Reklama

Reklama

Toto politické drama mělo to smůlu, že do kin přišlo až po pádu komunistického režimu, když už nemohlo sdělit nic převatně objevného - u diváků zcela propadlo. Režisér Jiří Svoboda zde působivě rozehrál bezmoc politických vězňů v 50. letech, předvedl, s jakou brutalitou se vynucovala smyšlená přiznání. Všímá si nejen osudů zatčených, ale i jejich blízkých, na něž se snášela šikana a doléhalo všudypřítomné podezírání. Režisér dospěl ke zřetelné výrazové expresi, která umocňuje hrůzy teroru, vynikající je herecké ztvárnění jednotlivých postav (Jiří Bartoška, Jaromír Hanzlík, Milan Kňažko). Avšak nelze přehlédnout patrný alibismus - příběh, připomínající svou konstrukcí známější Londonovo Doznání, vyznívá, jako kdyby oběťmi teroru byli jen čestní komunisté, které nevýslovně trápili zlí komunisté. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (126)

nervoznideda 

všetky recenzie používateľa

díky znalosti stranické práce , ukázal nám pan režizér, jak v praxi vypadá stranická kázeň a plnění stranických úkolů, jak dostat Slánského na popraviště 1952. dnes jsem viděl tento film po 2hé a vřele doporučuji ke shlédnutí. Co mi však chybí u těchto filmů, poukazujících na metody komunistů : morální odsouzení komunismu jako takového směru , který lidi vykořisťuje stále stejně. Ústřední výbor a strana se nikdy nedopouští omylů. Pokud někdo udělá chybu, je okamžitě vyloučen z této elitní sestavy. Naše nová garnitura elita to od komunistů okoukala kompletně, a tak strany hajzly hází mezi nestraníky ty , kteří tuto pakáž platí. No coment už mám zase kt 270/140 a nechci dostat infarkt z blbců. :-) PS po3. shlédnutí , ani se nedivím , že Svobodu chtěl někdo zabít. On o tom svinstvu věděl. Hnulo se v něm svědomí? Tento film by měli vidět lidé 20-40 letí , ti o té době vědí prd deda :-) šokoval mě bartoška s hanzlíkem: byl to stranický úkol zdraví deda:-)fascinoval mě odznak KSČ na klopě pana Bartošky deda:-) ti komunisti Hanzlík a Bartoška byli perfektní měli hlavy natřený indulonou aby dobře vklouzli soudruhům do rekta :-)17.4.2019 ()

cariada 

všetky recenzie používateľa

Velice drsný film o praktikách komunistů v 50.letech. ´Jen si tak říkám, že tady je jasně vidět rozdíl mezi komunistama a náckama. Komunisti prostě chtěli slyšet vlastní pravdu a neváhali pro to použít cokoliv, aby z člověka dostali co potřebovali, kdež to náckové se chovali stejně brutálně, ale zase na druhou stranu jim šlo se dozvědět skutečnou pravdu. Jen si tak říkám k čemu to těm komančům tenkrát bylo takhle degradovat nevinný lidi? Jediný co mě napadá, že prostě chtěli zastrašit ostatní lidi od nákých sabotáží. Herecký výkony jsou opravdu skvělé at už na straně vyšetřovatelů tak na straně obětí. Opravdu ještě že žijem v dnešní době. ()

Reklama

#47 

všetky recenzie používateľa

Drsný film o dvou komunistech, kteří jsou v 50. letech vybráni k likvidaci, tj. psychicky a fyzicky mučeni, nuceni k přiznání nesmyslných obvinění a bezmocně směřují k šibenici či dlouholetému žaláři zatímco jejich majetky jsou rozebrány stranickými funkcionáři a jejich rodiny odsouzeny k životu v bídě. Jeden z těch filmů, po kterém si člověk řekne co asi za lidi může ještě spoustu let po revoluci, kdy už jsou všechna tahle zvěrstva dávno známá, volit komunisty. Nicméně, díky za tento depresivní film, jednu z prvních záporných rolí Karla Rodena i výborného Hanzlíka. ()

MickeyStuma 

všetky recenzie používateľa

“Raději se desetkrát mýlit, než mít jednou pravdu proti straně!” Československo, 50. léta a nelidský teror na lidech v podobě vykonstruovaných procesů. Doslova horor mající reálné základy. Citace: ´Příběh z období kultu osobnosti, usilující o postižení psychologie doby a lidí ji žijících. Odsuzuje i varuje vylíčením tragických osudů dvou mužů, zatčených a obviněných z velezrady, a ženy jednoho z nich, kteří trpí nesprávnými metodami i s nimi zápasí a sami v sobě i ve svém okolí hledají odpověď na palčivou otázku, kde vlastně je pravda a spravedlnost.´ Snímek je natočen na základě autobiografického knižního románu autorky Jaromíry Kolárové, která vyšla v roce 1965. Scénář byl však dokončen až v roce 1988 a do kin hotový film vzešel zrovna v době tzv. Sametové revoluce a co si budeme povídat, kdo by v tuto dobu chodil do kina. A tak bohužel upadl v zapomnění a je to ohromná škoda. Tohle by se mělo v televizi promítat hodně často, neb lidé zapomínají a z dob komunismu si připomínají jen to dobré. A rozhodně se na to měli podívat čeští tvůrci, kteří stojí za filmem ´Milada´. Takhle nějak ten film měl vypadat. Stojí za připomenutí, že něco takového už v roce 1970 natočili francouzští tvůrci v Česku uvedeném pod názvem ´Doznání´, pro změnu dle vzpomínek popsané v knize od československého komunistického politika, diplomata a publicisty Artura Londona, který emigroval do Francie, jehož děj je tomuto podobný jako vejce vejci. Film byl samozřejmě v tehdejším Československu zakázán a není divu. ()

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Docela žasnu, kolik kvalitních příběhů ze začátku porevoluční éry zapadlo naprosto neprávem v zapomění. Další velmi silná kávička na téma 50 léta s pratikama komunistů v hlavní roli. Upřimně říkám, že ti co tohle byli schopni vykonávat by se měli houpat někde na náměstí a ne na ně uplatňovat zákony platící pro lidi. Dovedli totiž gestapácký teror do zrůdný dokonalosti a s totální pohodou ho praktikovali na naprosto nevinných lidech. Jednomu se z toho co vidí chce fakt blejt. Díky vynikajícím hereckým výkonům všech zůčastněních panů, jak na straně zatčených (Bartoška, Hanzlík ) tak na straně fízlů (Kňažko, Roden ) je zážitek z filmů o to větší. Jenom nechápu Jirku Svobodu, filmařsky je tenhle člověk na vysoký úrovni, díky tomuhle filmu ho vidím i lidsky v jiným světle, ale když si čtu jeho životopis, ptám se, proboha proč ? ()

Galéria (58)

Zaujímavosti (3)

  • Ve retrospektivní scéně, kdy Jan Steiner (Jiří Bartoška), coby důstojník americké armády, přijíždí do koncentračního tábora, zní v pozadí vojenský pochod „It's A Long Way To Tipperary“. (majky19)
  • Natáčelo se ve věznici v Uherském Hradišti, kde v 50. letech docházelo ke skutečným násilným výslechům a věznění politicky nepohodlných osob. Scény z věznice v závěru filmu byly natočené v pevnosti Terezín. (navorski)

Reklama

Reklama