Dealer

Úplne obyčajný film z prostredia dílerstva drog. Ničím ma nejak zvlášť neprekvapil, keďže ide o 90. roky, je aj trochu tvrdší a postavy si dovolia to, čo by si dnes už skôr nedovolili. Taktiež sú v akcii ľudia z Balkánu, medzi ktorých najčastejšie destinácie patrili cez vojnu a po nej škandinávske krajiny. Typický slovník, typické činy a problémy, nič v dobrom prekvapujúce, ale ani nič slabé. Presne niečo takéto som očakával. (12.11.2012)

„Když přijdu, není doma nebo říká, že příště.“ - „Musíš je sledovat 24 hodin denně. A furt jim to připomínat. Jako ten Turek. Udělal chybu, že Milovi dlužil 30 táců. Musel jsem tam jít. Nejdřív jsem ho slušně požádal. Nakonec jsem na něj musel s nožem. Bodnul jsem ho do kolena. Bodnul jsem ho a celý koleno mu vypadlo. Často si říkám, že bych radši dělal něco jinýho.“ Jenže zatím Radovan ubližuje lidem, co neplatí, a Frankův dluh se prohlubuje…Hlavní hrdinové Frank a Tonny, okázale primitivní frajírci, si žijí vcelku bezstarostný život z prodeje drog. Ale jak se říká, s jídlem roste chuť. A divák tuší, že se těm 2 může snadno stát, že si ukrojí až příliš velký krajíc. Což se díky školácké chybě potvrdí. Film pak dostane novou šťávu, postupně nabírá solidní grády a stejně tak začne přibývat napětí. A mohlo by ho být ještě víc, kdyby divák k hlavním hrdinům cítil o něco větší sounáležitost, což není tak snadné. Naštěstí Bodnia i Mikkelsen jsou ve svých rolích dost odzbrojující. Otevřený konec navíc nabízí příslib v podobě pokračování, 1. dílu dám slušné 4*. (10.09.2014)

Tak to bylo drsný... Dokonale realistický pohled na svět drogového "maloobchodu", kterému nechybí hutná atmosféra a naprosto věrohodné civilní herecké výkony. Stres a násilí (byť jeho zobrazení není přehnaně naturalistické a leckdy se odehrává mimo záběr) jsou všudypřítomné a celý příběh celkem logicky spěje k neodvratnému konci, který korunuje dílo přestože je jenom naznačen. Suma sumárum bezvadná ilustrace pořekadla "když se něco může posrat, tak se to taky posere". (25.05.2010)

Sedm perných dní drogového dealera, natočených přímo „z ulice“, na hony vzdálené hollywoodské tvorbě. Jenže já s těmi feťáckými filmy mívám občas problém, že mě to prostě nebere. Což je důvod jen pro tři hvězdy, na čtyři to pro mě nebylo dost zajímavé. Tony si nadělal do bot sám a tak si to musel vyžrat. Holt riziko dealování… (13.04.2013)

Zatímco Bůh za šest dní stvořil svět a poté odpočíval, Frank v šesti dnech nastoupí na sebedestruktivní cestu, aby sedmého dne… Winding Refn již ve svém prvním snímku dokazuje, že má filmařské řemeslo v ruce, ví, co chce a jak toho dosáhnout. Rozdělením snímku do několika dnů pracuje zejména s divákovým očekáváním, kamerou snímající postavy zejména z detailů a polodetailů zase celou podívanou zintenzivňuje. Neukazuje nablýskaný svět, ve kterém se lidem na temné straně zákona daří a užívají si nabytého bohatství, ale soustředí se na vykreslení absolutní zoufalosti a bezradnosti, která se zde pod tou vší špínou nachází. Nestylizuje dealery ani jejich okolí, ale odhaluje je v jejich naprosté prostotě a nezajímavosti. Nicméně v konečném důsledku zůstává snímek někde na půli cesty, nefascinuje, ale ani nezhnusuje. Citelné to je zejména v poslední třetině. Celá ta intenzita je jen na plátně a nedaří se jí přejít na diváka. Není tu důvod fandit ani Frankovi, ani jeho protistraně. Už od začátku je jasné, že ať snímek skončí jakkoli nebude to pro diváka naplňující. A možná je to i klad, jen kdyby to celé bylo zběsilejší a více strhující. (24.11.2013)