Ghost in the Shell 2: Innocence

Brr... "Dvojka" známého kyberpunkového anime není vlastně ničím jiným, než jen nekonečnou přehlídkou brilantních citátů, a polemikou nad otázkou života a smrti - případně do jaké míry je člověk schopen kontrolovat sám sebe a potýkat se s tenkou hranicí mezi sny a realitou. Všichni lidé jsou jen loutkami a loutky by nikdy nechtěly být lidmi. Před shlédnutím doporučuji posilnění nejméně třemi silnými kafi a k televizi přichystat velkou mísu růžovoučkých marshmallowů; něco tak syrově depresivního jsem neviděl pěkně dlouho. Tohle je snímek pro extrémní filosofy a Mamoru Oshii samotný musí být způlky kyborg, jestliže se mu podařilo nejen napsat, ale i animovanými okénky vytvořit něco tak odzbrojujícího. Člověk po shlédnutí jen strnule sedí jako čerstvě vytesaná socha, a snaží se zběsile přehrávat všechny cool pravdy, které se během 99 minut objevily. Přidat více originální hudby a jednu akční scénu, a bylo by to maximum. (19.06.2010)

Klasický prípad toho, čo sa stane, keď umenie príliš tlačí na pílu. Obrovský obrazový potenciál stráca na sile, pretože nie je naviazaný na koherentné rozprávanie, ktoré je i tak z polovice tvorené z citátov, v ktorých sa divák stratí. GITS pracoval len s jedným motívom z Prvého listu Korinťanom a výsledok bol na rozdiel od tohto veľmi intenzívny... (27.04.2014)

[Druhé zhlédnutí] Dle mého již pouhá tupá odnož těžící z (správně) neodhaleného světa prvního GitS co přináší všední detektivní zápletku (paradoxně ukazuje více a zároveň nic - těžko popsatelná blamáž na diváka). Mě osobně kombinovaný druh animace dost lezl na nervy a svým způsobem omezená "jednička" mi sedla mnohem více. 50 % (22.01.2011)

S GITS 2 mám stejný problém jako s jedničkou. Je to film, který si plně zaslouží 5*, ale já je prostě dát nemůžu, protože je tam ne mě prostě moc filozofie, moc citací a normální člověk se v tom podle mě nedokáže zorientovat. A přitom samotný příběh je sám o sobě natolik zajímavý, že by byl velice zajímavý i bez těch hlubokomyslných rozprav, ve kterých se citují filozofové v každé druhé větě. Na druhou stranu by možná film trochu ztratil svoje kouzlo, protože, když jsem si dialogy zastavoval a trochu o nich přemýšlel, najednou mi dávaly smysl, ale to pak filmu trochu zchází spád. Animace je samozřejmě působivá, o tom nemůže být pochyb. Některé scény jsou opravdu dechberoucí. A když začnou zpívat ty dětské sbory, tak je to taky zážitek. (10.11.2005)

Jednička sa mi páčila trochu viac (jednotkou myslím verziu 2.0). Neviem rozdiel nebol veľký, tak 5%. Ale asi chýbala postva Motoko, ktorá síce vo filme pôsobila ale dá sa polemizovať či to bola skutočne ona. Alebo proste dvojka neponúkla ten prvotný pocit ako keď niečo vidíme prvý krát. Jaždopádne kto má rad filozoficko-akčné japonské animé bude sa mu to páčiť na 100%. U mňa tak 80% (16.11.2009)