Balada pro banditu

Psal jsem-li někdy, že v českých podmínkách nelze natočit dobrý muzikál, tak jsem se pletl a svá slova beru zpět. Pro mě rozhodně nejlepší český... pardon, trocha patriotismu s dovolením neuškodí - moravský muzikál. Příjemná podívaná, tak trochu padnoucí do letní atmosféry, která výborně převedla divadelní látku na plátno - vlastně ono se nejedná ani o film, jako spíš o záznam představení pod širým nebem. Jinak by to ale udělat nešlo - co vím z otcova vyprávění, který narozdíl ode mě má v paměti i zážitek ze samotného divadla, důležitý byl kontakt s divákem, protože určité prvky se údajně obměňovaly. Což hovoří ve prospěch scény - reprízy by byly i nadále něčím novým, zatímco u filmu při opakované projekci vidím totéž. Jestli jsem někdy kritizoval české muzikály, bylo to proto, že ve mě plane přesvědčení, že většina herců neumí zpívat. Miroslav Donutil ale k vynikajícímu hereckému výkonu přidává i hudební, v opačném gardu se dá vyjádřit o jeho partnerce Ivě Bittové, která coby zpěvačka přidala i skvělé civilní hraní. Tím bych se dostal k výkonům obecně - ač bych si určité tváře nedokázal spojit se jménem (přece jen, ač Brňák, tuto generaci vzhledem ke svému věku nepamatuji), budu na všechny zúčastněné (tady by si zasluhoval vypíchnout především pan Bolek Polívka) vzpomínat v dobrém, protože se už nějakou dobu nestalo, aby každá replika z filmu zněla tak přirozeně a ne suše oddeklamovaná jako v dnešní době (tady bych zahrnul i zahraničí). Skvělý film, díky kterému si budu ještě více vážit naší specifické brněnské kultury, která disponovala (minulý čas proto, že nevidím v dohledné době podobné persony jako Donutil s Polívkou) ohromnými osobnostmi. Rád se i přes zmíněné nevýhody oproti divadlu podívám na hochy od Provázku znovu. (29.07.2009)

Cením si především nadčasovosti zpracování, příjemných hereckých výkonů herců, kteří jsou dnes už celkem okoukaní. Jako nejpříjemnější je pro mě hudební složka, hudbu si kdykoli poslechnu jen tak. Její neznalost považuji za velkou škodu. Jeden z klenotů českého socialistického filmu, který myslím mile překvapí i všechny, kteří k němu přistupují ostražitě a s předsudky kvůli autorovi knižní předlohy Olbrachtovi. (04.09.2007)

Balada pro banditu je pro mne žánrovou záležitostí, která svou pop formou výrazně rozšiřuje svůj potenciál v oslovení širšího okruhu potenciálních diváků. Neoslovuje mne svým stylem zpracování, byť má muzikál i silná místa důvtipného sarkastického dramatu. Těch několik míst je okouzlujících, ale převládající náladu prožitku pro sebe zabírá hudební a pro mne nepříliš zajímavá stránka a hlavního vedení muzikálu a chaos nepřehledného mraveniště davu. Ve své době muselo jít o trendovou a módní záležitost, což je výsledkem kompromisu ambicí a podbízivosti s lacině jednoduchou cestou k úspěchu. Ta předpokládaná osobitá tvář je slabinou, která nenechá naplno vychutnat několik opravdu vynikajících částí s vytříbenou ironickou nótou. Divadelní prkna jistě poskytnou zábavnější zážitek, filmová verze má nevyrovnanou podobu, slibuje a nenaplní. Hlavní postavou příběhu je Nikola Šuhaj (zajímavý Miroslav Donutil) v obraze loupežníka z nutnosti a revolucionáře z donucení a neochoty podrobit se cizí nadvládě. Divoký živel s partnerským problémem je nebezpečný pro všechny současné i budoucí nepřátele. Hlavní ženskou postavou je Eržika (Iva Bittová), Nikolova vyvolená s rozpolcenou duší ženské emancipace. Symbolickou postavou je Morana (zajímavá Blanka Rudová), jako našeptávač a hlavní hybatel propletených lidských osudů. Nejrozkošnější postavou je obratný vyjednavač Mageri (dobrý Bolek Polívka), mistrně intrikující se všemi proti všem pro svůj osobní užitek za každé situace. Důrazně táhne figurky a v nestřežených okamžicích zasazuje rozhodující rány. Hlavním protivníkem je velitel četníků (velmi zajímavý Jiří Pecha), který vyplnění rozkazu považuje za své životní poslání a žádný krok není nemožný a zakázaný. Z dalších rolí: vypočítavý Eržičin otec (František Derfler), zatvrzelý a nepřátelský Eržičin bratr (Martin Havelka), věrný Nikolův bratr Jura (Petr Maláč), prodejný slabošský starosta Derbak (Pavel Zatloukal), či tragicky zneužitý četník Kubeš (dobrý Pavel Nový). Pop-kulturní muzikál není určen pro mne, forma devastuje i velmi zajímavé a svérázně pojaté části a mou duši zalévá smutek. (18.03.2017)

Mimořádně zdařilá filmová adaptace jednoho z nejlepších divadelních představení malých forem sedmesátých let v jednom celku zachovává celou tehdejší subkulturu mladé generace v jejím výrazném - stále celočesky poněkud nezaslouženě podceňovaném - brněnském provedení. Moravská paralela pražského centra, která se dále vyvíjela až ke KOLOČAVĚ Ulrychových, dalších výrazných osobností jeho brněnské alternativy, je doplněna dnes zapomenutou veličinou českého sborového zpěvu - Vysokoškolským uměleckým souborem - a trampský akcent je zvýrazněn Zelenáči, jednou z tehdejších předních trampských skupin. Prolnutí rusínské předlohy s výraznou lokalitou západního pohraničí a jejím neobyčejným geniem loci dále dotváří tuto nevšední kulisu avantgardního divadla. Z této základny - kombinace malé divadelní formy a trampského potlachu ve stylu PORTY - vyrůstá i hraný film. Sísovou předností bylo jak zvládnutí hudební složky (nevšední bratr až příliš angažovaného pěvce normalizace Miloš Štědroň), tak osobitých textů, jež je možno oprávněně považovat za Uhdův umělecký vrchol, tak její - rovněž mimořádně nevšední - propojení do celistvého uměleckého tvaru, který zachoval pro budoucí časy lidské i umělecké počátky tří výrazných představitelů vznikající generace - Polívky, Bittové a Donutila. Někdejší bratislavskobrněnská paralela pragocentrismu v nejhlubší normalizaci (doba vystupňování brutálně vedených kampaní proti disentu a až neuvěřitelného prznění charakterů ve velkém) byla silným a očišťujícím světlem v temnotách. Světlem, které k nám právem září i dnes. (28.08.2007)

Ani opakované sledovanie Balady pro banditu nezmenilo môj pôvodný dojem, že je to film pre účinkujúcich, ktorí pri nakrúcaní určite zažili zaujímavejšie situácie, než tie, ktoré ostali na celuloidovom páse. A samozrejme pre Miroslava Donutila, ktorý dokázal to, čo okrem neho už iba jeden z mojich spolužiakov, teda rozprávať o filme tak pútavo a vtipne, že divák po jeho zhliadnutí má dojem, že videl iný film. Vzdialene mi balada pripomenula Jesus Christ Superstar s veľmi rozdielnym výsledkom. Tri hviezdičky v tomto prípade neznamenajú, že baladu považujem za priemerne dobrý film, iba za film, ktorý som dokázal nezaujate sledovať až do záverečných titulkov. (27.03.2016)