Zabiják bolesti

Viete si predstaviť, čo by sa stalo, keby niekto natočil seriál o Mandelovi a do hlavnej role by usadil bieleho herca či dokonca herečku? To by bolo povyku! Samozrejme nič podobné sa nikdy nestane. Takto nám už najmä americkí „woke“ tvorcovia predviedli napríklad čierneho Spartaka, Beethovena, Annu Boleynovú, D’Artagnana či Kleopatru, ale mnoho černochov sa objavuje napríklad aj v záberoch zo stredovekej Európy. Pokiaľ ide v prípade natáčaného filmu o kompletnej fikcii, ktorá nie je založená na pravdivom príbehu, potom je vlastne celkom jedno, koho si tvorcovia do filmu obsadia. Avšak v prípade, keď ide o film založený na pravdivej udalosti, by mali byť predstavitelia aj svojou podobou čo najvernejším skutočným postavám. V novom seriáli nedošlo len k tomu, že Netflix vymenil belocha za černošku, ale tu dokonca ušetril aj na hercoch, pretože černoška zastupuje hneď tri hlavné biele postavy, teda skutočných vyšetrovateľov. Dnes si iba totálny blázon môže predplácať taký odporný kanál (obrazne aj doslova), akým je Netflix. Zlatá socialistická ČST, zlatý Jan Zelenka… A Netflix nie je jediný, podobná liberálno-fašistická propaganda sa valí aj z mnohých iných stanic /aj detských/, napríklad Disney Channel či Nickelodeon. (13.12.2023)

Hodně povedený a silný seriál o zneužívání OxyContinu v Americe. Kde je ta hranice, kdy je lék na bolest  návykový a pacienta poškozuje ještě víc, kritika komerčního korporátu, kterého zastupují holky se sexy úsměvem, a manipulací vnucují lékařům něco, co vůbec neznají, a samozřejmě dopad na společnost... 80 % (15.11.2023)

Bohužel, pro lidi, kteří četli skvělou knihu Empire of Pain (nejen autorův článek v New Yorkeru), je tohle až příliš zkrácené, zhuštěné a fikcionalizované. Dokonce i seriál Dopesick si s látkou podle mě poradil lépe, tady je sice od všeho trošku (dějiny rodiny Sacklerů, vznik OxyContinu, jeho "tlačení" obchodními zástupci Purdue i doktory, oběti, vyšetřování, proces...), ale přes manýristickou filmařinu se k člověku pořádně neprofiltrují ty informace, které by měl dostat. Mělo to mít buď víc dílů, nebo víc sérií, takhle je to jen vizuálně přeplácaný a přitom velmi osekaný letmý pohled na opiátovou krizi, který ale doufám v divácích probudí touhu zjistit si o ní něco víc, než co mu překládá tahle minisérie. (31.08.2023)

Petr Berg a Matthew Broderick pro mě byli největší tahouni. Ale nakonec to bylo úplně o něčem jiném. O příběhu samotném, který může pro svojí hloupost snad opravdu vzniknout jen a pouze v Americe. Na kontinentě s neomezenými možnostmi pro všechny, kteří ví, jak se ho správně chopit. A věděl to i strůjce komerčního používání Oxycontinu. Chvílemi jsem měl pocit, že jsem v seriálu neslyšel nic jiného, než název tohoto "lečiva", takže mám pocit, že na ten název už nikdy nezapomenu. Nezapomenu to ale ani pro těch šest dílů této minisérie, která nešetřila absurditou a šílenostmi, u kterých byste nevěřili, že jsou lidi schopni vykonat. A zřejmě jsou. Šílený příběh z prostředí farmaceutik. Kolik takových existuje a kolik takových se dostalo na povrch, aby o tom filmoví tvůrci vyprávěli. (10.12.2023)

Peter Berg umí točit zábavně a Painkiller není výjimka. Dobře se na to kouká, i když je to opět delší, než by se slušelo. Vyniká to hlavně v bláznivějších pasážích, kde Matthew Broderick triumfálně běhá po baráku v kimonu a  komicky tančí, nebo si tam hraje s obřím psem, aby dal najevo pohrdání úřady. Je prostě vtipnej. O hodně sympatičtější než ta vyšetřovatelka a vlastně jsem mu ani moc nepřál basu :) Linie se závislostí dobráka Taylora Kitsche je větší drama, ale tak nějak mi to s tim nabručenym ksichtem úplně neprodal. Prostě Painkiller je nejsilnější v odlehčených, dekadentních částech, kdy staří nadržení doktoři plácají zadky hamižnejch mladejch holek. (22.11.2023)