Réžia:
Miroslav HubáčekKamera:
Jaromír HolpuchHudba:
Václav LídlHrajú:
Rudolf Deyl ml., Zdeněk Dítě, Lubor Tokoš, Dana Medřická, Josef Bek, František Holar, František Filipovský, Josef Kemr, Antonín Šůra, Oldřich Lukeš (viac)Obsahy(1)
V tomto kriminálním příběhu nejsou kupodivu pronásledováni ani všeho schopní zločinci, ani špioni či diverzanti, jak kdysi bývalo běžné. Zápletka je téměř všední: kdosi nenechavý odčerpal z cisterny alkohol, aniž tušil, že se jedná o smrtelně jedovatý metylalkohol, určený pro průmyslové účely. Zjišťování, kam všude byl jed dopraven a které lidi ohrožuje, vyžaduje mravenčí práci. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (53)
Prostinký lineární příběh o rozkradeném alkoholu se podařilo nafouknout na takřka celovečerní stopáž jen díky jakoby (?) dolepovaným pasážím. Hned zkraje reportážní předmluva ala filmový týdeník, pak osvětovné zdravotní pasáže a v neposlední řadě rodinné dramátko. Ačkoliv je Černá sobota označená jako kriminálka, detektivní zápletka proběhne bez vůdcovské postavy detektiva a veškerý posun děje probíhá za pomoci telefonu: nutno zvýšit napětí = telefon nezvoní, potřebujeme akci = telefon zazvoní. Přes plejádu skvělých herců nejde o nic světoborného, ani jeden z nich svůj výkon nemusí v životopise akcentovat... ()
Alkohol metla lidstva? Ale kde že. Methylalkohol je metla lidstva. O tom se přesvědčili i hrdinové tohoto výborně napsaného kriminálního snímku. Když něco kape ze železniční cisterny, koho by to nepřitáhlo. A kór, když se dá na tom slušně vydělat. Každý si aspoň toho jednoho frťana dá, takže jakýpak copak. Demižóny jsou naplněny a jede se. Tohle se dá do hospody, tohle kamarádovi, sám sobě taky něco a katastrofa může začít. Příběh nemající od reality vůbec daleko ukazuje, jak lehce se může dostat do oběhu jedovatá látka a naopak jak těžko se zachraňuje co se dá. Příběh, který se může stát kdykoliv. Ano, scénář je tak vynikající, že nemůže být o jeho přesvědčivosti pochyb. Snímek by klidně mohl sloužit jako varovný instruktážní hraný film. ()
V první části krásné dusné černobílé psychologické žánrové scény z hospody. Pak dějový zlom a následuje už jednodušší souboj s časem, v němž držíme palce státnímu aparátu; nemám to tvůrcům moc za zlé, ale k té první části se moc nehodily opakované vtipy ve druhé části založené na tom, že první pomoc proti metanolu je etanol. Zvláštní znamení filmu: moudrý policista vypadá, mluví a pohybuje se jako fantomas, případně jako by ho hrál pan Nebřenský v nejlepších časech Divadla Sklep. ()
"Když je v tom ženská, tak to bude určitě jednoduchý jako facka.." Hodně slušně obsazený, ovšem jinak dosti režijně i dramaturgicky zbabraný hybrid, jehož tvůrci si zjevně taky rádi lízli.. Ode mě to ovšem slízli, když o nadčasovosti, o níž se tu sem tam cosi bláhově blábolí, nemůže být ani řeči.. ()
Rudla se zasloužil o jarní osev a přivedl nám novou družstevnici... Až na začátek filmu vychvalující kde, co - včetně podoby elektrického vedení - a určité slabší pasáže, se jednalo o docela dobrý film. Téma velmi aktuální, provedení na dobu vzniku docela slušné, herecké obsazení i výkony poměrně kvalitní. ()
Galéria (3)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (3)
- Začátek filmu se natáčel na tehdy moderním elektrizovaném nádraží Praha-Běchovice. Dále se filmovalo v Bohnicích, Točné a v okolí Tábora. (nezavisla)
- Film i divadelní předloha „Demižón“ byly s největší pravděpodobností inspirovány skutečnou událostí z března roku 1957, která začala na přečerpávací stanici železničního překladiště u pohraniční stanice (ČSSR – SSSR) Čierna nad Tisou. Statistika případu byla děsivá – 7 mrtvých, 1 slepý a 76 přiotrávených lidí kvůli odčerpávání domnělé vodky z cisterny plné směsi etylalkoholu a metylalkoholu. (mikeldav)
- Film byl natočen podle rozhlasové hry "Demižón" Miroslava Kratochvíla a Lubomíra Poka, která byla napsaná podle skutečných událostí. Hra byla nastudována v roce 1958 a uvedena v Českém rozhlase České Budějovice. Režíroval ji Otakar Bílek. Pravděpodobně se autoři inspirovali případem z května 1945 v Ústí nad Labem, kde se na zlomeninu a otravu methanolem léčil sovětský vojín Alfréd Kutssan, který po měsíci zemřel. (nezavisla)
Reklama