Blíženci
Sōseiji
Gemini
Réžia:
Šin'ja CukamotoScenár:
Šin'ja CukamotoKamera:
Šin'ja CukamotoHudba:
Čú IšikawaHrajú:
Masahiro Motoki, Rjó, Jasutaka Cucui, Šiho Fudžimura, Tadanobu Asano, Rendži Išibaši, Soo-jin Kim, Džun Murakami, Júta Takihara, Tomorowo Taguči (viac)Obsahy(1)
Autorský snímek mezinárodně proslulého japonského režiséra Shinyi Tsukamota vznikl podle populárního mysteriozního románu Edogawy Rampa, jehož jméno (pseudonym) je v japonštině slovní hříčkou a vyslovuje se podobně jako jméno Edgara Allana Poea. Tsukamoto, který se doma i v zahraničí prosadil kultovními nezávislými technothrillery, natočil film jako svou první produkci pro velké studio. Kromě režie na filmu pracoval i jako scénárista, kameraman a střihač.
Příběh dvou bratrů - dvojčat, kteří byli v dětství odděleni a z nichž jeden je úspěšný lékař a druhý přichází jako tajemný přízrak z nedaleké chudinské čtvrti, se odehrává v Tokiu v roce 1910. Jukio Dajtokudži žije v domě s rodiči a s partnerkou Rin, která trpí amnézií a neví nic o své minulosti. Zvrat do poklidného rodinného života přinese záhadný muž Sutekiči, jenž se v domě tajně objevuje již delší dobu. Ten přivodí nejprve smrt rodičů a posléze odstraní Jukia a zaujme jeho místo v práci i v rodině. Jak se ukáže, nešťastná Rin neutrpěla ztrátu paměti, před svým mužem jen skrývala velké tajemství. Námět, sám o sobě poněkud pokleslý, posloužil Shinyu Tsukamotovi k originální filmové hádance, v níž se minulost postav i pravý stav věcí vynořují postupně z přízračné atmosféry. Snímek začíná jako tradiční japonský duchařský příběh, avšak ani následné racionální, realistické vyústění okolností nepřináší úplné vysvětlení: ve hře je ještě podivné chování zúčastněných (Sutekiči stále vystupuje jako Jukio i před Rin, která dávno odhalila záměnu, v Jukiovi zůstává po jeho vítězství duše jeho zločineckého bratra).
Tsukamoto pracuje s expresivními výrazovými prostředky, mezi něž patří mj. silná divadelní stylizace kostýmů, retrospektivní struktura vyprávění či výrazná dramatická role hudby, jež ve vypjatých scénách často nahrazuje ruchy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (29)
Sôseiji je zvláštní a divokou kombinací dramatu s klasickou Tsukamotovskou zběsilou jízdou. A znovu funguje. Dvojčata. Slum x vážená lekařská rodina, roztrhané hadry x uhlazeý oblek, bahno x čistá tvář, atd.. Sôseiji je film kontrastů, které přesně pasují a napovídají nám, co se snažil "básník" sdělit. Rozdoně se však musím podívat ještě minimálně jednou, protože dílo Shinyi Tsukamoty je založeno na detailech a není možné je vždy dokonale pobrat hned napoprvé. Celkovou atmosféru a vyznění opět dokresluje vynikající hudba Chu Ishikawy. Slabší čtyři. ()
Magořina, která chvílemi nabývá smyslu, náhle ho zase pozbývá, herci tu hrají uměřeně, tu začnou přehrávat jako šílení, pár scén je jak vystřižených z Jamamby, to všechno podbarvují podivné chorály... Mám rád japonské bizarnosti, i tuhle jsem pro jednou zvládl, ale dívat se na ní znovu a zkoumat, jestli mi něco neuteklo, určitě nebudu. ()
Z počátku mě Blíženci naprosto neoslovili, ale po určitém čase, někdy ve třetině začal snímek dostávat správné obrysy a jeho výplň byla nakonec velmi zajímavá. Avšak nic to nezměnilo na mém pocitu z podivného filmu, který to myslel "zajímavě" ale prostě mi nesedl. Svou poetiku, ale také smysl Blíženci mají, i když jsem očekával plynulejší a zajímavější film. V druhé půlce však překvapila i atmosféra, která mě v první půlce naprosto minula. Hodně osobitý a "jiný" film. ()
Japonci jsou divní (úchylní) a Shinya Tsukamoto je jeden z režisérů, který toto tvrzení dokládá. Dokáže perfektně navodit atmosféru, parádně pracuje s barvami, se zvukem, hudbou. Jediné, co se mi nelíbilo, byly dialogy. Jak postavy delší dobu mluvily, přestávaly mne zajímat. Zvláštní kousek, který rozhodně není pro každého. ()
Zpočátku velmi zábavná podivnost s krásně barevně laděnými záběry, zajímavým ústředním hudebním motivem a interesantním obličejem představitelky Rin. S přibývajícími minutami však snímek začíná být chvílemi trochu zdlouhavý. Celkově je to lehce úchylně podaná naivní moralitka mj. o tom, že i "chudáci jsou přeci lidé". . . Tentokrát mě japonská teatrálnost neoslovila tolik, kolik by bylo záhodno - snad příště. (3,5*) ()
Galéria (16)
Fotka © Toho Company Ltd.
Reklama