Pulp Fiction: Historky z podsvetia

Tarantino je režisérsky diabol! Nápadité, vtipné, bezočivé, drsné, husté, peckovo dobré a hlavne cool!!! To slovo film vystihuje asi najviac. Neopakovateľne som sa bavil, hlášky s razanciou Ritchieoviek, scenár prekonáva všetky očakávania, herci sú úžasní, najmä Jackson a Travolta predvádzajú démonické životné výkony! 100%. (18.04.2006)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Pulp Fiction stojí a padá na hláškách, dialozích a černém humoru. Hlášky - to bych musel ocitovat celý scénář. V dialozích jde především o skvělé vypozorované a vypointované rozdíly mezi uvažováním a mluvou mužů a žen, ať už jde o Lízátko (při rozhovorech Willisova Butche s manželkou jsem málem brečel smíchy), Honey Bunny, nebo Miu. Z černého humoru je skvělý např. monolog kapitána (Christophera Walkena) ohledně zlatých hodinek po Butchově pradědečkovi, nebo náhodný výstřel Vincenta v autě:). Nezapomenutelný Marsellus mluvící hlasem Václava Vydry. A ta hudba! Trailer k filmu (přímý odkaz): http://www.youtube.com/watch?v=wZBfmBvvotE (03.08.2009)

Pulp Fiction: Historky z podsvětí, to je název nejznámějšího filmu Quentina Tarantina. Kromě milovaného soundtracku a bravurních hereckých výkonů za to mohou především snadno zapamatovatelné hlášky, které jakoby žily vlastním životem. Pulp Fiction, tak se jmenuje film, díky kterému znovu ožil žánr zvaný gangsterka, jenže Quentin se nechtěl opakovat, šel na to jinak. Ukazuje nám gangstry jako obyčejné lidi, kteřá se baví o obyčejných věcech. Řešení rozstříhat film na pět kapitol a vyprávět je nechronologicky je rozhodně velice dobrý nápad, díky němuž nejen že někteří hrdinové obžívají, ale film hlavně neztrácí tempo. A nakonec malá třešnička na dortu :) "Cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby. Požehnán buď ten, kdo ve jménu lásky a dobré vůle vyvede slabé z údolí temnoty, neboť ten jest skutečným pastýřem a spasitelem zbloudilých dětí. A já srazím k zemi mocným trestem a divokým hněvem všechny, kdo se pokusí otrávit a zničit mé bratry. A když uvalím svou mstu na Tebe, seznáš, že jméno mé je Bůh." // A kdo nerad dabing: "The path of the righteous man is beset on all sides by the inequities of the selfish and the tyranny of evil men. Blessed is he who, in the name of charity and good will, shepherds the weak through the valley of the darkness. For he is truly his brother's keeper and the finder of lost children. And I will strike down upon thee with great vengeance and furious anger those who attempt to poison and destroy my brothers. And you will know I am the Lord when I lay my vengeance upon you." (30.12.2005)

Přelomový snímek 90. let, který zrodil kult Tarantina a zaznamenal proměnu svého žánru. Dovedný mix násilí a vulgarity ve spojení s chytrým scénářem, který dovedně promíchal dějové linie a spojil jednotlivé linie příběhu. Stal se finančně neúspěšnějším americkým snímkem vytvořeným v 90. letech mimo velká studia. Diváci jednak ocenili nápaditost Tarantina, protože filmová produkce předchozího desetiletí byla k uzoufání sterilní a neobjevná. Fascinovalo je i surové násilí a drsné hlášky do té doby v oné míře nevídané. Film se mohl opřít o řadu hvězd, které si své party zahrály vyloženě s chutí. Ze Samuela Lee Jacksona se stal jeden z nejobsazovanějších herců. V tomhle filmu Tarantino zúročil ty tisíce hodin, které strávil sledováním brakových snímků ze všech koutů světa. Je vidět, že i takovouhle flákárnu někdo dokáže zúročit... Celkový dojem: 80 %. (23.06.2006)

Máme radost? To si piš, že máme radost, takovýhle film patří do zlatého fondu kinematografie...jedním slovem geniální, dvěma slovy Winston Wolf:) Takže, vážení přátelé, nezapomeňte, že úcta k starším je projevem vychování, a proboha v tom nehledejte hlubší smysl, takové to nahlédnutí do světa drsných gangsterů, kteří i přes svůj amorální život mají jistý zvrácený kodex cti. Nebijte mě, tohle mi tvrdil jeden "intelektuál" z našeho gymplu. Co jsem mu na to mohl říct jiného než: Enyky benyky kliky hec... (20.01.2003)