Lekce Faust

Celou první půli jsem se trápil a škubal sebou v křečích. Vydržel jsem jen kvůli Čepkovi. On by i důvod, proč jsem Švankmajera zkusil a zpočátku jsem se za toto rozhodnutí proklínal. Ovšem ve druhé půli budilo vše o mnoho mnoho lepší dojem. Nevím, jestli je to tím, že se Švankmajer ze začátku teprve rozjížděl nebo si má osoba teprve začala zvykat. Každopádně snímek nabral tempa a dospěl až do parádního finále. Absolutní závěr bych zřejmě i všem doporučil, jenže jak se k němu dostat přes téměř třičtvrtě hodiny nudy? A to nudy, která ani není bizarní? Na jednu stranu obrovské utrpení, ale na druhé...čím déle se mi film povaluje v hlavě, tím více pozitiv na něm vidím. Myslím, že se jednou dokopu ke druhému pokusu a pak možná nezůstane jen u třech hvězd. (30.04.2011)

Sice jsem trochu postrádal freudiánskou grotesknost následujících Švankmajerových filmů (které mě, na rozdíl od kritiků hlasujících o nejlepších polistopadových snímcích, oslovily více), neboť jde vlastně spíše o expresionistické než surrealistické dílo, avšak vzhledem k věcem mezi nebem, zemí a peklem nemohu jít pod pět hvězdiček. Film je totiž strhujícím testamentem geniálního (a i přes svou popularitu vlastně poněkud nedoceněného) herce Petra Čepka, který se již těžce nemocný rozhodl věnovat zbytek svých sil tomuto i pro zdravého herce vysoce náročnému počinu. Vidím tu pozoruhodné paralely se závěrem života a díla Davida Bowieho. Je vůbec milým paradoxem, že zrovna Švankmajer se svým spíše loutkohereckým přístupem dokázal opakovaně nabídnout hercům jejich životní příležitosti, asi je to dáno odbouráním superega a ega, což se překrásně projevilo kupříkladu u zdivočelého Jana Třísky v Šílených. Svou poslední a taktéž dosti pikantní roli v Lekci Faust odehrál i někdejší Přednosta stanice Antonín Zacpal, kterému s pokročilým věkem přibylo mnoho charismatu, a pěkně sugestivní tu byl i Jan Kraus. Vizuální složka je jako vždy u Švankmajera okouzlující, akorát by možná animace mohlo být o něco více. Rozbor obsahu ponechávám raději povolaným faustologům. (10.04.2024)

nostalgické +3* ze vzpomínek skládám komentář na tento oceňovaný film o Faustovi. Musel jsem si pustit pár ukázek a musím říct, že po stylové a trikové stránce je výborný a určitě Petr Čepek svou roli taky nezkazil. Takže jsem musel mít problém s příběhem a tak bude potřeba si ho za pár let zopakovat. A pak se uvidí, zda jsem do něj dozrál a nebo si dočasnou známku zaslouží. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (30.01.2020)

U Švankmajera to mám buď a nebo - top flick nebo nepochopení... Tohle je (možná i díky detailnější neznalosti předlohy) spíše (i přes klasicky zajímavou Švankmajerovu formu a přeci jen zevrubnou znalost předlohy) ten druhý případ. Každopádně za baletky žeroucí gulášovou polífku z ešusů jedna hvězda navrch B) (17.04.2011)

Loutkové divadlo podle Švankmajera. Délka celovečerního filmu je pro surrealismus ubíjející, nápady se po čase začínají opakovat a na řadu přichází únava. Opakem k tomuto filmy jsou režisérovy krátkometrážní snímky ("Tma/Světlo/Tma", "Možnosti dialogu", "Jídlo"...), mnohé z nich totiž patří vůbec k tomu nejlepšímu, co česká kinematografie stvořila. 6/10 (09.10.2010)