Pějme píseň dohola

Pokud je někdo příznivcem humoru svérázného uskupení divadla Sklep, neměl by mít problém s kladným přijetím filmu Pějme píseň dohola. Ondřej Trojan, Jan Hřebejk a Petr Jarchovský tím zároveň učinili první plnohodnotný krok ve filmové tvorbě. David Vávra dodal povedené koláže a rozdováděný sklepácký duch prostupuje každým vybudovaným obrazem i mluvenou replikou. I ta určitá herecká topornost není výsledkem nezkušenosti filmových tvůrců, ale je jedním ze stavebních kamenů, které přibližují křečovitou absurditu všednosti dne a fungování socialistické společnosti. Pionýrský tábor, nenáviděná i nadšeně očekávaná součást letních prázdnin, kumuluje v tomto případě všechny možné nešvary a stereotypy. Vše přizpůsobeno typické škodolibosti konfrontačně-provokativního vyjadřovacího stylu divadla Sklep. Hlavní postavou příběhu je mladý táborový praktikant Ondra (Václav Chalupa) ve světle prvních nesmělých krůčků milostného probouzení. Kdo jiný ve své bezelstnosti a smršti bouře tělesných potřeb může způsobit rozvratnější zmatek? Hlavní ženskou postavou je tábornická zdravotnice Vendy (půvabná Ulrika Kotajná), mladá, atraktivní, rafinovaná a naivní puritánka, která si bezstarostně hraje a dráždí mužskou touhu. Výraznější postavou je také vedoucí táborového oddílu Bob (Radek Říha), dobromyslný i slaboduchý svalovec. Z dalších dospělých postav: svérázný samorost a táborový vedoucí Bizon (Ladislav Brothánek s hlasem Mirko Musila), ležérní správce Čada (Jiří Šašek), vynalézavý pohodář Faustus (Jan Procházka), věčně opilý Bušek (Jiří Remeš), snaživá Margot (Andrea Sousedíková), nevyzrálý praktikant Saďour (Jiří Strach) a uvědomělý a suchopárný Vendin snoubenec Jaroušek (Martin Janouš). Z dětských rolí zaujme citově tápající Lucie (Jitka Andělová), její dětsky zamilovaná kamarádka Sjůzn (Tereza Hubená), životem zkušenější Tráva (Aňa Geislerová), upjatá pionýrka Hybrida (Valerie Halabicová), chlapečtí suveréni Marek (Martin Chmátal), Brunďák (Karel Sládek) a Magor (Jan Semotán), na Smraďocha přejmenovaný Laco (Jan Demeter) a čestný pionýr Dan (Robert Paulů). V tomto období byla nezbedná poetika divadla Sklep na vrcholu tvůrčích sil a tento film svým výrazem přesně a radostně zapadá do stejného okruhu zábavy. Nelze se divit, že lidé stále pronášejí místní kultovní hlášky a slova v pauzách nezbedného chichotání. (01.12.2016)

Mám velkou chuť dát pět hvězdiček. Každopádně, kdo nezná poetiku divadla sklep a zároveň nezažil několik pionýrských táborů, asi nemá příliš šancí film pochopit a nebo alespoň plně docenit. Brutální nadsázka se zde velmi těsně snoubí s mnoha téměř naturalistickými momenty. Jednotlivé postavy vedoucích i dětí velmi přesně popisují skutečně odpozorované typy. Podobné je to i se situacemi, počínaje obligátními nočními hlídkami na bráně, přes podivné, až nepochopitelně nepovedené výlety, trapné scénky a rádoby vtipné hry u táborového ohně, trapasy při nástupech, kanadská noc, vyvolávání duchů, stezka odvahy, šikana i buzerace, místy těžká nuda a jindy těžká pohoda... Uznávám, že to všechno je slovy nesdělitelná zkušenost, koneckonců stejně jako tento film... Zajímavé komentáře: Boogeyman, uzzi, jahol, ad, Tamten, Romadoor, cyright (13.07.2008)

Tenkrát si třeba ještě mohli diváci myslet, že to, jak postavy mluví jako nerealistické halucinace, je známka autorské invence, kdeždo dnes už víme, že v Jarchovského světě spolu takhle lidi prostě mluví víceméně vždy (a čím je to méně, tím je to více). Ale jinak jako jo... vzhledem k tomu, co jiného se dělo na začátku devadesátých let, tak teda jako jo. Jen trochu méně té křečovitosti a trochu více souvislosti mezi postsynchrony a děním na obraze... a bylo by to vyloženě ok. (26.11.2013)

Musím říct, že jsem v šoku, protože já se hned díval na tu nádhernou Vendy, kdo jí hrál a zjistil jsem, že Ulrika Kotajná, před pár měsíci ve 49 letech zemřela. Ach, tak nádherná ženská. Jinak je to film debutů filmařů, kteří dneska tvoří českou filmovou špičku : Trojan - Hřebejk - Jarchovský. Trošku mám dojem, že se pánové hodně vzhlíželi v české nové vlně, taková ta přirozená absurdní komika. No kdo jsme jezdili na tábory, víme svoje, každej jsme se tam zaláskovali do nějaký ty Vendy, špiclovali holky v sprchách, dělali srandy a byli prima parta. Já musím dát pět, mě se to líbilo v tý svý nenápadnosti,ale přitom údernosti. Jen je mě teď smutno, z toho že Ulrika už nežije. Co asi dělaj holky do kterých jsem byl zaláskovanej já, .....ach to už je let, kdy jsem u sázavy randíval na tajnačku u hajzlů :-) (29.01.2021)

Na tábory jsem nejezdil, proto asi nedokážu úplně ocenit vykreslení jejich atmosféry. Některé situace se však dají prožít i jinde než na táboře, takže jejich zvěčnění na stříbrném plátně vítám. Příběh se mi navíc líbil a po většinu času jsem se docela dobře bavil. Nelíbili se mi ale herci. Takovou směsku nesympatických a ošklivých lidí jsem snad ještě neviděl. Jedinou zářnou vyjímkou je samozřejmě Bob! :-) (14.09.2006)