Temné spomienky

Film je remaké filmu „Smrť a dievča“, z toku 1994 s rozdielom, že tento film je vsadený do obdobia 2. svetovej vojny a konkrétne do Rumunska. Podstatou filmu je rómsky holokaust v Rumunsku. Rumunsko do vojny vstúpilo, ako verný spojenec nacistického Nemecka. Jednotky maršala Antonesca sa zúčastnili útoku na Sovietsky zväz. Doma zaviedol diktatúru a presadzoval etnické čistky. Pripisuje sa mu vyvraždenie takmer 300 tisíc Židov a v pracovných táboroch v Podnestersku zomrelo okolo 11 000 Rómov, ktorí tam podľahli chorobám, hladu, chladu, alebo ich zabili vojaci. Ďalšie tisícky boli vyvraždení jednotkami SS na základe vydaného dekrétu k norimberským zákonom, v ktorom boli Rómovia klasifikovaní ako „nepriatelia rasového štátu“. A práve o takomto holokauste je tento film. Mladá Rómka Maya v Rumunsku prežila takýto zážitok s vraždením a znásilňovaním a utkvel jej v pamäti hlas a podoba SS-áka, ktorý túto operáciu riadil. Neskôr pracovala, ako zdravotnícky pracovník v Grécku, kde sa zoznámila s americkým lekárom a spoločne odišli do USA. A tu pri prechádzke v parku stretla muža o ktorom sa domnievala, že pred rokmi proti jej rodine spáchal tie najťažšie vojnové zločiny. Ale spomienky sú subjektívne, ani ona si nebola úplne istá, spomienky sa dajú zmanipulovať a často dozrievajú v období mesiacov až rokov. To už mnohokrát všetky detaily nezodpovedajú realite ale snaží sa s týmito zážitkami vyrovnávať, ako aj s minulosťou. A tak pivnica jej rodinného domu je premenená na osobný Norimberský proces. Film je tvrdý, presvedčivý a pokúša sa dostať k pravde minulých činov, ale taktiež skúma, akú voľbu máme medzi odpustením a pomstou a či je pomsta skutočne taká sladká.. (23.10.2020)

Originál jsem neviděl a ani mě neláká. Ženská najde po letech ve svém městě chlápka co jí za 2 světové války zabil sestru a ji znásilnil tak ho unese a chce po něm přiznání. Hlavní hrdinka nevytáhne za celý film cigáro z držky a minuty kdy ho nemá se dají počítat za zázrak (většinou jsou to scény kdy spí nebo řídí) a film taky za moc nestojí. Pokud čekáte nějakou pomstu nedočkáte se pouze jeden ustřihnutý prst za to co jim dělal mě přijde málo. 40 procent (09.02.2021)

průměrné drama o tom jak se hlavní hrdinka v podání Noomi Rapace snaží srovnat s hrůzou,kterou prožila za války a zároveň se snaží dopátrat toho,zda jí Joel Kinnaman za války znásilnil,co se stalo s její sestrou.Celou dobu je to přiměřeně nečitelné,ale bohužel se i přes rozumnou stopáž místy zbytečně táhne...60% (28.10.2020)

Tohle už tu bylo několikrát a jediný rozdíl oproti podobně laděným příběhům je v tom, že zatímco dřív se jednalo takřka výhradně o Židy, je tentokrát obětí rumunská cikánka. Ale to je tak všechno. Takže zápletka je zoufale neoriginální. A podobně zoufale je to předvídatelné. Adler se sice snaží hrát na nejistotu, ale každé další matení diváka funguje přesně opačně. Přesto se u toho dá v pohodě vydržet, protože si film drží relativně slušné tempo a Noomi Rapace s Kinnamanem podávají tradičně výborné výkony. Nicméně na víc než na průměr film nemá. 50% (03.04.2021)

"Poletují noční můry. Napadají mstivé stvůry." A už jsou tu zase... Zmrd a dívka. Tentokrát jsem ale únosem nebyl unesen, jako v roce 1994, když si "Ripleyová podávala Gándhího"(© Gilmour93). Njn, Paulina Escobar by naší krásné cikánce s ošklivým traumatem poradila, kudy tudy psychologicky na zmrda, aby kápnul božskou dřív, než kapáním krve zasviní celou podlahu. Ovšem Ta, co kopala do mužů spíš než psychologii preferovala tesařské Kladivo na Nazi. Jak říkával už pan Boblig: "Dejte mi sklep a člověka a přiznání už půjde samo..." Romská samosoudkyně Maja vedla proces zaujatě a obžalovaného krátila na právech i na prstech. Zodpovědně přiživovala svá traumata, kvůli nervům kouřila jak fabrika a spoléhala na pomoc trestuhodně neinformovaného manžela, jehož ochotné tahání "úlovku" z kufru Chevroletu jsem moc nepobíral (to Gerardo Escobar měl aspoň ánung, koho a proč si má ubytovat ve sklepě). Dtto finále, kdy místo katarze si i Lewis pořídil kvalitní trauma, čímž to úplně zabil. (06.05.2022)