Rodinný krb

Stvrty Duanel, a rozhodne dalsi vyborny film. Jean-Pierre leaus /Porcile, La Nuit Americaine/ je pre mna vyborny herec. Aj v tomto filme ustupil dej, ale to tuna nevadi, lebo je to vyvazene vgybornou reziou, perfektnymi dialogmi a obdivuhodnymi hereckymi koncertami. Dobre, v strede nastupila na 5 minut nuda, ale to je vec tolerancie : 80 % (21.06.2016)

Príjemne natočený príbeh o manželskom bočáku braný z veľkého nadhľadu. Nenudil som sa ani na chvíľu hlavne vďaka pitoreskným postavám zo susedstva. Horšie je, že pán režisér toho asi veľa o Japoncoch nevie, ale to je pochopiteľné pretože táto krajina sa prakticky svetu otvára viac až za posledných tridsať rokov. Celkovo vzaté Rodinný krb nie je nič svetoborné ale za nostalgickú atmosféru, výborných hercov a nadhľad dávam 7/10 (11.06.2007)

Truffaut rozverně ve snaze koketně diváka oslovit, pobavit a zároveň jakoukoliv jeho ideální pohodu rozmělnit. Rodinný krb v sobě totiž nese jisté známky pochybností, které zažívá snad každý z nás u svých vztahů (zde jde především o ten "domácký"), ale zároveň komediální, chvílemi až zbytečně fraškovitý duch dodává všemu stále rozjařených barev. Bilancování mezi žánry mi přišlo zčásti kontraproduktivní (navrch vztah s údajnou femme fatale Kyoto zcela neopodstatněný), tradiční Truffautova nevyhraněnost, tentokráte však se zvláštním, ne úplně příjemným odérem. Říkají tomu někteří nuda... │50% (27.05.2008)

Od Ukradených polibků sice Truffautův hrdina o několik let zestárl, oženil se a zplodil dítě, ale nedospěl a jeho citová nezralost, která V Ukradených polibcích působila sympaticky, v Rodinném krbu už vypadá směšně. Jeho klukovský romantismus a zapálenost pro nové věci ho diskvalifikují v situaci, kdy by měl projevit odpovědnost a praktičnost při péči o svou rodinu. Komediálně laděný příběh o krizi jednoho manželství je zajímavá i vylíčením života v předměstském činžáku se spoustou zajímavých figurek - okno Doinelova bytu vede do dvora, takže kamera má kdykoliv možnost zachytit mikropříběhy nájemníků a jejich malá dramata. Celkový dojem 75 %. (09.08.2008)

Zpočátku jsem měl pocit, že mě poprvé nějaká část ze série filmů o Donielovi nechytne, protože mi tu chybělo to kouzlo a vtip, který mají Ukradené polibky, ale naštěstí tenhle zklamaný dojem netrval dlouho. Ono kouzlo i vtip se v pořádné míře objevil i zde a já si tak mohl užít i tenhle díl, který umí být funkčně zároveň vtipný, vážný, realistický i poetický. Vůbec celou tuhle Truffautovu sérii se skvělým Leaudem v hlavní roli začínám mít čím dál tím radši a popravdě se už teď těším na závěrečný díl, ale spěchat na něj ještě nebudu a i když má ze všech dílů nejhorší hodnocení, budu si ho ještě šetřit. Stejně jako tahle série mě totiž baví i celá Truffautova tvorba. 4* (22.10.2022)