Gauneri

Quentin Tarantino. Je hodně lidí, kterým stačí slyšet toto jméno a film má ihned 4-5 hvězdiček. Mezi ně rozhodně nepatřím a Gauneři jako prvotina Quentina není rozhodně dokonalým snímkem, ale pro mě není ani nadprůměrným. Místo jmen se používají přezdívky podle barev, které jsou jim dány. Odehraje se akce v pozadí a jen vidíte jak se něco pokazilo a postupně se dovídáte v jednom opuštěném skladě co se stalo a proč. To je vše. Humor není nijak přelomoví a možná potěší šílenec Michael Madsen, který si rád hraje s policisty. Nic víc mě nepotěšilo, celý film poměrně zklamal a jen nechápu co kdo vidí na Gaunerech tak úžasného. (18.02.2007)

Tarantinův suverénní debut je jakýmsi after-heist movie, neboť z plánování loupeže a jejího následného provedení vidíme jen útržky. Gauneři se rozebíhají až v momentě, kdy většina filmu tohoto subžánru končí a více než o procesu jsou tudíž o vztazích mezi postavami a jejich jednání ve vyhrocených situacích, které dává s každým dalším zhlédnutím více smyslu. Právě proměnami postav, které se před námi odhalují svými replikami a zároveň jsou odhalovány nevšední strukturací vyprávění, mne film baví víc než politicky nekorektními dialogy nebo Tarantinovou záliba ve věcech, které si navzájem odporují. Taky proto z Gaunerů nejvíc obdivuji retrospektivu pana Oranžového, která je nejen portrétem jedné postavy, ale také miniesejí o tom, jak gangsterské prostředí mužům dovoluje ztvárňovat role, jež by ve "slušném" prostředí byly nepřijatelné. 85% Zajímavé komentáře: Rob Roy, kiddo, Kryšpín, mis-ko, Bilky (26.02.2005)

Kultovka. Úžasný způsob režie udržuje diváka stále v napětí a nutí ho přemýšlet. Výborný Tarantinův rukopis, výborné herecké výkony a brilantní režie. Ne všem se ale snímek zalíbil. I když odpůrci poukazovali na nedostatek morálních hodnot a přílišného násilí, například v legendární scéně s odřezávání ucha, Tarantino odpověděl: „Násilí je tolik přehnané a komiksově nadsazené, že má v člověku spíš vzbudit smích než zhnusení“. Intenzivní krvavá tvorba. Mr.White: "Jestli mě zastřelíš ve snu, tak by ses měl raději vzbudit a omluvit se!". RESERVOIR DOGS se mezi fanoušky stává ihned kultovní záležitostí. (05.09.2011)

"Proč zrovna já musím být pan Růžový??" Film stojí a padá na naprosto luxusních hereckých výkonech. Jinak je to příběhově o ničem. Michael Madsen je v něm tak podobný Elvisovi, že bych se nedivila, kdyby z toho rádia, které si k tomu řezání ucha a pálení čarodějnic pustil, zazněla písnička I got stung. On by si ji k zamýšlenému mučeníčku zazpíval a já bych se asi skácela smíchy z gauče. (27.02.2020)

Gauneři, Tarantinovo slavný celovečerní debut, nezapřou originální, byť poněkud úchylnou obsesi svého stvořitele (scénář, režie i jedna z rolí) světem brakových románů, béčkových gangsterek a vůbec tímhle zvláštním subžánrem americké kinematografie. Brak (anglicky pulp) tu dostává nový rozměr - Tarantino ho povyšuje na zábavu širokých vrstev mainstreamového publika (k absolutní dokonalosti to dotáhl samozřejmě až svým následujícím filmem, který o tom vypovídá již svým názvem - Pulp Fiction). Vtip je v tom, že ačkoliv ,,šílený samouk z videopůjčovny" adoruje fenomén béčkového filmu, o béčkový film se ve své podstatě nejedná - Tarantino provádí skvělý a promyšlený casting, dokonce se dá říci, že má film napěchovaný hvězdami (i když spíše amerického nezávislého filmu), i přes přemíru krvavosti nikdy nesklouzne k přímému zobrazení skutečně drastické scény (atribut drastičnosti je posunut do jazykové roviny, která skutečně stojí za to...míra vulgarity je skutečně abnormální) - např. řezání ucha sleduje kamera natočena mimo epicentrum scény atd., už ve fázi scénáře je geniálně postižen trend verbální podstaty takového filmu - správný ,,drsňák" totiž spíše než zabíjí na potkání hlavně vypouští ultrastylové ,,hlášky, což scénárista Tarantino umí skutečně mistrovsky (a zabíjení má i morální podtext - být ,,gaunerem" se alespoň v tomhle filmu nevyplácí). Nelze nezmínit ani postmoderně řešené rozbití klasické stavby filmového vyprávění, což k dokonalosti dotáhl opět ve svém následujícím filmu, členěném do nelineárně řazených kapitol. Je divné psát o Gaunerech ve smyslu, že jsou zábavní, ale to je vlastně práce Quentina Tarantina - oprášil zašlou slávu tohoto žánru a otevřel ho i většinovému divákovi. Podobné filmy: Pulp Fiction: Historky z podsvětí (05.02.2009)