Komisár Rex

S Tobiasem Morettim to bylo ještě docela dobré, ale strašně hloupé. Jako malá jsem to milovala, ale když to vidím teď, tak si uvědomuji, jak je to hrozné. Tak naivní a nejhorší na tom je, jak mluví s REXEM, jako s člověk a on jim "pochopitelně" rozumí :-). Opakovaly se tam případy, takže to postrádalo originálnost. Ale na Tobiase se dalo dívat, vlastně jsem to sledovala jenom kvůli němu :-) (11.10.2012)

Jako kreslená variace by možná tolik nevynikla do očí bijící tupost vyšetřovatelského sboru. Rex je tak přehnaná postava, že divák záhy nabude pocitu, že pejsek promluví a tím definitivně pošle vysloužilé detektivy do důchodu. Dalším kamenem úrazu je mimořádně primitivní casting Rexových "pomocníků". Osciluje to od mírně zakomplexovaného a znuděného fízla (Moretti), k agilnímu poldovi s bouchačkou Amerického ražení (Burkhard). U nich navíc prudí na zabití tragický vysloužilec Stockinger (tragéd dostal časem dokonce vlastní seriál, naštěstí jen krátce). Prostě nevím, případy jsou stejné úrovně jako u dalších Německých kriminálek a posilovat hodnocení díky hafanovi a housce v každém díle nehodlám. (14.07.2005)

Když moji spolužačce vykradli firmu, strávila řadu hodin u nikam nevedoucích výslechů, kde jako by si po čase našli bezradní policisté ideálního viníka v její osobě. To ji tak rozčílilo, že v pohoršení nad neschopností policie křičela : „To je neslýchané, jen se podívejte na televizi, denně tam uvidíte, jak takový tlusťoch řeší případy ze svého křesla a jinde to dokonce vyřeší obyčejný pes a tady si celá slavná policie neví rady.“ Moc se mi tahle historka dokreslující velkou popularitu tohoto, docela podhodnoceného seriálu líbila, vždyť i zde ho bodovalo 14 a půl tisíce lidí. Já se k nim přidám. Každý seriál musí zachovávat svoji originalitu v osobě vyšetřovatele, protože řešené případy jsou ve všech seriálech dosti podobné. Rex originální je, a na prosbu vnučky musím ještě hvězdičku přidat. (24.01.2013)

Psy mám rád, ak sa jedná o plemeno Husky, Aljašský malamut, rôzne sibírske psy ako Lajky, Akita Inu, Čivavy, Yorkshirské psy, ale aj Westhighlandského bieleho teriéra, či Basety, Bígle, Jack Ruselly, Slovenské Čuvače, ostatné plemená nemám rád. Tento seriál chodil roky na slovenských a českých televíziách a hrozne sa mi sprotivil, po rokoch som videl už aj všetkú tú naivitu vo filmoch, opakujúce sa príbehy a chyby, či deje. Východná Európa bola vždy braná ako centrum zla a ten pes dokázal skoro všetko, už chýbalo, aby zostrojil aj bombu. Nepochybne psy dokážu veľa a niektoré aj možno viac ako tento, ale bola to taká hlúposť a tak sa mi tento seriál znechutil, že inak nemôžem. Väčšinou sa pri seriáloch pri častom opakovaní ukáže ich príťažlivosť. Napríklad pri Krok za krokom, Dva a pol chlapa, Káčerove, Mladých ninja korytnačkách mi to ukázalo, ako ich mám stále rád a nevadia mi ich opakovania, ba naopak stále sa na ne teším, ale pri tomto sa ukázalo, že to bola samá chyba a mal som z toho až husiu kožu a tá večná rakúska zima ma ubíjala. Sledovať toto po škole alebo pred večerom mi poobedia a večeru vždy znechutilo. (15.04.2012)

Svého času to byla klasika a některé zápletky byly i docela nápadité. První díly za tři hvězdičky. Brzy kvalita nezadržitelně klesá a propadá se do hlubin, kam snad ani podobně nezadržitelně zabíjené Místo činu nikdy nespadlo. Řekl bych, že definitivního dna se seriál dotkl po smrti komisaře Mosera, předtím mě ale docela i bavilo na něj dívat. Stockinger možná je "držka", ale nicméně je nedílnou součástí houskově-vídeňské poetiky na hraně nablblosti- Ten seriál si nikdy na nic nehrál... a psa měli vždycky dobře vycvičenýho... bavilo mě to rozhodně víc než Lassie a bylo to i o poznání míň kýčovitý a patetický. (09.03.2007)