Reklama

Reklama

Zločin pátera Amara

  • Mexiko El crimen del padre Amaro (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Čtyřiadvacetiletý Otec Amaro (Gael Garcia Bernal), který byl nedávno vysvěcen na kněze, je vyslán do malé farnosti v mexickém městě Los Reyes, aby zde vypomáhal stárnoucímu Otci Benitovi (Sancho Gracia). Benito, který se stal neodmyslitelnou součástí kostela i zdejší komunity, vítá Amara v novém životě, plném dosud nepoznaných zkoušek. Po svém příjezdu do Los Reyes se ctižádostivý Otec Amaro setkává s Amelií (Ana Claudia Talancon), krásnou šestnáctiletou dívkou, jejíž zbožnost se brzy začne nezadržitelně proplétat se vzrůstající náklonností k novému knězi. Amelia se brzy vydává ve stopách své matky Sanjuanery, která měla dlouhodobý milostný poměr s Otcem Benitem. Amaro brzy zjišťuje, že korupce a církev jsou v Los Reyes velmi úzce provázány. Během výstavby nového zdravotního střediska přijímal Otec Benito finanční pomoc od oblastního drogového barona a Otec Natalio (Damian Alcazar), další kněz v diecézi, je podezříván z podpory partyzánských jednotek, přebývajících v horách. Tyto prohřešky jsou odhaleny v novinovém článku, jehož autorem je žárlivý Ameliin ctitel, nyní redaktor prestižních novin, a město zasáhne velký skandál. Diecéze s použitím svého silného politického vlivu přinutí noviny k odvolání všech zveřejněných tvrzení. Mezitím Amelia a Otec Amaro propadnou vzájemné lásce a naváží vášnivý sexuální vztah. Amelia jej žádá, aby opustil církev a uzavřel s ní manželský svazek, ale pobyt v Los Reyes Amarovi otevřel oči a ukázal mu, jaké příležitosti skýtá moc církve pro mladého ambiciózního kněze. Okolnosti se stávají stále komplikovanějšími a zdi okolo Otce Amara se začínají hroutit. Uvnitř jeho mysli zuří boj mezi vírou v boha a tělesnou rozkoší. Dřív nebo později musí najít sílu k rozhodnutí, kterou životní cestu si zvolí. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Diskusia

petr.c17

petr.c17 (hodnotenie, recenzie)

Film mi připomněl mé setkání před mnoha lety v Německu s jedním polským žadatelem o azyl - trávili jsme spolu dlouhé dny a noci na jednom pokoji, byvše oba žadatelé o azyl. Vyprávěl mi, jak to v Polsku chodilo - aspoň za starého režimu - když se šlo na dlouhé poutě, kde bylo jednak spoustu mladých farářů a taky věřících mladých žen a jak se za noci, když se ulehalo a odpočívalo, ozývalo sténání - pro některé věřící ženy náboženská představa světce a faráře splývá a má smyslný nádech a svádí pak nebohé kněze k pokušení a ti jim rádi podléhají...Polák mi tehdy řekl: tys měl být u nás v Polsku farážem - to by se ti líbilo - i já se cudně červenal, jako že jo, líbilo. 

Reklama

Reklama