Réžia:
Oldřich KmínekScenár:
Jarmila KmínkováKamera:
Julius VegrichtHudba:
Josef DobešHrajú:
Zita Kabátová, Eduard Kohout, Zdeněk Štěpánek, Míla Reymonová, Helena Bušová, Bedřich Veverka, Marie Grossová, Václav Vydra ml., Zvonimir Rogoz (viac)Obsahy(1)
Zita Kabátová v hlavní roli Červené knihovny podle Olgy Fujerové Zita Kabátová se po úspěšných adaptacích časopiseckých románů stává hlavní hrdinkou jediného titulu, který byl na plátna kin převeden z originální knižní řady Červené knihovny. Zatímco Světlo jeho očí a Manželství na úvěr byly romány z Hvězdy, Žena na rozcestí před svázáním v ikonické červené vazbě vycházela premiérově v Pražance. Takto pokračovala kariéra Zity Kabátové lemována postavami smělých žen, které ani nepřízeň osudu nedokázala odvrátit od jejich ideálů. Po boku Kabátové se v tomto melodramatu objevili slavní herci z pražského Národního divadla – Eduard Kohout jako její záletný manžel a Zdeněk Štěpánek jako její nová naděje. (Filmexport)
(viac)Recenzie (17)
Nikdy v životě bych neřekl, že budu na melodrama koukat do konce bez posunování a že mne to bude skoro jako bavit. Nu stalo se a já nevím proč. Asi proto, že to nebylo nějaké unylé, děj se posunoval rychle kupředu, a docela jsem byl zvědav jak to dopadne. Pan Štěpánek měl mít více prostoru. Nu, dávám šest a divím se sám sobě. ()
Vím, že je červená knihovna obecně považována za brak, nicméně mě tento snímek ničím a nijak neuráží. Sledovat Zitu Kabátovou, jak zdolává manželskou krizi s nevěrným manželem a staví se na vlastní nohy, mě prostě a jednoduše bavilo. Když si k tomu připočtu účast Zdeňka Štěpánka a Eduarda Kohouta, oba výborní, vychází mi pěkné tři hvězdičky. ()
Fenomén kariéry Zity Kabátové, kterou objevila ojediněle masivní reklamní kampaň na adaptaci Světla jeho očí, vyvrcholil právě zde. Tvář Zity se stala značkou přepisů časopiseckých románů na pokračování. Byla hrdinkou Světla jeho očí stejně jako Manželství na úvěr, původních románů z Hvězdy, byla ve Vzdušném torpedu 48 podle románu z Listu paní a dívek a byla hlavní hrdinkou Ženy na rozcestí, která to ze stránek Pražanky jako jediná dotáhla až do signifikantních pevných desek knižnice Červené knihovny. Téma textu Olgy Fujerové je až nevšedně aktuální a v otázkách nahlížení na manželství i kariérní postup je až mrazivě aktuální i dnes. Nadto se tu kocháme vynikajícími exteriéry a reáliemi Prahy a okolí roku 1937. Nemám, co bych vytkla. Lokty a protekce jsou tím hnacím motorem, co vám zajistí kariéru, intriky a společenské postavení je tím, co ohrožuje mezilidské vztahy. ()
Žena na rozcestí je dalším z průměrných až podprůměrných filmových kousků, účelově zaměřených na ženské publikum. Jako jednorázové odreagování může fungovat i dnes, potěší přítomnost hereckých veličin a samotný základ v sobě skrývá zajímavý potenciál. Bylo by z toho těžké psychologické drama, ale toho Oldřich Kmínek nikdy nebyl schopen. Nabízeným příležitostem se bravurně vyhýbá a nechává jen zdání. Nakonec i to zdání padá, když autorka předlohy Olga Fujerová svou variací Maryši se žitnou kávou vše zakončí trapnou fraškou. Jistě si s ulehčením oddechla z nalezeného šalamounského zakončení, ale rozmetala tím zároveň i veškerou vlastní upřímnou snahu. Pokud se zamyslíme nad charakterem dívčí romantiky. vidíme Ženu na rozcestí v neplánovaném výsměchu vlastnímu žánrovému klišé. Jak jinak lze vnímat destruktivní a nekontrolovatelný pád ideálu představy dívčí romance po letech ubíjející každodennosti dřiny na straně jedné a gentlemanské chování muže, který se oženil z čistě prospěchářské pohnutky, na straně druhé? Hlavní postavou naivní pohádky pro ženy je Jindra Vojnarová (zajímavá Zita Kabátová), spořádaná manželka v domácnosti. Skromná, trpělivá, věrná, obětavá a naprosto oddaná, dalo by se říci: ideální manželka. Této ženě osud všechno vezme, aby ji v poslední chvíli šlechetně zachytil, dodal scházející sebevědomí a ukázal jí směr ke konečnému a zaslouženému štěstí. Navzdory slabosti mužů, navzdory nastraženým léčkám, navzdory přání mnoha diváků. Nejzajímavější postavou příběhu je úředník pojišťovny Karel Vojnar (velmi dobrý Eduard Kohout), Jindřin manžel v klasické krizi středního věku. Především díky němu se lze na film dívat až do konce. Osud ho cynicky pokoušel, aby navždy zkrotil jeho zpupnost a zanechal ho v nedobrovolném celibátu věčné kocoviny. Krize středního věku se již nikdy nevrátí. Tíživá realita je rakovinou dívčích snů a představ. Mužským hrdinou je právník Josef Polanský (dobrý Zdeněk Štěpánek), ušlechtilý ideál ženských romantických představ. Nezištný a nesobecký ochránce nespěchá a vytrvale si počká na svou příležitost a naplnění spravedlivého osudu. Velmi výraznou a zároveň i velmi zpackanou postavou je Mařka alias Soňa Kolářová (půvabná Míla Reymonová), povýšená herečka s tvrdým tahem na branku vlastního finančního zajištění budoucnosti. Krásná ukázka Sirény, vábí a slibuje, ničí a slouží k zastrašování potencionální nevěry. Nikdy se to nepodaří. Mezi výrazné postavy patří také Karlův dávný spolužák a úspěšný ředitel železáren Antonín Hodaš (příjemný Bedřich Veverka) a podvodný spisovatel a filmový libretista Roman Kašpar (velmi zajímavý Václav Vydra ml.). Z dalších rolí: zodpovědnější kamarádka Soni a poctivá studentka výtvarného umění Anka Kolářová (zajímavá Helena Bušová), Hodašova nemocná žena Eva (Marie Grossová), spasitel v podobě cestovatele a botanika dr. Martina Brauna (Zvonimir Rogoz), či prosící žebrák k zvýraznění charakteru hlavní hrdinky (Miloš Šubrt). Nakonec se ukáže za nejzajímavější moment filmu úchvatné houslové kousky Louise D. Zámečníka. Ten zbytek částečně zachraňují herci. Autoři neoplývali přílišnou schopností a nadáním, to jim fanoušci žánru snad prominou. () (menej) (viac)
"Dneska plati ve svete jen sobectvi, protekce a lokte!..." ...rika pravnik Stepanek v tomto skvelem romantickem dramatu nadherne Zite... Dale pobavilo nevidane cislo houslisty na zacatku, muj oblibeny zaporak Kohout (ten se pro tyhle role narodil), a samozrejme Mila, Helena a dalsi krasky. Bezvadna cervena knihovna, se kterou nemam problem. :) 3+ ()
Galéria (13)
Zaujímavosti (2)
- Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach Prahy. (dyfur)
- Film obsahuje vzácný snímek vystoupení houslového žongléra Louise D. Zámečníka. (ČSFD)
Reklama