Komisár Rex

Budu teď krutě upřímný, čímž možná leckoho naseru, ale to už je holt můj úděl. Tak tedy s pravdou ven: Nesnáším čokly. Odmala. Pudově. Stejně jako mám pudově rád kočky. Nesnáším pejskaře v parcích a lesích, když na kilometry daleko zasviňují éter svým neustálým neurotickým pořváváním na své čokly, kterým si zvyšují svá bídná sebevědomí. Nesnáším neustálý štěkot jejich čoklů, nesnáším všudypřítomná hovna jejich čoklů. Nesnáším poštěkávání zparchantělých, rozmazlených, zbabělých, samostatného života neschopných čoklů přes ploty kdykoliv, když v meditativní náladě procházím při výletě nějakou vesnicí. Nejradši bych pod přísnými tresty úplně zakázal chov veškerých čoklů. Na bytost označovanou jako "pejskař", tedy na sběrače teplých měkkých psích hoven do igeliťáků, s odporem shlížím jako na jednu z nejnižších forem člověka, jako na nechutnou karikaturu lidské bytosti, jako na vpravdě podčlověka, 'untermensche'. Nedivím se, že ve většině kultur (jako kdysi i v té naší) je výraz "pes" ponižující urážkou, nadávkou. Hnusí se mi lidi, kteří mají čokla coby náhražku dítěte, považuju to eufemisticky řečeno za nezdravé a pohrdám jimi. Hnusí se mi rádoby dojemné a roztomilé filmy i seriály o čoklech. Hnusí se mi senilní důchodci, kteří s tupým výrazem sledují dementní seriály o čoklech, primárně určené dětem nebo absolventům zvláštních škol, mají u nich spokojený oligofrenní úsměv a držku nacpanou houskou se salámem. (17.02.2017)

Nekecejte, že je to kravina, když jste to vydrželi sledovat dýl, než já... a to jsem prosím po odchodu Gedeona Burkharda na seriál zanevřel a dál ho už nesledoval. Plus ostatně si myslím, že Gedeon byl lepším páníčkem než Tobias. Stereotyp se postupem času změnil v klišé a klišé se změnilo v nudu, ale i přesto se našlo mnoho dílů, na které rád vzpomínám a které bych s chutí sledoval ještě jednou. [TV] (05.02.2010)

No jo, klasika. Čokl všechno vyřeší, padoucha zakousne a svého páníčka vždy zachrání před jistou smrtí (až na jeden případ, který mě potěšil - prostě když SPOILER hlavní hrdina seriálu zemře... prostě pecka). Nejvíc mě ale na seriálu bavilo, jak se na něj babička těší. Nemohla si "Rexíka" nechat ujít :)) (27.04.2011)

Pominu-li fakt, že seriály se zvířaty a tím méně s čokly v hlavní roli nemusím a že jde o dílo nechvalně proslulých skopčáků, tak má tento detektivní krimi seriál jedno obrovské a neodpustitelné mínus a to je vyzrazení pachatele hned v prvních minutách dílu. Na copak má potom divák zbylých 40 minut čučet a jaké napětí má očekávat? Jak pár chlapů z vídeňské kriminálky v čele s jejich čoklem žerou housky se salámem a dlouho pátrají po pachateli, jehož identitu včetně motivu a do detailu provedeného činu již shlédl? Navíc je téměř v každém dílu trapné klišé, jak Rex kromě zadržení pachatele ještě stačí zachránit další potenciální oběť sotva pár vteřin před vraždou. Slabé 2 * dávám jenom proto, že jsem na to kdysi pravidelně koukal, tedy alespoň na první řady s Moserem a Brandtnerem, pak mě to s těmi novými policisty přestalo bavit úplně. A za pár dílů, jež byly čestnou výjimkou v tom, že pachatel nebyl divákům naservírován hned na začátku. 35% (25.12.2017)

Svého času to byla klasika a některé zápletky byly i docela nápadité. První díly za tři hvězdičky. Brzy kvalita nezadržitelně klesá a propadá se do hlubin, kam snad ani podobně nezadržitelně zabíjené Místo činu nikdy nespadlo. Řekl bych, že definitivního dna se seriál dotkl po smrti komisaře Mosera, předtím mě ale docela i bavilo na něj dívat. Stockinger možná je "držka", ale nicméně je nedílnou součástí houskově-vídeňské poetiky na hraně nablblosti- Ten seriál si nikdy na nic nehrál... a psa měli vždycky dobře vycvičenýho... bavilo mě to rozhodně víc než Lassie a bylo to i o poznání míň kýčovitý a patetický. (09.03.2007)