanou ideologií. Podstatné je to, o čem nelze příliš polemizovat – Dietl uměl napsat poutavý příběh s dobrými zápletkami, živé dialogy a postavy, které často šustily papírem míň než skuteční "hrdinové práce", zároveň ale jeho seriály nejsou dramata řešící složité existenciální otázky. Jsou řemeslně dokonale zvládnuté, posvěcené schopností fascinovat, přestože zdaleka ne všechno odpovídá realitě. Pitaval tedy nejsou jen detektivní příběhy, ale i jeden z vhodných způsobů, jak zpopularizovat tehdy neoblíbené příslušníky socialistické bezpečnosti. Seriálu nelze upřít jisté výsady, třeba, že dal šanci některým hercům, kteří byli spíše upozaďováni – např. Vlastimil Hašek opustil plejádu figurek a zahrál si bezmezně trpělivého, přemýšlivého kriminalistu v taťkovské pletené vestě, který řeší případy raději u psacího stolu, než v terénu. Drsného a vtipkujícího Libora Krejcárka si vystřihl do škatulky bavičů pomalu mířící Jiří Krampol, někdejší moderátor Kufrů a obdobných taškařic Pavel Zedníček zase ztělesnil trochu hejskovského podporučíka Hamříka... Narozdíl od jiných seriálů se osudy kriminalistů nerozvíjejí, ani neproplétají, každé je věnována jen jedna epizoda. Ale nebyl by to Dietl, aby nepolidštil práci vyšetřovatelů Veřejné bezpečnosti jejich soukromými problémy. (06.07.2015)

Velká nostalgie doby, kterou jsem naštěstí prospal v různých formách a vůbec toho nelituji. Na druhou stranu to není zas taková tragédie, ale zpětně působí dnes tento krimi seriál spíše jako komedie nebo parodie na skutečnost. Možná tak pro rodiče nebo naše babičky tohle mohla bejt obdoba dnešní kriminálky Las Vegas / Miami apod.., ale to už bylo opravdu hodně dávno a určitě to i oni ve své době brali s úsměvem. (26.10.2008)

Oheň, voda, vítr, dým... Někteří zde přirovnávají Vlastimila Haška k poručíku Columbovi. To jako proč? Protože tady má baloňák? Neblbněte... poručík byl vtipný, ohleduplný, zvěř milující, šarmantní k ženám, roztomilý, často popletený ovšem geniální, nadčasový... Hašek je asi ten nejnudnější herec všech dob (ověřeno i v jiných filmech). Jinak lehký nadprůměr, Zedníček tradičně nesympatický a Jirka Krampol naopak výborný. Potěší i Ladislav Frej či mladý Michal Pešek. Co se jednotlivých příběhů týče: Sice jsou podle skutečných událostí, ale minimálně polovina z nich je nezáživná. Za nejlepší díl považuji Muže s punčochou, kde si roli užívá mladý Ondřej Pavelka či Aranžéra, tam zase esenbáky dlouho vodí za nos pan Lipský. Tři a půl, zaokrouhlenelo nahoru, za špičkové herce ve vedlejších rolích (Hrušínský, L. Pešek, Janžurová, Kemr atd.). (20.01.2024)