Blíženci
Sōseiji
Gemini
Réžia:
Šin'ja CukamotoScenár:
Šin'ja CukamotoKamera:
Šin'ja CukamotoHudba:
Čú IšikawaHrajú:
Masahiro Motoki, Rjó, Jasutaka Cucui, Šiho Fudžimura, Tadanobu Asano, Rendži Išibaši, Soo-jin Kim, Džun Murakami, Júta Takihara, Tomorowo Taguči (viac)Obsahy(1)
Autorský snímek mezinárodně proslulého japonského režiséra Shinyi Tsukamota vznikl podle populárního mysteriozního románu Edogawy Rampa, jehož jméno (pseudonym) je v japonštině slovní hříčkou a vyslovuje se podobně jako jméno Edgara Allana Poea. Tsukamoto, který se doma i v zahraničí prosadil kultovními nezávislými technothrillery, natočil film jako svou první produkci pro velké studio. Kromě režie na filmu pracoval i jako scénárista, kameraman a střihač.
Příběh dvou bratrů - dvojčat, kteří byli v dětství odděleni a z nichž jeden je úspěšný lékař a druhý přichází jako tajemný přízrak z nedaleké chudinské čtvrti, se odehrává v Tokiu v roce 1910. Jukio Dajtokudži žije v domě s rodiči a s partnerkou Rin, která trpí amnézií a neví nic o své minulosti. Zvrat do poklidného rodinného života přinese záhadný muž Sutekiči, jenž se v domě tajně objevuje již delší dobu. Ten přivodí nejprve smrt rodičů a posléze odstraní Jukia a zaujme jeho místo v práci i v rodině. Jak se ukáže, nešťastná Rin neutrpěla ztrátu paměti, před svým mužem jen skrývala velké tajemství. Námět, sám o sobě poněkud pokleslý, posloužil Shinyu Tsukamotovi k originální filmové hádance, v níž se minulost postav i pravý stav věcí vynořují postupně z přízračné atmosféry. Snímek začíná jako tradiční japonský duchařský příběh, avšak ani následné racionální, realistické vyústění okolností nepřináší úplné vysvětlení: ve hře je ještě podivné chování zúčastněných (Sutekiči stále vystupuje jako Jukio i před Rin, která dávno odhalila záměnu, v Jukiovi zůstává po jeho vítězství duše jeho zločineckého bratra).
Tsukamoto pracuje s expresivními výrazovými prostředky, mezi něž patří mj. silná divadelní stylizace kostýmů, retrospektivní struktura vyprávění či výrazná dramatická role hudby, jež ve vypjatých scénách často nahrazuje ruchy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (29)
Počátek filmu se nese v atmosféře klasického japonského strašidelného příběhu (kaidan). Postupně se však příběh přibližuje reálnější rovině vyprávění, což je v tomto případě na škodu. Oživením a jakýmisi předěly v příběhu se stávají obrazy ze slumu, které přímo hrají barvami. V těchto sekvencích, jako kdyby Tsukamoto odkazoval na tradice japonského divadla zejména okázalostí (až neskutečných) kostýmů a dramatičností gest herců. Zároveň, jako kdyby odněkud prosakovala zběsilá atmosféra, ve které se odehrával Tetsuo. I přesto se však zdá být příběh rozvláčný a ztrácí postupem času na dynamice. Samotná podstata filmu působí ve výsledku poněkud obyčejně i přes mnohdy symbolické a originální vyprávění příběhu. ()
Zajímavý snímek, vizuálně skvělý, rovněž hudební motivy jsou vychytané. ()
Ze začátku filmu to vypadalo, že to bude zajímavý snímek, ale postupem času jsem zjistil, že jsem se mýlil. Tenhle snímek mě nějak vůbec nechytil scénáristicky ani kamerou. V Asii jsou lepší mistři filmu než Tsukamoto, uvidíme u jeho dalšího snímku. Moje hodnocení: 60% ()
poctivě vybudovaná atmosféra se ztrácí v záplavě tak hrozných klišé... Ať si chlapec pustí Lynche, ani motiv studny to nezachrání a scény z chudinské čtvrti připomínají kvalitou reklamy na Globus... ()
Velice zajímavý film. Trochu nepochopitelný, hlavně posledních deset minut jsem se absolutně neorientoval.Každopádně mě začíná čím dál tím více fascinovat japonská a čínská kinematografie. Kolik takto zajímavých tvůrců tyto zajímavé země ještě skrývají?Shinya Tsukamoto zde perfektně dokázal vyobrazit psychologické rozpoložení hlavních postav, které se během filmu mění do neuvěřitelných rozměrů.A myslím, že hlavní představitelé Masahiro Motoki a Ryo na tom mají největší zásluhu. Skvěle vykreslují psychologii hlavních postav.Scénárista by si rozhodně zasloužil také vyzdvihnout, dialogy skvěle doplňují chování a jednání všech postav.A nejlepší perlička nakonec:úžasná práce kamery a barevné ladění filmu vytváří skvělou, tíživou a nijak příjemnou atmosféru.Myslím, že začnu mnohem více sledovat program čtvrteční Filmový klub, protože jestli skrývá další takovéto filmy...... :-) ()
Přesun z promítání tohoto filmu v kině Drahomíra do stanového městečka MFF Karlovy Vary někdy okolo půlnoci patří mezi nejvíce stresující zážitky mého života. Možná to bylo i nevyspáním (5-6 filmů denně 6 dní v kuse udělá své), ale strach, že ve stanu najdu své zlé, rodiči odložené dvojče byl mimořádně silný. ()
Tohle je opravdu dokonalé dílo. V dnešní době existuje spoustu různých filmů ohledně této hlavní zápletky. Ale když je to v hororovém žánru, v Japonsku a v roce 1910? To je prostě NÁŘEZ! Hlavní hudební téma, které je dost znepokojující + ta dokonalá kamera + perfektní masky + perfektní herci = super zvrácený zážitek, který opravdu stojí za to. Ta atmosféra té doby byla neskutečná. Scény se studnou neměly chybu. Samozřejmě scénář je trochu jednoduchý, ale díky těm ostatním prvkům to funguje naprosto skvěle. Sakra, já tento styl opravdu žeru. Rjó byla dokonalá a Masahiro Motoki předvedl se studnou parádní výkon. Co se týče kostýmů viz. třeba scény ve slumu, tak se jednalo o dobrou vizuální stránku. Je to opravdu zajímavý snímek. Je to parádní příklad toho, jak vytvořit hororový snímek jen s dobrou kamerou a hudbou a dobrým herectvím. Mé hodnocení: 8/10 ()
Dvojník jako skrytá hrozba. ()