Pán prílivu

Kolika ran je třeba, aby předčasně zemřelo dětství ... a jaké zkoušky vám přebarví na černo svět - a budoucnost ? Drama, které má na první pohled snad až příliš velké ambice, když mu nestačí vnitřní problémy a každodenní zápasy jedné rodiny a naordinuje jí nečekaně brutální zásah zvenčí. Jakoby testovalo, co všechno ještě vydrží. Nicméně osud je lhostejný a tudíž i neobyčejně tvrdý a nesmlouvavý kouč ... a jeho hrátky jsou mnohdy nad síly jednoho člověka. Možná i proto jsem přesvědčená, že právoplatným pánem přílivu může být leda tak Měsíc ... ten vzdálený poutník bledého uhrančivého svitu a tajemných dlouhých stínů, naoko nezávislý a přece věrný druh Země, který k sobě odedávna v pravidelném rytmu zdvihá hladiny světových oceánů. (10.08.2017)

Film pro zeny. Takovy to pitvani nitra a vzpominek a stourani v rane porad dokola a do toho nova laska a pak zase trauma z detstvi. Je to pekne natoceny, ale tak od desate minuty je zrejme jak to cele skonci a kde je ten pes vlastne zakopany. Neni to v zadnem pripade Woodyho styl, spis bych to prirovnal k Irvingovym romanum. (26.02.2024)

Obrovská srdcovka. Vysoké hodnocení plyne z toho, že se nestává tak často, aby se do mě tento typ filmu tak moc vryl. Ačkoliv je zápletka jak vystřižená z červené knihovny, neměla jsem sebemenší problém jí uvěřit. Je to natočené s velkým citem. Soundtrack je kapitola sama pro sebe, stejně jako Nick Nolte. Doják, ale jeden z nejlepších, co znám. A knihu Pata Conroye mám připravenu jako horký tip, hned jak se dostanu do důchodu^_^ (08.10.2011)

Působivé psychologické drama nejenom o tajemstvích/vzpomínkách uvnitř nás. Barbra Streisand tentokráte na dvou židlích herecké i režisérské a obě zvládla na výbornou (třetí židli pěveckou, ve které je možná úplně nejlepší, si pro tentokrát nechala na příště). Působivý příběh, výtečná hudba Jamese Newtona Howarda a k tomu famózní Nick Nolte v roli Toma, přiměřené množství romantiky i humoru, co více si můžete přát :-? Spousta dalších působivých hereckých výkonů, nad nimiž ale vyčnívá ústřední příběh dvou lidí, kteří se navzájem zachraňovali a "zachránili". (24.08.2018)

Film, z ktorého cítiť poctivú a veľmi tvrdú prácu pani režisérky. Zároveň mám však dojem, že sa nedokázala vyhnúť typickej ženskej predstave o romantike, citovej nátlakovosti a účelovej sentimentalite. Prvá polovica a i kúsok ďalej bola výborná, človek čaká aké rodinné tajomstvo to z Toma vypadne a musím uznať, že to nebolo najhoršie. Tiež scenár okolo toho a skladba deja ušli a celkom ma aj zaujali. Koniec však už srší trápnosťou a presladenou romancou, až takou, že sa mi chcelo od toho odvracať oči, cítil som sa trápne aj za nich. Niekedy je menej viac, ale aj napriek tomu hodnotím snímok ako nadpriemerný. 70/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (17.01.2016)