Réžia:
Jon TurteltaubKamera:
Phedon PapamichaelHrajú:
Leon, Doug E. Doug, Rawle D. Lewis, Malik Yoba, John Candy, Raymond J. Barry, Peter Outerbridge, Paul Coeur, Jay Brazeau, Christopher Gaze, David Lovgren (viac)Obsahy(1)
Jamajka - země slunce, tropických plodů, výtečného rumu a ultrarychlých sprinterů. Při kvalifikaci na letní olympijské hry dojde k hromadnému pádu a naděje mnoha rychlonožců jsou definitivně - nebo alespoň na 4 roky - pohřbeny... V zapadlém baru u moře žije špatnou životosprávou poničený muž - Američan, kdysi olympijský vítěz v jízdě na bobech. Proč to s ním nezkusit? A tak se pod vedením tohoto obtloustlého trenéra začnou pružní, elastičtí a opálení atleti v doslova neuvěřitelných a velmi komických podmínkách tropické země připravovat na Zimní olympijské hry... Nadšení je obrovské, peníze žádné - zkuste najít sponzora pro tak bláznivý podnik! Nakonec však muzeální bob, osedlaný čtveřicí prokřehlých vyznavačů regae, stojí na startu a... SVĚTE, ZBOŘ SE! - ten bob jede! A na Jamajce se u obrazovek tančí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (659)
Pro mě kultovní film! A vůbec ne oddychovka na jedno zkouknutí. Znám mraky lidí, kteří znají většinu scének nazpamět. I já mezi ně patřím a vždy, když si film pustím udělá mi radost. Zasměju se, i když vše už mi je jasné, znám děj, vím co přijde a kolikrát si již s předstihem nahlas řeknu, co ten či ten herec následovně vypustí z pusy. Byl natočený v roce 1993 a i teď, v roce 2011 neztratil ze svého humoru. Ano, sice tam je pár dojemných a sentimentálních momentů, ale přiznejme si - to ke sportu prostě patří. ()
Velice příjemně mne překvapil konec filmu, kde se nekoná klasický happyend (zlý Němčour prohrává na celé čáře, zlato pro Jamajku), který je u tohoto typu filmu naprosto očekávatelný. Jinak se jedná o klasickou oddechovou komedii, jen je škoda té přemíry výlevů srdcí, moralizování a podobných emotivních sraček. Suma sumárum - slabších 70% ()
Jednoduše nejlepší komedie mého dětství. Všechny hlášky jsem dřív znávala nazpaměť. Teď už je to horší, ale některé se prostě nedají zapomenout. Scénář je naprosto perfektní, parádní humor. Těžko teď vybírám nejlepší scénu nebo nejlepší hlášku. No asi skončím tím, že nejlepší jsou všechny:) Ne počkat: " Mrznou mi moje rastafariánské kulky" No a "seš mrtvej Sanko?" snad ani nemusím vzpomínat :D ()
"Otče náš, jenž jsi v Calgary, bobsvěť se jméno tvé, ať vůle tvá je medaile zlatá, jak v nebi, tak i na sedmičce. Svobodu a spravedlnost pro Jamajku. Ámen." Čtveřice osmahlých zimních olympioniků mne baví pod rozpáleným sluncem, v mrazáku, ve vaně i v ledovém korytu. Mých pět hvězd přesto nedává za normální povětrnostní situace žádný smysl, ale já jsem ovlivněný uragánem způsobeným nadšeným smíchem našlapaného sálu při dávné premiéře tohoto snímku a to mi nedovoluje žádnou pěticípou ubrat z tehdejšího stoprocentního zážitku. A jestli to někomu vadí tak ho přejedu bobem. Eins, zwei ... ()
"Někteří lidi nevěří, že jamajskej bob zvítězí..." Kokosy na sněhu jsou neskutečně pohodový film, který člověka mile pobaví a nenásilně poučí i při opakovaném zhlédnutí. O komediální vložku se postarali hlavně (jako vždy vtipný a přirozený) John Candy a Doug E. Doug se svými "rastafariánskými vejci". Vedle humorné a sportovní linie se najde i pár vážněji laděných momentů, které mají v sobě trochu kýče, ale i tak mě vždy dostanou - hlavně v případě závěrečného závodu. Sympaticky a srdečně natočený film o tom, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se a jít hrdě za svým snem nehledě na reakce ostatních. ()
Galéria (14)
Zaujímavosti (40)
- Jednu z rolí mal stvárniť legendárny americký raper a herec Tupac Shakur, no jeho problémy so zákonom mu to neumožnili. (Hit_Em_Up)
- Skutečné složení jamajského bobu na ZOH v Calgary 1988 bylo: pilot Dudley Stokes, brzdař Christian Stokes, Devon Harris, Michael White. Trenérem byl Američan Howard Siler. Christian Stokes byl jediným, kdo měl už dřív něco společného se světem sportu, jelikož ostatní členové posádky byli "jen" vojáci. (zdeny99)
- Jamajský čtyřbob měl ve skutečnosti sedmý nejlepší čas na startu. Bylo tomu tak hlavně díky dodatečné nominaci Chrise Stokese, jediného skutečného sprintera v týmu. Stokes se jako jediný z původní posádky následně zúčastnil i dalších tří olympiád. V Lillehammeru v roce 1994 skončil jamajský čtyřbob dokonce čtrnáctý. (Posheidon)
Reklama