The God of High School

Zase k The God of High School jsem své výtky už rozepsal ve zdejší diskuzi a také v deníčku, ale pro pořádek. To tempo je nesmysl! Nacpat 100+ kapitol mangy do třinácti dílu je zvěrstvo a některé aspekty seriálu tím prostě zákonitě trpí. Ze začátku mi to tolik nevadilo, říkal jsem si, že to prostě jede a na výtky čtenářů předlohy o tom, jak tam chybí motivace některých vedlejších postav, jsem mával rukou. Opravdu potřebuji vědět, jakou ten cápek, co si během souboje pořád čte, vyznává bojovou filozofii? Potřebuji znát pozadí americké wrestlerky? Pokud tyhle postavy dál v příběhu nemají důležitou roli, pak je mi tohle ukradené! Ale začalo mi třeba hodně vadit, že nevidím žádný trénink. Postavy najednou začaly používat nové silné schopnosti a to jak k nim přišli vysvětlily buď jednou větou ve stylu "jo tohle prostě teď umím", nebo jsem dostal minutový flashback, kde ukázaly, kde k tomu postava přišla. Co mi ale chybí je ukázka toho, jak k tomu postavy přišly. Myslím si, že tréninkové části, ať už jsou jakkoli nudné, mají smysl právě proto, že divákovi přinesou názorně vývoj postavy a nabytí nových schopností a že to prostě není jen tak ze dne na den. V druhé půlce seriálu přichází nové a důležité postavy a tady už si autoři uvědomili, že je třeba jim dát nějaký příběh a hloubku, protože tyhle oponenty byste měly prostě chápat. Byla to představení krátká, ale dostačující, tedy postavy a jejich vzájemné vztahy jsem aspoň částečně pochopil. No ale co začalo trpět nyní bylo vyprávění příběhu, kdy opět spousta změn a vysvětlení některých důležitých skutečností zase probíhá ve stylu - stane se něco a někdo prostě prohlásí "Jo to je prostě protože proto!". V poslední třetině dojde k velkému dějovému zvratu a já si připadal jak na konci filmu Mortal Kombat, kdy se otevřely brány z jiné dimenze a začal se dít jakýsi šílený bordel (= Mortal Kombat 2), který jsem s obtížemi zvládal sledovat. Vysvětlení toho co se děje byla jako vždy skrovná, ve formě pár vět a já jen koukal... Pochopil jsem, že seriál hodně čerpá z východní mytologie, poznal jsem devítiocasou lišku (znám Naruta), Sun Wukonga (protože jsem nedávno viděl jeden hodně nepovedený seriál s tímto hrdinou) a mnoho dalších, pro mě blízkých postav. Na druhou stranu jsem vše pobíral se značnou rezervou a říkal si, že bych měl načíst předlohu, abych to, co se tu teď děje za bordel, náležitě docenil. Co jsem ale během celého seriálu sledoval s obdivem byla kvalita soubojů. Studio MAPPA flexuje už v samotném openningu, kde ukazuje že natočit dlouhé bojové sekvence a plynulé pohyby postav jim nedělá problém. Občas si efektivně a stylově pomůžou čímsi co připomíná kaligrafii a vypadá to dost dobře a nakonec si pomohou i CGI, což už tak dobře nevypadá. Ale celkově ty souboje jsou tím hlavním, proč má smysl se na tohle anime podívat a to i přes to že 3/4 seriálu je prostě jen turnaj v bojových uměních (zase něco jako Mortal Kombat, Tekken, Street Fighter...). Co se docela povedlo, na takhle malém prostoru, bylo vykreslení hlavních postav. Neměl jsem problém se s nimi sžít, uvěřit jejich kamarádství i tomu jak se zformovalo a hlavní trio mi bylo vlastně docela sympatické. Takže co je The God of High School? Zběsilá a pěkná akce, ale chaotický příběh, který trpí osekanou expozicí. Bavilo mě se dívat na souboje, ale celkový děj byl zmatečný a tak vlastně nevím, jestli v tomhle tempu chci vidět, co bude dál, protože to co se dělo tady ještě pořád vstřebávám (i když si myslím, že většinu chápu). 6,4/10 (29.09.2020) (menej) (viac)