Ghost in the Shell 2: Innocence

Neuvěřitelná vizuální žranice, překrásné umělecké obrazy, náročná zápletka, fantastické nápady, nádherná hudba, velkolepé podání, poezie, filozofie, hloubka - je mi líto, ale lépe než takto jeddnoslovnými nadšenými výkřiky neumím tuhle věc popsat. Film, vedle něhož snad i Blade Runner vypadá poněkud nedospěle, je zážitkem natolik odlišným od všech těch nablblých, dětinských amerických scifáren, které se na nás zpoza oceánu řinou, že člověk nemá žádné měřítko, žádné srovnání. Pro fanouška anime a mangy to snad není tak převratná zkušenost, ale mně to přišlo jako návštěva jiné dimenze, výlet do jiného světa. Už první Ghost in the Shell byl pro mě fantastickým zážitkem, ale dvojka je ještě daleko krásnější, poutavější a hlavně postrádá největší nedostatek jedničky, tedy přílišnou krátkost. Není pochyb o tom, že kdo touží po umělecké, dospělé a náročné sci-fi, nemá dnes jinou možnost, než se poohlédnout po animovaných výtvorech geniálních japonských filmařů. Ghost in the Shell - Innocence je kybernetická báseň v obrazech, ryzí kinematografický skvost. (21.12.2005)

O dost víc filosoficky zabarvených citátů, krásná animace (i když bych to 3D hned měnil za staré dobré dva rozměry) a opět zajímavá hudba. Ghost in the shell 2 už mi tak nevyrazilo dech jako první díl. Není tu vlastně nic moc zcela nového (nepočítám-li tunu geniálního designu a neotřelých záběrů), a chce se mi trochu napsat, že se jedná jen o kvantum na první pohled/poslech nepochopitelných filosofických myšlenek, které obalily jinak celkem primitivní děj. Ale to je podobné jako řešit tohle například u Aronofskyho Fontány. Někomu se to líbí a někomu ne. Jednoduchost obalená v postmoderním nerozluštitelném mišmaši. Ale i přesto, že je mi podobný přístup proti srsti, okouzlení z vizuálně našlapaného světa budoucnosti mi dalo zapomenout na drobné nedostatky. (01.11.2007)

Audiovizuální žrádlo při jehož sledování mám pocit, že i přes ten nános citací a dialogů o smyslu života vaří druhý Ghost in the Shell tak trochu z vody. Ještě že základní koření v podání trojice Batou - Togusa - Motoko zůstalo. Pokračování ála Matrix Reloaded se přesto tentokrát bohužel nekoná. Obrazově je to ale nehorázný hukot. (08.12.2009)

Naprosto úžasné.Důstojné pokračování fantastického filmu, které je možná ještě lepší.. O vizuální stránce netřeba mluvit, je dokonalá, stejně jako animace ( připočtětě dalších 5 hvězdiček za baseta). Film je rozdělen stejně jako první dil na tři pasáže, ale na rozdíl od prvního dílu, kde byla lepší první půlka, Innocence nabírá dech v druhé půlce a počínaje nedějovou pasáží okolo karnevalu nasazuje smrtící tempo, servíruje vizuálmí i filozofické orgie, trojnásobné repete a robotky, které strčí všechny zombie filmy hravě do kapsy. A ta hudba.... Zběsilá rytmika kombinovaná s japonskými Halekačkami, sem tam jazzík... (18.01.2006)

Jednička sa mi páčila trochu viac (jednotkou myslím verziu 2.0). Neviem rozdiel nebol veľký, tak 5%. Ale asi chýbala postva Motoko, ktorá síce vo filme pôsobila ale dá sa polemizovať či to bola skutočne ona. Alebo proste dvojka neponúkla ten prvotný pocit ako keď niečo vidíme prvý krát. Jaždopádne kto má rad filozoficko-akčné japonské animé bude sa mu to páčiť na 100%. U mňa tak 80% (16.11.2009)