Jednoducho formalita

Strhující film. Neznámý a zapomenutý, ale strhující. Neskutečně propracovaný scénář. Jak se na "detektivku" sluší, má výbornou pointu, která vše obrátí o 180°. Vsadím se, že nikdo z vás by ji nečekal! Schválně jsem se na to musel podívat ještě jednou, protože někde prostě musí být chybka, ale buďto tam žádná není, nebo je výborně zamaskovaná. Může trošku zaskočit Roman Polanski v hlavní roli. Jako režisér je samozřejmě výborný, ale jako herec ... No však si vzpomeňte na Ples upírů. Vždy jsem byl raději, když jen režíroval. Ale Pouhá formalita vás přesvědčí, že to byla mílka. Je to jeho a Gerardův koncert. O Gerardovi snad nemusím ani mluvit. Pro mně je to jeden z nejlepších francouzských (a vůbec evropských) herců a zde to jen potvrzuje. (28.04.2006)

Vynikající psychologický film s atmosférou, která vás dokanale vtáhne. Často se stane, že nechápete, proč se děje to, co se děje, ale vše pochopíte v geniálním záverečném rozuzlení. V tomto filmu mě Depadieu přesvědčil, že opravdu patří mezi hereckou elitu, věřil sem mu každé slovo, každé gesto.....prostě skvělé (14.02.2008)

Chvíli jsem váhala s hodnocením, ale na plný počet tenhle film bohužel skutečně nemá. Je to prostě tak, Jiří Menzel je jediný, který je stejně dobrý před i za kamerou. Pouhá formalita přímo nutí ke srovnání s filmem Svědek. Stejně minimalistické prostředí, stejný déšť, dva hlavní aktéři v podobě policisty a podezřelého, po ukončení vyšetřování přestává pršet. Další shodou je pouze výkon vyšetřovaného, který v obou případech překoná vyšetřujícího. Jenže Serrault v souboji hereckých osobností porazil Lina Venturu! Depardieu se prakticky vůbec nemusel snažit, stačilo, aby vedle Polanskiho byl. Ševče, drž se svého kopyta, Polanski, prosím zůstaňte ZA kamerou. Být v roli inspektora nějaký skutečný herec, mohla se Pouhá formalita stát nejlepší italskou kriminálkou. (01.07.2012)

Dokonalý zástupce mysteriozního psychologického dramatu, jakých až tak moc vlastně není. Jen se prosím obloukem vyhněte vyšisované BluRay verzi, která je tak vyčištěná, že zmizely barvy, hry se světly a stíny (třeba když se komisař podívá na Onoffa v okně a zpoza tmy klobouku mu zasvítí jen pátravé oči - to je v BluRay verzi totálně zabité, protože někdo měl potřebu ten stín zesvětlit, aby nebyl, aniž by ho zajímalo, že ničí podstatnou složku filmu. Ano, film hodně hraje s atmosférou, k níž patří nejen neustálý déšť (jenž má protiklad v tom závěru, opět symbolika), depresivní podmínky policejní stanice, ale právě také hra s barvami, světly a stíny. Zhruba v půlce jsem začal mít tušení, jak to celé je a jsem rád, že se mi to potvrdilo - o to víc jsem si film od té chvíle užíval. Myslím, že tvůrci chtěli, aby divák v průběhu děje (na rozdíl od Shyalamana u Šestého smyslu) pochopil, oč jde, ne až v závěru u skvělé scény s fotkami. Vše dokresluje dokonalá Morriconeho hudba - nervně dramatická pod úvodními titulky až po konejšivou skoro v závěru. Trošku mi vadil Depardieueho exhibicionismus, který bych přirovnal k Donutilově snaze prosadit se ve všem, ale tady bych záběry na nahého Depardieua a jeho velké břicho oželel, písničku však nazpíval docela slušně (další podobnost s Donutilem). Líbí se mi ve filmu jemný humor, vyplývající z daných situací, nebo polemiky na téma setkání s ikonou a že spisovatel není své dílo a nemusí se mu podobat. (20.10.2018)

Na malom priestore veľké divadlo. Strhujúca psychologická dáma, natočená a vyskladaná do celku nápaditým spôsobom. Ale zo všetkého najlepšie sú dialógy, taká slovná prestrelka medzi dvoma velikánmi, kde raz ťahal pílku jeden potom zase druhý. A to všetko bolo zabalené do príjemne upršanej a zmáčanej atmosféry v prostredí neútulnej policajnej stanice. Čo sa týka konca, tak som si nie istý, či som to pochopil - trošku zamotané rozmotanie pointy, ale aj keby nie, tak si myslím, že svet nespadne. Film má väčšie prednosti ako len nejaké jednoduché vysvetlenie na záver. 85/100 (11.08.2016)