Réžia:
Joël Le MoignéScenár:
Joël Le MoignéKamera:
Georges LendiHudba:
François de RoubaixHrajú:
Rosko, Daniel Ceccaldi, Alice Arno, Johnny Hallyday, Arlene Dahl, Dominique Zardi, Marion Game, Nicole Calfan, Jean-Michel Dhermay, Patrick Topaloff (viac)Obsahy(2)
Bohémský magnát Max Torp, který vydává časopis a provozuje pirátský rozhlasový pořad, klub a cestovní agenturu, si na cestě za úspěchem nebere servítky. (Netflix)
Recenzie (1)
Hmm, píšu to už u druhého filmu z hudebního prostředí po sobě, ale opět zklamání a dojem promrhaného námětu. Na téma piratského rozhlasového pořadu jsem byl zvědav, ale mám pocit, jakoby tvůrcům spíše jen posloužilo coby trochu nevšednější kulisa k zachycení atmosféry ve víru uvolněné módy 60. let – ale popravdě mě to moc neoslovilo ani v tomto duchu, když se mi třeba v Antonioniho Zvětšenině něčeho podobného dostalo v mnohem živějším a atmosféričtějším hávu. Nenadchla mě ani účast známých osobností hudební scény ve Francii, z nichž Sylvie Vartan zde má studiový klip k nějaké nezáživné skladbě a Johnny Hallyday se předvedl mj. v bizarně zlatém kostýmu včetně pozlacené tváře, a všechny ty módní a psychedelické výstřelky šly mimo mě. K nejpovedenějším scénám určitě patří vtipná etuda dvou týpků u psacího stroje a ještě posledních 5 minut (setkání s chlapečkem), ačkoliv i závěr v souvislosti s hlavní postavou poněkud vyšumí do ztracena. Občas dojde na zajímavější scénu s jistou dokumentární hodnotou, ale to dobrý film nevytváří. To už bych byl spíše schopen znovu kouknout na Každý je hezký, když je ušlechtilý. :o) [45%] ()