Vojakovo dievča

Opravdu silný příběh o tom, kam až daleko může dosáhnout nenávist k menšinám. Je smutné, že musel zemřít člověk, aby v americké armádě došlo k revizi politiky "Don't Ask, Don't Tell". Tohle byl můj první film režiséra Franka Piersona a rozhodně si nenechám ujít žádný další. Herecké výkony jsou vynikající, Troy Garity, Lee Pace i Shawn Hatosy hrají srdcem. Troy Garity je opravdu mladý a talentovaný herec, jsem zvědavý kam až to dotáhne. Chvála všem tvůrcům, že tento příběh převedli tak skvělě na filmové plátno. Nenacházím ani jednu slabou stránku filmu, o hudbě Jana Kaczmarka ani nemluvě. (07.01.2006)

Slouží-li voják ve válce, tak potom nemá kontrolu nad chováním a jednáním své dívky. TAhle si ovšem tančí v baru, a voják se s ní pokouší sblížit. Ale jací vlastně oba jsou? Co si od života slibují? Nakolik se jeden dokáže přizpůsobit druhému? A co společné cíle? A vytrvají? Film pochvalují ženy, aby ne, vylepšuje je, a to se jim líbí. (27.08.2010)

Já mít syna, jenž se časem ukáže spíš dcerou v cizí kůži a místo držení míče ho bude zajímat, jak udržet melodii, nevím, jak to skousnu. Jenže tenhle flák není o tom, jak se s odlišností a nezařaditelností ratolesti vyrovnají rodiče, ba ani o tom, jak to zvládne ona sama, ani o tom, jak náročný a vzácný musí bejt, když taková bytost najde v životě štěstí a lásku. Není ani zrcadlem nastavující mi vtíravou otázku považuju-li někoho takovýho za „zrůdu“, protože vím, že ač bych nezvolila tak expresivní výraz, normální ani příjemný mi to není. Tenhle film je o něčem, co se může ve chvíli, kdy někdo jako „ona“ už najde konec od šňůrky životního štěstí, jevit nepodstatný – je o předsudcích ostatních. O jejich nízkým intelektu, lásce, pokrytectví, nenávisti k vlastnímu já za "zakázaný" city a o maskování onoho faktu za agresi, o strachu z neznáma, o udržení předpokládaný reputace a o válkách, který smrtelná kombinace těhle aspektů prohraje zničením členů vlastní strany barikády ještě dřív, než se vůbec ta ryze testosteronová armáda dostane k nepříteli. Je o tom, že lidi (ač je nikdo nenutí to přímo chápat), místo aby přáli radost i těm s menším štěstím nebo děkovali bohu, že právě oni nebyli terčem jeho ironickýho smyslu pro černej humor, se serou do něčeho, co jim vůbec nepřísluší a podle jejichž křesťanský „dobrotivý“ víry ani na Zem nepatří. Je o tom, že lidi jsou kurvy…a láska zabíjí. (23.09.2011)

Za poslední dobu jeden z nejlepších mnou viděných filmů. Krásný otevřený příběh o lásce, které nebylo přáno. Proč musí být vždycky to, co není vlastní většině shledáno za špatné, zrůdné apd.? Vždyť právě ti nejhorší bývají ti úplně nejnormálnější. Není to jenom tak, že na jistém svém profilu mám uvedeno " nesnáším " homofoby, xenofoby, rasisty a podobnou havěť" protože to havěť je. Nevím, co více bych měla psát, není to klasický uplakaný film, který od začátku hraje útočí na city diváka, má v sobě vyvážený příběh plný citu, a tak v polovině si člověk začně říkat, že se se určitě stane něco hrozného. (26.06.2009)

Inspirováno skutečnou událostí - tohle mi vždycky nějákým způsobem nažene strach...Líbí se mi, že to téma je nevšední a skoro nikde se nepoužívá. Jedinečnost příběhu, která zaujme snad každého. Není nic co bych tomu vytkla přestože se mi transsexualita ani trochu nelíbí nejsem typem člověka co by měl za potřebí někde vyřvávat svůj názor, jelikož každý tvor na planetě má právo žít tak jak se mu líbí pokud to neporušuje nějáká pravidla soužití s jinými lidmi. Hlupáky Fischera a Glovera bych pověsila za koule do průvanu nebo při nejmenším posadila na křeslo smrti nebo jim dala poslední sbohem injekcí - tresty smrti jsou v Americe snad ještě povolené(a u nás by měly být taky). (23.09.2012)