Obřady, černá magie a tajné orgie 14. století
(festivalový názov)-
Riti, magie nere e segrete orge nel trecento
(viac)
Riti, magie nere e segrete orge nel trecento
Black Magic Rites
Réžia:
Renato PolselliScenár:
Renato PolselliKamera:
Ugo BrunelliHudba:
Gianfranco ReverberiHrajú:
Mickey Hargitay, Rita Calderoni, Raul Lovecchio, Christa Barrymore, Carmen Young, Tano Cimarosa, Vittorio FanfoniObsahy(1)
Jack Nelson kupuje hrad s pohnutou minulostí: před 500 lety zde byla jako čarodějnice upálena Isabela Drupelová, milenka upírského hraběte. V hradních kobkách se odehrávají děsivé rituály: sekta upírů zde schraňuje Isabelino tělo a koná sadistická mučení, aby čarodějnici přivedla zpět k životu. Potřeba je krev, srdce a oči panen při 25. úplňku – několik mladých hostů, kteří na hrad přijíždějí kvůli zásnubám Nelsonovy neteře Laureen a místního rodáka Richarda Brentona, jsou proto více než žádaní…
Natočeno mezi roky 1971–1972 jako La Reincarnazione a nepřímo ovlivněno úspěchem „dekamerotického” cyklu Pierra P. Passoliniho, který dobově nejen v Itálii zpopularizoval sexualitu (ve) středověku. Riti, magie nere e segrete orge nel trecento (Rituály, černá magie a tajné rituály 14. století) znamenalo pro žánrového chameleona Renata Polselliho jeden z několika hororů gotického naturelu. Polselli pro natáčení intuitivně než poučeně využil svou povrchní znalost filosofie a psychoanalýzy (mj. znásobení motivu dvojníka), aby mohl uvést tyátr, kde „možná věci, které vidíme, jsou pouze věcmi, které toužíme vidět”, jak přisvědčuje jedna z hysterických postav. Myšlenková neukázněnost se odrazila navzdory žánru ve výsostně strojené stylizaci prostoru, upomínající na něco mezi lascivním disco-kabaretem a pestrobarevným giallem. Orgaistické vzdechy, syntetizátory, rokenrol, ba i africké perkuse v součinnosti s brutálně přerývavou montáží ještě více podněcují efekt rozklížené noční můry, nebo spíš delirického ataku, (re)prezentujícího zkušenost bolesti a slasti. (Blazena)
(viac)Recenzie (15)
Psychedelický hororový polokabaretní úlet, který vám zřejmě hlava nepobere. Párty na zámku, spousta nahatých i oblečených koček pobíhajících všude možně, jáma pekelná kde se konají pekelné rituály, kruté očistce i radovánky. Celé je to hozené do těžce surrealisticky-psychedelického hávu se snovou atmosférou, takže jednotlivé výjevy na sebe někdy navazují, někdy nenavazují a ono je to místy ve výsledku celkem jedno i když v tom máte trochu zmatek. Vizuál dobrý, celkově to není špatné, trochu ve stylu Jeana Rollina či provedení ala Jess Franco. Když na to někde narazíte tak se mrkněte, klidně i s babou, koukat se na to dá docela v pohodě :-) . ()
Pre "otrlejších" euro fanúšikov, keď už máte nejakú skúsenosť s, povedzme, Jessom Francom. No, aj tak je dej dosť poprehadzovaný a neprehľadný, zachraňuje to pekná hudba, prostredie hradu a jeho horské okolie, pekné, a často odhalené, herečky a nejaké to, na svoju dobu, o.k. gore. Zlé to nie je, ale aj na "zvláštny" film mi to prišlo mierne zmätené. Na druhej strane, ten menovaný skúsenejší 70s euro fanúšik si príde na svoje, aj keď s menovanými, subjektívnymi, nedostatkami. ()
Skutečnost, že snímku „Riti, magie nere e segrete orge nel trecento...“ chybí nějaká přehlednost, že ta dějová linka se ztrácí, může být celkem velkým problémem pro některé diváky, kteří prostě nebudou mít zájem se na něco takového koukat. Musím ale říct, že mě tohle tentokrát nevadilo a prostě jsem si užíval to, co jsem viděl. Je to pořád ještě eroticky jemnější, ale ten chtíč tu zajímavě probublává. ()
Horor to neni. Spojeni temat "cerne magie", stredovekych ritualu a peknejch holek zni celkem pikantne, ale film je nakonec jen dalsi italskou zbesilosti ze zacatku sedmdesatek... Myslim, ze rejza i strihac by meli jit na odvykacku, protoze jejich prace udelala tenhle film temer nekoukatelnym. A tak to nakonec, stejne jako obvykle, zachranujou jen hezky polonahy holky. :-) 1+ ()
[FOD 2022] Totálně neumětelská, bizarní a nesmyslná podívaná, která dokonce ke konci otevřeně přiznává, že to nedává smysl. WOW! Film plný toporných hereckých kreací, významných dlouhých záběrů obličejů s vážnými, stupidními i úchylnými výrazy (výbuchy smíchu included). Do toho fajná psychedelická atmosféra a nadpozemsky bizarní hudba, která z atmosférického psycha častokrát sklouzává do surreálný rozjuchaný grotesky, která ve mě startovala další nezastavitelné záchvaty smíchu! Za tu hudbu, která atmosféru snímku zručně přepíná mezi naprosto nesourodými módy šílenství, bych dal Reverberimu z fleku Oscara! Představte si neuvěřitelně natahovanou scénu, do které hraje hudba a najednou ustane a myslíte že je konec a ona ta hudba začne znovu a to hned několikrát v rámci scény. Masterpiece! ()
Galéria (13)
Reklama